The Copper Tower
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Ivan BukovčanKamera:
Karol KrškaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Ivan Mistrík, Ivan Rajniak, Michal Dočolomanský, Vlado Müller, Slávo Drozd, Alena Skokanová, Július Vašek (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Horský vzduch a k tomu krásná žena, to zamotá hlavu i třem chlapům současně... V nádherné tatranské přírodě žijí přes léto tři přátelé, správci vysokohorské chaty Pirin (Š. Kvietik), Valer (I. Rajniak) a „R“ (I. Mistrík). Z nich největší smysl pro humor má Valer. Ovšem také má největší slabost pro ženy. A rovněž pro pašování různého zboží z Polska. K údivu jeho kamarádů mu prakticky všechno hladce vychází. Jednoho dne však na chatu dorazí Pirinova půvabná manželka Saška (E. Vášáryová). Od té chvíle je přátelství tří nerozlučných mužů vystaveno těžké zkoušce. Takové, která může dokonce skončit tragicky… (Česká televize)
(více)Recenze (204)
a hlavně sem do toho cpát ideologii.Prostě to bylo o tom,že tři chlapi si spokojeně žili do doby, než se jeden zakoukal do ženské.ten film jsem poprvé viděla před mnoha lety a ani tak na něj neusedla patina času.Žádná digitalizace .Štáb se musel za záběrem poctivě i s technikou vyšplhat.Žádné "domalování" ve studiu.Ale zůstal ve mě pocit nostalgie ,protože většina protagonistů už nežije.A hezký chlapi tehdy vypadali jinak než v dnešní době. ()
Nevím jestli zub času či co, ale ten scénář fakt skřípe. Dost to vynahrazujou parádní záběry Tater a filosoficky vypravěčský hlas, ale prostě jak ta romantická linka, tak ta "lupičská" je prostě slabá. 6/10 ()
Vůbec jsem netušil, že tento slovenský filmový klenot z období rané normalizace existuje. Dokonce i trochu cudné erotiky tam ukázali. Dnes by se dívka určitě opalovala nahoře bez. Při čtení komentářů mě zaujal výrok jednoho kolegy, že když čert nemůže do jisté nadmořské výšky, nastrčí tam babu – a to po čertech pěknou. Jde o hezký bonmot, nikoli o tezi z oboru teoretické démonologie pronesenou ex cathedra, ale přesto jsem se na okamžik zarazil, jestli kolega předpokládající nemožnost démonů bytovat ve větších nadmořských výškách náhodou nemá pravdu. Pohanští filosofové o takovém omezení nic neuvádějí, křesťanstští teologové také ne, tedy pokud mi paměť ještě slouží, takže negativní tvrzení v dané věci neexistuje. Naproti tomu existuje důkaz, že démoni mají nadmořskou výšku na háku. Tímto důkazem je bön či bönismus, původní předbuddhistické náboženství Tibetu. Pro tuto starověkou duchovní tradici byly typické animistické a šamanistické prvky, v první řadě kult horských démonů, jakož i magie a přinášení obětí. Bön byl v Tibetu dominantním náboženstvím až do legendárního příchodu Padmasambhavy v 8. století, který zde podle tradice zavedl buddhismus. Ačkoliv je dnes v Tibetu dominantním náboženstvím buddhismus, bön si stále udržuje určitý vliv, i když je částečně asimilován do lámaismu. Dosud se udržuje mezi nomádským obyvatelstvem severního a východního Tibetu. Takže mohou-li démoni bytovat v Himálajích, proč by nemohli bytovat Tatrách? – A pak mi najednou svitlo, o čem ten film vlastně je. Domnívám se, že filmoví tvůrci zde spíše bezděčně než záměrně parafrázovali křesťanský mýtus o pádu člověka. Ta podstatné se odehrává hned na začátku. Vidíme Adama, jak po Evě háže sněhovými koulemi o velikosti jablek. Eva uhýbá a přehlédne hada, který číhá v její blízkosti. Had Evu uštkne a končí to svatbou. Samozřejmě svatbou Evy s Adamem, nikoli jejím sňatkem s hadem, protože scénař nepsali gnostikové. Tak či onak je prvotní hřích dokonán a skrze něj přichází na svět zlo a smrt, viz další děj filmu. Ještě připomínám jeptišku, která okukuje černé stopy na stropě domku a podivuje se originální výzdobě. Je zřejmé, že se jí taková výzdoba nelíbí, protože řádný křesťan po stropě nechodí, zatímco ďábel tak činit může a když chce, klidně tam zanechá i své stopy. Uznávám, že moje interpretace je subjektivní, ale já jsem to takhle pochopil. ()
Príbeh Medenej veži síce pre mňa nie je nijak obzvlášť zaujímavý, krásne zábery na Tatry a nádherná doprovodná hudba však z filmu robia nezabudnuteľný zážitok. ()
Minimalistický děj, ale provedení super na všech frontách. ()
Výborne spracovaný smutnokrásny príbeh o troch priateľoch na život a na smrť a jednej femme fatale, ktorá im osudovo vstúpi do života. Film má veľmi silné herecké obsadenie, prakticky slovenskú hereckú špičku, takže skvelé herecké výkony nikoho prekvapiť nemôžu. V jednej z hlavných rolí tu vystupujú aj Tatry a ich majestátna krása. Atmosféru dokresľuje výborná Liškova hudba, žiaľ, hlavný motív sa opakuje až príliš často a ku koncu už začína byť trochu otravný. Dielo je to stále živé, s výborným štipľavým humorom, ktorý pobaví aj dnes. ()
Film, ktorý zbožňovali jeho tvorcovia (vedeli ste, že herci sa každoročne stretávali na mieste, kde natáčali svoju milovanú "Medenku" ?) a i celé generácie divákov. Priznám sa, mňa Medená veža nadchla o čosi menej, no ešte vždy dostatočne na to, aby som ju s čistým svedmím mohla vyhlásiť za pozoruhodný zjav v slovenskom filme ()
Spoznávať tvorbu Martina Hollého je nesmierne poetické a krásne najmä preto, lebo sa jedná o tvorcu, ktorých je na Slovensku ako šafránu...Tento film radím medzi jeden z vrcholov jeho tvorby a zaručene poteší a milo prekvapí mladú generáciu mysliacu si, že na Slovensku sa netočili žiadne filmy. Pri pohľade na majestátne Tatry film dokáže prebudiť isté národné povedomie, ba až hrdosť... Dejová línia je jednoduchá, film pôsobí realisticky. Jedinečnú poetiku mu dodávajú Tatry, úžasný hudobný motív a nádherná Milka Vášáryová. Sledujeme troch priateľov, každý z nich má jedinečný charakter ( najviac mnou zarezonoval nesmrteľný Mistrík), ktoré spája puto, ktorým je spoločný domov v lone Slovenska. ()
Moc hezká a zároveň tragická romance. Už jen ta zápletka tří statných horalů, kterým do poklidného života na horské boudě uprostřed zrádných svahů vstoupí krásná dívka (Emília byla opravdu okouzlující). Obecně mám rád snímky odehrávající se v nějakém omezeném prostoru a horská chata v Tatrách byla pro mne velkým lákadlem. Co si však také zaslouží pochvalu je technické zpracování. Moc pěkná práce s kamerou - cit pro krásu přírody i zajímavost výrazů a chování člověka, velmi pěkné barvy (holt fakt kvalitní filmový materiál) a opakující se hudební motiv, jenž mi stále zní v hlavě. ()
Tvorbu Ivana Bukovčana už nejaký ten rôčik poznám, avšak doteraz sa to vzťahovalo výlučne iba na jeho drámy resp. rozhlasové hry. Že má blízko aj k filmu a podieľal sa na hneď niekoľkých známych kúskoch som vedel taktiež (aj o samotnej Medenej veži som už predtým čo-to počul, zväčša samé slová chvály), lenže prvýkrát som sa k tomu dostal až teraz. A musím povedať, že ma nesklamal ani v tomto smere, práve naopak... Treba však pochváliť nielen jeho prácu, no rozhodne aj Hollého réžiu či napríklad Lišku, ktorý mal na starosti hudbu. A vlastne všetkých, ktorí sa nejakým spôsobom podieľali na náročnom natáčaní tohto filmu, a že to v tých Vysokých Tatrách muselo byť často o držku! Sú síce prekrásnou dominantou Slovenska, díva sa na nich vskutku fantasticky, lenže natáčať tam v podstate celý film, tak to už je o inom - ale vyplatilo sa, o tom niet pochýb. Nemožno opomenúť ani skvelé trio kamarátov Kvietik, Rajniak a Mistrík, či krásnu Vášáryovú, Vlada Müllera, Miša Dočolomanského atď atď. Ako tu už bolo spomenuté, dali by sa v tom nájsť aj chyby, viem že áno. Lenže z času na čas sa pritrafí film, kde nad tým všetkým prižmúrite oči a proste si to iba užívate - no a presne taký prípad je aj Medená veža. Skutočne krásna snímka. 5/5 ()
Skutečně skvost slovenské kinematografie korunované nejen nádherným prostředím Vysokých Tater, ale především obsazením výkvětem slovenského herectví - Milka Vašáryová, Štefan Kvietik, Ivan Mistrík, Ivan Rajniak, ale i Michal Dočolomanský a Július Vašek, dnes žijí už jen první dva jmenovaní... Příběh dobrodružný, kriminální, drsný, lyrický, ale především naplněný životním optimismem tří skutečných chlapů, kteří byli schopni překonávat každou překážku. Valér, starý pašerák, který bez svého "řemesla" taky nemohl být, druzí dva, co vynesou na konec Studené doliny, kde začíná přece nebe, staré harmonium... Saška, která vlastně miluje všechny tři chlapy, sluníčko vysoko v horách. Nešťastná Saška, jejíž smrt si Pirin vyčítá tak, že se rozhodne svoji mladou ženu z Medené veže následovat... Příběh tragický a přesto podmanivý... ()
(Komentář č. 400, zase mi na kulatinu vyšla pětihvězda.) Brilantní záležitost a tak opravdový film, jednoduchý a ryzí, ve všem. Reakcí na veliké otřesy bývá tohle stažení se k prostotě, ať už je to rachot pásů tanků nacistů nebo spřátelených vojsk Varšavské smlouvy. Dost by mě zajímalo, jestli teď náhodou nestojíme před dalším takovým otřesem. A možná se zase budou točit takové filmy, bez póz a kurdlinek, blbých fórů, filmy o lidech, kteří existují a žijí životy, ne příběhy. ()
Srdcervoucí drama o přátelství a lásce, která hory přenáší. Vždycky mě překvapí, až zarazí, jak emočně silný může být minimalismus ve správných rukou. ()
O přátelství, lidské duši a o horách. ()
Jeden hudební motiv, který hraje ze všech možných stran (rádio, piano, orchestr). Tatry. Tři (+1) chlapa + 1 femme fatale. Děj na 1x A4 (popsané z jedné strany 15-kovým Arialem). A zase ty (slovenské) Tatry. ()
Netušil jsem že Slovensko má takový filmový klenot. Cherchez la femme. Myslím že jednání postav a celková představa tří můžů a potom i ženy spokojeně žijících na samotě v horách by působila v českých reáliích dosti nepatřičně. Od Slovenska na jih však tomu rád věřím nebo aspoň tu nadsázku přijímám. ()
Jeden z najlepších slovenských filmov, nadčasový príbeh, vzhľadom na rok premiéry oprostený o politickú agitku. ()
Nestárnoucí snímek o třech kamarádech poklidně žijících v malé horské chatě na hřebenu Vysokých Tater, na který může být slovenská kinematografie náležitě hrdá. Není dalšího filmu, který by tak okouzlil nejen vcelku skromným příběhem mající ve své jádru určitý dobrodružně-romantický motiv v souladu s horami, které jsou navíc zvýrazněny nádhernými scenériemi, navíc nápaditě zachycené širokoúhlou kamerou. Námět s klasickou ryze lidskou šablonou, ve které poklidný život kamarádů rozbourá příchod ženy, svým způsobem může být předvídatelný, ale to na věci nic nemění. Kriminální motiv na konci už je jen coby doplněk, který by tam být ani nemusel, ale na druhou stranu, proč ne. Do daného prostředí se to hodí. Snímek natočený na počátku sedmdesátých let, ale jakoby byl včera. Tak je nestárnoucí a dějově stále aktuální. Jaký jiný film se tímto může pyšnit. Režisérovi Martinu Hollýmu ml. se tímto povedl filmový majstrštyk, na který mohou být Slováci náležitě hrdí. ()
Krásna príroda, zaujímavý príbeh, len to chcelo vykresliť viac to osudové kamarátstvo, lebo zrazu príde ženská, ktorá celý pohodový život otáča naruby, no len sme si ho s trojicou protagonistov moc neužili. Na jednej strane mi Mistrík do partie nepasuje, akosi typologicky, ťažko mi veriť, že on patrí k tým, ktorý v horách vydrží polroka. Na druhej strane má tak príjemnú farbu hlasu rozprávača, ktorý hovorí samé múdrosti, až sa človeku pri dychberúcich záberoch Tatier chce slzičku uroniť. ()
Dodnes to pokladám za jeden z najlepších filmov zo Slovenskej strany. ()