Usměvavá tvář
Funny Face
Usmievavá tvár
Režie:
Stanley DonenScénář:
Leonard GersheKamera:
Ray JuneHrají:
Audrey Hepburn, Fred Astaire, Kay Thompson, Michel Auclair, Robert Flemyng, Dovima, Suzy Parker, Sunny Hartnett, Jean Del Val, Virginia Gibson, Sue England (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Fred Astaire hraje v tomto titulu autentickou roli módního fotografa (inspirovanou životem kameramana Richarda Avedona), jenž promění Hepburovou v pařížskou modelku. (oficiální text distributora)
Recenze (101)
Mimoriadne hlúpučký a gýčovitý film, aký dokážu spáchať iba Američania. Pre mňa zaujímavý iba tým, do akých kravín sa nechala nahovoriť moja najobľúbenejšia herečka a ako jej to tam napriek všetkému slušalo. Muzikálové vložky nezapadali do príbehu, Astairove tanečné kreácie som už videl v omnoho lepších filmoch, takže naozaj iba Audrey. Škoda, od režiséra Spievania v daždi som oprávnene očakával viac. ()
Pro mě po všech směrech nezajímavý muzikál, který nezaujme ani jako vždy překrásnou Audrey Hepburnovou. ()
Další příběh o Popelce (prodavačce v knihkupectví), ze které se vyloupne princezna (modelka), s Audrey v hlavní roli to moc práce nedá, co si budeme nalhávat. Krev mi ale ztuhla v žilách hned na začátku, když ta "příšerná" šéfka zvolala- ty knížky jsou všechny stejné, rozházejte je. Byla jsem stejně zoufalá jako Audrey... Rozházet knížky! :-) No ale pak už tam pořád řádí fotograf Fred Astaire, potom Paříž sama o sobě (asi každého hned napadne, že by se tam měl vypravit) a v neposlední řadě umělecké scény "teď jste Anna Karenina, jste smutná, milenec vás políbil naposledy, už ho neuvidíte." "teď je jaro, jste zamilovaná." "Jste nevěsta, ženich už vás čeká v kostele, je to váš nejšťastnější den". "chytáte ryby, tvařte se profesionálně!" Možná se to nevyrovná My Fair Lady, ale písničky a především ústřední dvojice potěší. A empatikalismus rules :-)), někdo se vcítil do vás, teď se vciťte vy do něj a setkáte se v představě jednoho z vás... ()
V rámci snímků, ve kterých se objevila Audrey Hepburn, je Funny Face lehce nadprůměrným filmařským počinem, který vyniká zejména díky hereckým, tanečním a pěveckým výkonům hlavní trojice - Hepburn, Astaire a Thompson. Příběhově jde sice o prostý film, bez jakékoli hloubky, ale je tak mile podaný a zahraný, že to lze lehce odpustit a hodit za hlavu. Nechybí zde romantika, která je umocněná prostředím Paříže, ani množství hudby a humoru, o který se nejvíce postaral Fred Astaire (a Kay Thompson). Audrey Hepburn je opět úžasná, roztomilá a nadmíru ukecaná (jako její Liza Doolittle). Zkrátka sympatický a všemi barvami laděný film se skvělým obsazením a líbivou hudební stránkou. ()
KOUSEK DĚJE. Proč jen křehkou Audrey furt cpali k nějakým starým chlapům?! Šlo jim o kontrast ve smyslu "kráska a zvíře"? Tak to se jim v tomhle filmu povedlo, ale je to vítězství na prd. Astaire se k Audrey nehodí, je pro ni starý, otravný a protivný a i jeho obdivovaný tanec už patří do vzpomínek babiček a ne do páru s mladou holkou. ___ Příběh je hloupý dokonce i na muzikálové poměry. Těsně v předvečer revolty šedesátých let dá mladá holka přiležitost starému chlapovi, aby z ní udělal svůj ozdobný přívěšek, který bude pravděpodobně stále častěji odkládat k plotně do kuchyně, zatímco on bude pokračovat v životě ničím nespoutaného umělce. ______Američani si dělají srandu z věcí, kterým nerozumí. V tomhle případě z francouzské kultury a filozofie, které jsou pro ně nečitelné, a tak je přelepují flastrem kabaretních tanečních rejů a univerzálních muzikálových songů. Ze sterilního muzikálového balíčku vykukuje akorát ta krásná tvářička mladé A. Hepburn a nádherné šaty, ve kterých by i dneska žena ve společnosti zazářila (samozřejmě, kdyby měla ultraštíhlou Audreynu postavu). /20. 1. 14./ ()
Celkom pekný muzikál. Hlavne kvôli prostrediu. Ale 30-ročný vekový rozdiel medzi Audrey Hepburn a Fredom Astaireom bol neskutočne vidieť. Vtedy to muselo byť bežnejšie, keďže Audrey sa už viackrát ocitla po boku hercov, ktorí by mohli byť jej otcami. No dnes by sa jeden čudoval, prečo po ich prvom bozku nevolala o pomoc. "Can one kiss do all of this...?" ()
STV 2 = 17.2.1993, v pôvodnom znení s titulkami (30.3.2012) ()
Takéto filmy sa bohužiaľ už dnes netočia. Je pravda, že súčasný divák by asi nedokázal úplne predýchať romantiku 40 a 50 rokov, hlavne ak žijeme v dobe high school musicalov a filmov typu Nine. Ale to už rýpem a to je zbytočné. Funny Face nie je špička čo sa týka muzikálov ani hereckých vrcholov v podaní Audrey Hepburnovej. Dokonca aj samotný režisér Donen má na konte lepšie kúsky - minimálne Spievanie v daždi, alebo Šaráda. Lenže ako to už býva u podobných filmov - je naňho radosť pozerať. Či už sa jedná o humor, tanečné a spevácke kreácie, alebo prvoplánový príbeh plný romantických pohľadov, slov a piesní, ktorý je ale tak skrytý v noblese ateliérov, v kráse exteriérov a v schopnosti zachytiť v dlhých záberoch radosť, šťastie a atmosféru, že ho vlastne úplne akceptujete a nemáte mu tú jednoduchosť vôbec za zlú. Ako som napísal, takéto filmy sa dnes bohužiaľ netočia. ()
Príbeh ako z červenej knihovny, muzikálové čísla bez šťavy, aspoň že Audrey to svojím výkonom rozjasnila a Fred roztancoval. ()
No Audrey se fotila s holubem takže ty 4 zcela zasloužený. Ne popravdě spokojenost, taková celkem milá 'oddechovka' ()
Jedna velká módní přehlídka, které vládne roztomilá Audrey, jak jinak. Svět modelingu zrovna neobdivuju, navíc film je typickou romancí s Audrey H., která se zamilovává do postaršího pána a nakonec to všechno skončí happy endem - tedy příběh nijak ojedinělý. Ale příjemné zpestření pro sobotní dopoledne k nabuzení ještě příjemnější nálady. P.S. Audrey zde předvádí něco ze svého tanečního talentu - jde vidět, že se v mládí ne nadarmo věnovala baletu. 8/10 ()
nezostáva mi nič iné len si povzdychnúť nad kúzelnou, nevinnou a hravou atmosférou 30., 40., a 50tych rokov. K tomu si treba pripočítať neodolateľnú Audrey Hepburn a Freda Astaira, ktorý mi svojou charizmou a šarmom veľmi pripomínal Seana Conneryho v časoch, keď bol v službách jej veličenstva. Príjemný muzikál hoc určite má zopár múch kt. by bolo dobré vychytať. Stredná časť filmu a 2/3 by buď potrebovali prestrihať, alebo sa oprieť o zaujímavšiu dejovú líniu, taktiež choreografia nebola práve z tých najdokonalejších. Celkový dojem z filmu mi to však veľmi neskazilo. Romantická atmosféra a Audrey v svadobných šatách vykompenzovali takmer všetky nedostatky :-) Kiež by sa aj v dnešných časoch točili podobné filmy 80% ()
Tento muzikál patří k těm lepším, co jsem doposud viděla. Audrey Hepburn byla okouzlující jako obyčejná zástánkyně empatikalismu i jako zářivá modelka na pařížském mole. Jsem ráda, že jsem ji poprvé slyšela zpívat něco víc než jen Moon River a můžu s klide říct, že to není žádná zpěvačka s kdovíjakým rozsahem, ačkoliv v té své oktávě zní moc roztomile a krásně se u toho tváří i pohybuje.. Vrcholem jejího hereckého výkonu pro mě však byl její tanec v kavárně, který byl... jak to říct.. jedinečný? :D Záběry byly krásné a propracované, zejména tedy začátek v redakci časopisu. Jediné, co mi na filmu trošku překáželo byl Fred Astaire (právě kvůli němu jsem ubrala 1*).. Ano, byl perfektní, ale tentokrát už to s tím věkem autoři hodně přepískli a k mladičké Audrey se tenhle "stařík" vůbec nehodil.. Ale to je tak všechno, co můžu vytknout. ()
Usmievavé, milé, šarmantné. Farebné kvietočky na pozadí pekných tanečných choreografií a dobre napísaných stredne krátkych pesničiek sú z hľadiska tempo-rytmiky výborne načasované. Panoráma Paríža a práca v exteriéroch sú slasťou, niečo, čím si aj muzikant zamiluje filmové nebo. Akurát tá zložitosť deja je trocha deravá, nedostaneme k nejakej skutočnej vzťahovej i medziľudskej konštrukcii. A to je alfou a omegou perfektného muzikálu. ()
Zdejší módní časopis má jasné poselství a krásné bílé vydavatelství. Všude se zpívá a tančí. V kavárnách se diskutuje. Celý film už je natáčen na krásnou barevnou kameru a pohledy na padesátkovou Paříž jsou moc nádherné. Audrey Hepburn káže o empatii a můžeme si její krásu užít ve všech podobách. Ona byla zkrátka tak roztomlá, že je skoro úplně jedno, co se kolem děje. Ano, pane Oskare,. I já vím, že její krása, je i v neokázalosti a děkuji, že jste to napsal za mě. Ale musel jsem uznat, že jako panička se zlomeným srdcem nebo princezna na plese se spanilým princem holoubkem vypadá rovněž úžasně. Tak jsem si s ni opět během Vánoc dal film a opět to byl krásný výlet do starých časů a pohlazení na duši. Letos už Wilderoviny došly, ale i u Stanleyho Donena se mi líbila celková režie a líbívá scénografie scén s pestrobarevnými kulisami. Na tohle se zkrátka krásně kouká. Opravdu mě mrzí, že jsem stále nezpíval v dešti. Ale zpívat s Fredem a Audrey ve svatebním bylo taky hezké. Zjistil jsem, že z tohoto filmu pochází možná stejně ikonických fotek jako z omílaného Tiffanyho a znám je už od prvních dob, kdy jsem se o Audrey začal více zajímat. Nejradši mám tu, kde Audrey drží balónky. Má to vůbec chybu? Ano, totálně brakový příběh (hlavně v závěru, kdy Fred umlatí slizkého filozofa kytarou, to jsem si říkal, že je WTF) a opět velký věkový rozdíl mezi Audrey a jejím partnerem. Legendárního Freda Astaira jsem rád konečně někde viděl. Nic proti jeho výkonu jinak nemám, líbil se mi určitě víc než Cooper loni v Odpolední lásce (jinak by u mě oba ty filmy skončily jako plichta.) Fredovi nejde nic vytknout. Byl elegantní, vtipný, tancoval krásně...Ale i on by mohl Audrey dělat dědečka. Také je škoda, že postava Audrey tak zapomněla na své ideály ze začátku a ve výsledku se plně oddala světa modelingu, se kterým ze začátku nesouhlasila. Trochu jsem čekal, že děj uhne jiným směrem. Ale ne, jinak to chybu nemá. A pokud ano, tak kdo jsem já, abych ji soudil?:D ()
Začnu tím nejhorším. Autor scénáře by si v dnešní době nevydělal ani na chleba, protože takhle přímočará zápletka je prostě bída, a to jsme v žánru, od kterého se žádné dějové veletoče neočekávají (!). Naproti tomu Donen je velmi schopný režisér, který je autorem klasiky "Zpívání v dešti" a má přirozený cit pro stavbu muzikálů (nápadité choreografie, práce s barevným laděním…). Fred Astaire hraje uvolněně, bez náznaku věkového hendikepu. A Audrey? I love her funny face :) Takže hlavně díky ní 7/10 ()
Kromě opět půvabné, líbezné a roztomilé Audrey nicmoc muzikální komedie. Písničky se mi nijak zvlášť nelíbily, děj je rozporuplný - první půlhodinku tvoří docela chatrná záminka, jak ústřední postavy dostat do Paříže, načež následuje muzikálně pojatá pohlednice tohota města nad Seinou, kde se autoři rozplývají nad jeho krásou. A protože jde o romanticku - jako obvykle po sblížení následuje hádka/odcizení, a jak to dopadne je snad všem jasné. Ale kupříkladu scénu rozpustile tančící Audrey v jedné pařížské kavárně (kolem 44. minuty) jsem si báječně užil, stejně jako pár dalších drobností. Nicméně pokud nepatříte mezi fanoušky Audrey (či Freda), film si asi ani průměrně neužijete. ()
Film mi imponoval hlavne kvôli názvu - Funny face, s hl. predstaviteľkou ako Audrey Hepburn? No keď som si ho pustila, prešlo ma to. Funny face sa snaží byť vtipným, ale niekedy sa práve treba snažiť menej. No to by sa ešte dalo uniesť a ako romantika to bolo super. Ale preboha, nie muzikál! Zbožňujem a obdivujem Audrey Hepburn, ale spev nie je ani zďaleka taký skvelý a veľký ako jej herectvo alebo jej nádherné oči. Ústredná dvojica bola celkom milá... Ale celkovo mi to prišlo zdĺhavé, spev a tanec som pretrpela a potom tu boli svetlé chvíľky, ako scéna v temnej komore - tam sa mi páčil Astairov hlas a hlavná pieseň. Možno pri druhom pozretí nájdem aj tú štvrtú hviezdičku... ()
Spoznať a získať si srdce tak krásnej a inteligentnej ženy ako bola Jo Stockton tak by som lietal v oblakoch ()
V pravdě průměrná show. Klišovitá dějová šablona doprovázená průměrnou muzikální stránkou. Tohle nezachrání ani kukadla mé milované Audrey! V hlavě mi tak probíhal text zcela jiné písně, než té titulní: "...I make money like Fred Astaire..." od Interpolu, ke kterýmu tak přibyla nepříliš pozitivní konotace. ()