Alois Nebel

Z husté noční mlhy, která symbolicky obklopovala i celé jesenické kino, se vynořil pár malých vzdálených světel. Přibližovala se, zvětšovala, světlo dopadlo na koleje a vlak, z něhož vycházela, dojel až k nám. Nebo k Aloisovi, co ve své nádražce v Bílém potoce už léta pečlivě zapisuje odjezd každého vlaku, dohlíží na Wachka, váží si všech strojvedoucích i každé lokomotivy a pro uklidnění si předčítá jízdní řády... Jenže Bílý potok není tak klidným místem, jak by se mohlo zdát, sněhové vločky neutváří jen atmosferickou zimu, která tu trvá většinu roku, ovšem slouží třeba i k zahlazení stop dalších, kteří se v příběhu postupně začínají objevovat. Ne každý v Nebelově okolí je tak naivně čestný, jako sám Alois a na pozadí dvou významných historických událostí, jež divák nenásilně vnímá hlavně z rádiových zpráv, nebo kalendáře na stole pana psychiatra, se tu odehrávají různé zlomové události. Snímek hned prvním geniálním záběrem vtáhne diváka do sebe tak hluboko, jako málokterý film, člověk jen fascinovaně zírá, užívá si každý detail, přemístění rotoskopicky animovaných postav do rozostřené části záběru, dokonale zpracovaná gesta v obličeji Ivana Trojana, fascinující přechody mezi snímky, hudbu, která zcela přirozeně dodává snímku další dokonalou vrstvu a věří, že všechny postavy dopadnou tak, jak si přeje... Konec přijde až moc rychle, vám se z kina vůbec nechce, ale když vás potom čeká ještě noc v chladném horském jeseníku, absinth převlečený za zelenou od uvaděček, koncert samotných Priessnitzů, který propaříte hned vedle Rudiše a následné popovídání si s ním a celým štábem...geniální atmosféra a nadšení z celého filmu ve vás zůstane ještě hodně dlouho!!!! (21.09.2011)

70% - Moc se mi líbila atmosféra, v níž se snoubil film noir s Leoneovským westernem. Na celovečerní film je celek však poněkud nevyplněný. Hlavní postava toho moc nenamluví, další je němý, no a všechna ta černobílá animovaná nádhera se okouká dřív, než by se autorům asi líbilo. Vlastně jsem z kinosálu odcházel jako kdybych se vracel z nějaké těžce melancholické popartové výstavy. Zajímavý počin, i když poněkud monotónní. (03.11.2011)

Poměrně silné zklamání. Co do příběhu jsem nic převratného nečekal. Očekával jsem, že film bude spíše působit svou náladou, atmosférou, svou netradiční grafikou. Na mne však působil pouze dost rozpačitě. Zůstalo příliš mnoho nezodpovězených otázek. Kdo byl Němý? Proč ho policie zavřela do blázince? Proč musel z čista jasna Nebel do cvokárny? Proč ho z ní po krátkém čase jen tak mírnix týrnix pustili? Proč strávil několik měsíců na Hlaváku? Proč pak zase z ničeho nic odjel? Jak přišel ke své práci? Co to vůbec bylo za práci? Proč se Wachek nechal tak nesmyslně zabít Němým? Proč ten ho vůbec zabíjel? Věřím, že spousta z vás odpovědi na tyto otázky našla, ja však nikoliv a tudíž citelně srážím... 60% (13.10.2011)

[IFF 2011, Bratislava] Tomáš Luňak a jeho opatrný-čo mimochodom neznamená nepodarený-debut. Nazdávam sa, že výsledná fazóna zdupkáva predovšetkým na neochote pridržať sa pôvodnej predlohy, ktorá v sebe ukrýva nespočetné množstvo nepoužitých narážok a heftov. Bez nich "mlha ktorá šuká les" vyzerá dosť vypreparovane a túto kastráciu naplno nevynahradí ani rotoskopické zaobalenie. Má zbehlého Krobota (mimovoľná podobnosť s "A Londoni férfi" ma rozplesala), má v malíku exteriéry z čias normalizácie a chmúrne prostredie bývalého Sudetska, má skôr heslovité, než doslovné razenie-k tomuto nemôžem napísať krivého slova. Spomeňme si však napr. na "Waltz with Bashir" a "Scanner Darkly", ktoré sa núkajú k provizórnemu prirovnaniu-Folman aj Linklater kráčali totožným smerom, avšak ich spovede-i keď boli diametrálne odlišné-boli buď tematicky hutné alebo fabulovo rozvetvené. "Alois Nebel" neni ani jedno, ale aj tak sa neubránim spokojnosti z vytvorenia niečoho (na tuzemské pomery) špeciálneho a preto vravím, snaha sa cení. (09.11.2011)

K uzoufání nudná manýristická adaptace nijak světoborného komiksu, který mě nikdy neoslovil. Je to látka, jejíž pseudohrabalovská poetika je mi cizí a která stojí a padá na pochmurné atmosféře a geniu loci Jeseníků. Děj ani propracovanou psychologii postav tam nehledejte. S klidem bych se podepsal pod komentář Civala. Spolu s podobně vyhypovaným Oliverem Tatem je Alois Nebel již druhé moje letošní zklamání od Aerofilms. (29.09.2011)