Blood and Bone

Velice příjemně překvapen jsem byl tímto né příliš známým filmem (shlédnuto ve fázi sledování filmů Neporazitelný) a celkově v éře sledování M.J.Whitea. Je fakt neuvěřitelný, jak může být taková hora svalstva hbitá a mrštná, neuvěřitelně dynamickej kulturista.................... moje hodnocení = 6,5 z 10. (06.03.2015)

Gigantickej námrd a film, ke kterému se přesně hodí výraz ULTIMÁTNÍ!!!! A já se opět a znovu ptám, co zatraceně už všichni vlastně chtěj a na co si to hrajou??? Je to sakra nářezový béčko, tak přece nemohu čekat nic jinýho než polopaticky odvyprávěný příběh, skvělé bojovníky, jejich nekompromisní a krvavé zápasy se skvělou choreografií soubojů a samozřejmě aby to celé bylo zabaleno do cool kabátku. A to všechno Blood and Bone má, a to rovnou v tom kurevsky nejexkluzivnějším balení!!! Já jsem u této bojovky skutečně slintal blahem. Michael Jai White je nehoráznej řezník a já osobně ho řadím spolu s Tonny Jaa k těm nejďábelštějším bojovníkům filmového světa součastnosti. Ten chlap je prostě neuvěřitelnej a podobně jako u Scota Adkinse je mi strašně líto, že se stále ještě neprotloukl do první ligy, protože to je vážně hroznej masakrátor a jeho umění, stejně jako muskulatura, je fantastické, nepřehlédnutelné, dechberoucí. Navíc právě díky jeho dovednostem si tvůrci mohli dovolit nakopat do řitě ,,akční" kameramany a střihače, takže všechny souboje jsou úžasně přehledné, vychytané, drsné a já si je užíval jako malé děcko. Co mě však překvapilo asi nejvíc, byla i poměrně zábavá a vůbec ne idiotská zápetka, která sice neoplývala originalitou, ale měla spád, poutavý příběh a i správnou, žánrovou atmosféru. Blood and Bone se zkrátka okamžitě stal jedním z mých nejoblíbenějších bojových filmů, má styl, má šmrnc a především tam je Michael Jai White. (21.09.2012)

Scénárista ulítlého Big Hitu sedl ke scénáři, který někdo spíchl evidentně za jeden večer, a řekl si, že tohle bude jeho stylová režijní ozvěna za upocenými béčky, ve kterých Van Damme a spol. bořili v dusných ilegálních arénách své soupeře. A my jim to žrali i s navijákem. Michael Jai White se umí sakra otáčet, Seagal by mu mohl závidět, takže se střihač moc nenadřel, respektive nechává prostor akci, která je skutečně vydařená. Kamera se netřese, zmateně nešaškuje, ale zabírá oba bojovníky a divák se v kontaktních soubojích skvěle orientuje. Žádný milosrdný střih. Děj je prakticky nijaký (bourák dá ve vězení umírajícímu spoluvězni slib), režie nebojových scén místy úsměvná a vedlejší postavy zoufale přehrávající. Celkově ale v rámci očekávání spokojenost. (14.05.2020)

Bijecky to není zas až tak špatné, ale měl jsem velký problém s vyladěním barev u televize. Ona se ta pleťová barva na těch 536 afroameričanů ( roziměj černý ) a dva asioameričany ( rozuměj žlutý ) blbě ladí. Sice se tam mihli dva evropoameričané( rozuměj bílý ), jenže ti dostali tak rychle na budku a byli tak od krve, že než jsem to stihl vyladit, už byli rudý ( rozuměj amerikoameričané ). (26.05.2013)

V rámci žánru jsem byl spokojenej, ale příběh stál za starou belu. Michael Jai White je hodně ve formě, ale působil na mě tak trochu bez chuti a zájmu. Příběh opravdu nepřináší nic nového. Taková pecka jako Undisputed to sice nebyla, ale i přesto to šlo. Ale má to jedno pozitivum, neporazitelný zápasník je opravdu neporazitelný a ne jako vždy jednou vyhraje jednou prohraje.To mi bylo sympatický. (20.12.2011)