Štvanec IRA

Štvanec IRA určite nikoho nenaštve, ale málokoho oslní. Problém nebude v scenári, ktorý je síce klasický, ako len môže byť, ale to akosi od podobnej témy očakávame. Pre mňa predstavoval menší problém Skoglandov neviditeľný štýl točenia, bez jedinej vizuálne pôsobivej a osobitej scény a bez Sheridanovského emocionálneho zaujatia. Pozrite si V mene otca a Štvanca a rýchlo pochopíte. Kinsley je štandartne dobrý, ale určite prekvapil Sturgess, ktorého máme už ťažko zaškatuľkovaného v úlohe sladkých romantikov. Pre jeho odporcov bude tento film príjemným prekvapením. Ak by sa Skogland snažil tak, ako Sturgess, mohlo sa jednať o nadpriemernú oscarovú drámu, Štvanec IRA ale akosi časom zapadol a môže si zato sám. (22.02.2013)

Filmy o informátorech mají ten problém, že můžete zlámat dvacet tužek nad scénářem a stejně vám vyleze to samý, co už tady bylo v jinym filmu tohoto typu. Ten postup je vždycky takřka totožný - chlapík nesouhlasí, pak teda jo, vypadá to žůžově, zamiluje se, někdo začne něco tušit, žena začne něco tušit a kapitální průser. Fifty Dead Men Walking vsadilo na sychravý Severní Irsko a nasranou IRA, což u mě funguje vždycky (mám rád tematicky evropskou guerillu). Je šedivo, občas se dá ohřát o hořící auťák, úzké cihlové uličky a všudypřítomné ploty a vojsko s L85A1 v rukou (jedna z nejkrásnějších zbraní vůbec). Funguje to a člověk je schopný opustit i tu hopsa hejsa kameru v dramatických scénách. Fifty Dead Men Walking funguje - je zpracován precizně, režie nepadá do rutiny a paranoidní inferno druhé půle skvěle graduje. Spokojenost. (01.02.2011)

Povedené životopisné drama o britském informátorovi v řadách IRA. Jim Sturgess podává výborný herecký výkon, režie a kamera působí velmi civilně a realisticky, což se kupodivu netluče ani s akčními scénami. Rozhodně jeden z těch lepších zářezů v silně nevyrovnané filmografii kanadské režisérky (70%). (21.03.2011)

Při sledování Štvance IRA jsem si vzpoměl na podobný snímek španělské produkce Krycí jméno Vlk, kde hlavní hrdina pro změnu infiltroval řady baskické separatistické organizace ETA. A to srovnání nedopadlo pro Štvance IRA moc dobře, protože ten druhý počin mi přišel daleko filmovější a mnohem lépe propracovaný. V případě britského filmu mi přišel scénář tak nějak nedotažený, dost důležité motivy jednání a rozhodování hlavní postavy byly buď zamlčené nebo nedůvěryhodné. Navíc skutečný Martin McGartland byl při své činnosti asi hnán podstatně menším altruismem než se snaží film diváka přesvědčit, a jeho pohnutky byly přízemnější. Celý ten proces lámání a rekrutování spolupracovníka britských bezpečnostních služeb je strašně odbytý a v praxi by Martinovo rozhodnutí na základě takové nabídky bylo čirým bláznovstvím. Film samozřejmě hodně těží z prostředí, kde se odehrává, tedy z války a terorem rozdělené země, a z toho, že vychází ze skutečných událostí, byť jak je to celkem běžné a logické, si je vykládá částečně podle svého. Jenže co naplat, i když se mi chce dát čtvrtou hvězdičku, přijde mi to moc televizní a mrzí mě nevyužitý potenciál. Celkový dojem: 65 %. (12.03.2011)

Je zaujímavé, ako je každý film o neoficiálnej občianskej vojne a IRA iný. Štvanec McGartland nie je príbehom verejného bojovníka ako Boxer, ani slávneho väzňa ako Hlad. Je príbehom bežného mladíka, ktorý sa narodil do zlej doby. Z pohľadu historického kontextu a okolností je realizácia vyhovujúca, ja som bol aj pri opakovanom zhliadnutí spokojný. 75% (12.06.2014)