Ptáčník z Alcatrazu

Ako zabiť nekonečný čas vo väzení a zároveň sa ľudsky rehabilitovať"? Bob Stroud našiel recept počas prechádzky na väzenskom dvore za hustého lejaku. Čo je to rehabilitácia nám perfektne vysvetlí a stavte sa, že je to niečo iné, ako si myslia dozorcovia a vedenie. Dôležitou súčasťou jeho života boli ženy, mal značnú charizmu a výrazne mu dopomohli s prenášaním jeho myšlienok na verejnosť. Zároveň boli aj jeho prekliatím. Stroud dokázal spoza mreží pretvárať veci vonku a myslím to inak, ako to robia Černák a spol v súčasnosti. Frankenheimer vie, že sa môže spoľahnúť na trio Lancaster, Malden a Salavas a že mu stačí ich iba sledovať a dodať celku vďaka čb farbe oldschool nádych. (05.01.2017)

Tak som si obnovil spomienky na vtáčnika. Voči vyššiemu hodnoteniu tohto, nesporne kvalitne nakrútenému, filmu mám v sebe zabudované ochranné bariéry. Nemám rád a neverím filmom, v ktorých sú zločinci vykresľovaní ako skvelé bytosti, ktoré sa iba nešťastnou zhodou okolností stali zločincami. A keď sú to fešáci, začnú vo väzení študovať alebo si nájdu zaujímavého koníčka, tak sviečkové baby sa idú zblázniť od šťastia, demonštrujú pred väzeniami a domáhajú sa ich prepustenia. Ako sa spomína vo filme "Ľudia majú krátku pamäť." Nikto nemyslí na obete, na napáchané škody, veria iba rozprávkovým schémam o polepšení sa hriešnikov. A s tým sa ja nestotožním, aj keby išlo o Oscarový film. (18.11.2021)

Správca väznice: "Pýtam sa vás ako odborníka, má tá jeho kniha aj vedeckú hodnotu, alebo sú to len kecy?" Doktor: "Je v nej vidieť presne 3584 hodín práce a odriekania. Nie je to len kniha, je to ojedinelé dielo v histórii literatúry. Ten chlap je najväčší génius na svete." Dialóg zhruba v tomto znení ma trochu sklamal. Téma je silná sama o sebe, netreba byť za každú cenu patetický. (04.03.2021)

Úvodních cca 25 minut mě celkem vyděsilo, protože se v nich vyvíjelo příliš rychle a kvůli tomu tu na mě veškeré situace dost zkratkovitě. Až jsem se děsil, aby z toho nevypadl jakýsi předchůdce všech těch černobílých Zelených mílí a Přeletů nad kukaččím hnízdem, kde je nějaký moc moc hodný vězeň a moc moc zlý dozorce a psychologie postav je tvůrcům vlastně ukradená. K tomu ale naštěstí nedošlo a i když i potom mi přišlo, že se tu vše vyvíjí příliš rychle a že by v některých částech příběhu bylo naopak fajn na chvilku zastavit a silněji je vykreslit, i tak se to rozjelo dost zajímavým směrem a psychologie postav tu skutečně byla, a to celkem zdařilá. Když teda pominu Stroudovu matku, kterou ten film jakž takž vykreslí, ale je tak divně podaná postava, že se mi ji nepovedlo pochopit. Ani černobíle podané to nebylo, to závěrečné poselství (hned po tom carpe diem, o tom možná nepřiměřeném zacházení s vězni) mi sice přišlo krapet zvláštní a i u takového názoru bych čekal hlubší propracování, ale moc velký problém jsem s tím neměl. Má to totiž co říct a funguje to celkem obstojně, což mi k spokojenosti stačí. Navíc po filmařské stránce je to hodně solidní a na spoustu z těch scén s těmi ptáky rozhodně jen tak nezapomenu - a vůbec je zvláštní, že nejzajímavější a nejsilnější je tenhle film ve své prostřední části, což u filmů z tohohle období nebývá vůbec obvyklé, právě naopak, prostřední části bývají často nejslabší... Celkově tedy takto - dokonalé mi to nepřijde, své vady na kráse to má a Seconds mě od Frankenheimera nadchlo o něco víc, ale i tak se mi to líbilo. Jako příběh jednoho hodně zajímavého člověka to bylo opravdu povedené. 4* (10.09.2022)

Skvělá studie o smyslu a významu vězeňství zabalená do tak zajímavého příběhu, že člověk ani nepostřehne, že se jedná o studii. Je spousta filmů, kde mi Burt Lancaster vadí, ale zde mu role sedla, jako by krejčí přemýšlel nad každým stehem, pro koho šije. Nakolik je tento údajně pravdivý příběh skutečně pravdivý nevím, ale tak, jak se odehrává v Ptáčníku z Alcatrazu, je ve své kategorii možná nepřekonatelný. (12.06.2010)