Honkytonk Man

Při pozvolném sjíždění Clintovy filmografie jsem Honky Tonk Mana stále odsouval - nepřipadal mi tématem až tak zajímavý a obával jsem se při dvouhodinové stopáži nezájmu a nudy. K mému překvapení úplně zbytečně. Rozjíždí se to trošku pomaleji, ale jakmile Red s Hossem a dědou sednou do káry a namířej si to směr Nashville, tak jsem v tom byl až po uši. Výborné roadmovie - krajina, doba, ve které se film odehrává, postavy, které stryček Clint a jeho synovec potkávají, situace, do kterých se dostanou, překvapivě chytlavé písně... paráda. Ještě musím vyzdvihnout dvě věci - zvuk prostředí (!) - z houkání sov a cvrdlikotání cvrčků cítíte teplou letní noc, přes den šumí listí, vtáhne vás to. Věc druhá je, že mě snímek několikrát rozesmál daleko více než kdejaká komedie. Konec tak akorát povedený. 5* v dohlednu, 8.5/10. (30.03.2015)

Nečekaný a snad o to příjemnější zážitek byl pro mě Clint s kytarou, těžce nemocný a ještě jako svérázná chůva. Laskavost a do osvěžujícího vtipu zahalené prosté lidské pravdy o tom, že sen je mocnou hybnou pákou činu a taky že s přítelem jde leccos líp, to jsou obrovská plus tohoto filmu. Jen doufám, že počin, jakým je vydání Eastwoodovy kolekce, pomůže probrat diváctvo k hodnocení, jaké si Honky Tonk Man (ještě aby v ní byl) ZASLOUŽÍ !!! ..... (6.6.2006 - 59 nestydatých %) (06.06.2006)

Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu nadšeně sledovat road movie, jejímiž hlavními představiteli jsou otec a syn Eastwoodovi, asi bych si myslela, že se zbláznil. Ani dnes mi tento žánr není zrovna blízký, jenže Honky Tonk Man nabízí tu nepopsatelnou krásu a melancholii, která je pro filmy v Clintově režii tak typická. Nedá se říct, že by se od konceptu tradičního filmu odchyloval nějak silně, ale právě ty drobnosti proti tradičnímu pojetí mě vždy srazí do kolen. Takový ten moment, kdy byste čekali, že se hlavní hrdina zvedne ze země a vrátí se s hlavou zdviženou do boje (ke zpěvu), ale kamera ho jen sleduje, jak se opírá o stěnu a uvědomuje si, že to nezvládne. Chvíle, kdy má následovat jakési "happy ever after" a ono místo něj přichází rozčarování, které Clint zas rychle utíná, abyste si nepřipadali citově vydírání. Patří sem i na první pohled nedůležitý fakt; totiž že hlas u písní nahrávaných ve studiu patří skutečně Clintovi a že není jen předabován nějakým známým country zpěvákem. SPOILER: Dle IMDb Clint Eastwood zemře jen ve třech svých filmech. Proč já musela během jednoho měsíce vidět z +/- 65 Clintových filmů zrovna ty tři, kde jeho postava takhle skončí? (18.05.2009)

Jeden z těch počinů, které Clint natáčel pro své potěšení, bez ohledu na možné finanční zisky či ztráty. Ohromně silný a dojemný příběh o vážně nemocném kytaristovi, který se společně se svým synovcem vydává přes celou Ameriku do Nashvillu, aby si mohl splnit svůj sen. Eastwood sedí za kamerou a na filmu je to znát. Krásné scenérie na nás doslova dýchnou z obrazovky a divák se cítí tak nějak přítomen tomu dobrodružství, které se před ním odehrává. Jak rád bych cestoval s Redem a jeho synovcem po Americe. Snímek plný krásných písní, se silným závěrem. (17.11.2009)

Honkytonk Man je v Eastwoodově herecké filmografii  naprostý unikát, jako režisér se pouštěl do různých témat, ale road movie v rytmu country a bluegrassu rovněž nezapadá. Melancholická balada o nenaplněných snech jednoho tuláka, jejichž naplnění by možná svět ochudilo o jeho píseň života.  Náladovka, kde jsem struny  trochu déle ladil, ale v závěru mi přece jen vyšel krásný akord (16.02.2023)