Dostaň ho tam

Oproti Forgetting Sarah Marshall se tu dost přitvrdilo - většina fórů je postavených na vulgaritě, sexu, alkoholu, drogách (+ důsledcích typu zvracení nebo tropení výtržností) a vysmívání se současnému showbusinessu (skladba African Child na začátku je dokonalá). A docela dobře to funguje. O tom, jestli se vám film bude nebo nebude líbit v zásadě rozhodnuje to, jestli vám přijde vtipné, jak jedna postava tahá druhé za značného řevu z konečníku balíček s heroinem. Tvůrci si klidně mohli odmyslet jakékoli další rádobyvážné dějové linie, které jenom zdržují a nudí. Celkově cca 75 %, ale kdybych hodnotil jenom první půlku + hulení Joeffreyho, klidně bych se blížil pěti kouskům. (26.09.2010)

Přímočará zápletka stavějící na konceptu různých mýtů o rockových superhvězdách. Bohužel Aldous Snow není žádná rocková superstar, ale mužská dospělá varianta vysmívané Miley Cyrus, přičemž není možné určit, nakolik je tato podoba záměrem scenáristy. Prostoduchý "úkol" hlavního hrdiny - dostat tohohle zhovadilého zpěváka z Anglie na vlastní koncert, je prokládán hlavně ke konci neuvěřitelnými dějovými zvraty. Celkově snímku dominuje přehršel více či méně povedených vtípků točících se kolem sexu a drog (kterých je na můj vkus občas až moc). Scenárista si asi myslel, že vtip bez sexuální narážky a pěti sprostých slov není dost vtipný, ale v téhle smršti jsem byl docela vděčný za jakékoliv zvolnění. Tím je například všude citovaná chlupatá stěna a nejrůznější camea (Tom Felton, Lars Ulrich). Ta působí zprvu jako vítaná zpestření, ale jsou vlastně hrozně samoúčelná, skoro jako by podtrhovala, jak je film chatrně vystavěný - hlavně na tom setkání s Malfoyem je to dost vidět. Vždyť to ve filmu nemá vůbec žádné místo! Ale dost paradoxně si právě tohle divák asi dobře zapamatuje. _____ Různé narážky na černochy mají asi dokazovat, jak je autor scenáře nad věcí a bez předsudků, prostě ne-politicky korektní, ale v podstatě jsou dost hrozné (ačkoliv u "Vlastním 21 podniků Kuřecí ráj" jsem se zasmál). Jo a Jonah Hill vyrostl do neuvěřitelných rozměrů a není radost se na něj dívat. Russell Brand zase zjevně umí jen jednu pózu, jak lze vysledovat už z Kopaček, ale nic proti tomu, je to prima póza. (30.07.2010)

Komedie a hodně tragédie. Ten film je tak nevyrovnaný, rozblázněný a většinou dění podivně prchavý, jako (hádám) život rockové hvězdy závislé na fetu - za to bravo. K natahované nudě tu dojde, ale nakonec je všechno jak má - když člověk skončí s dobrým pocitem, tak jako já. Uhrančivě charismatický a překvapivě výtečně hrající Brand (ona hvězdná fetka v kariérní krizi), k němu dobře pasující natroublo-natloustlý hodňák Jonah Hill, geniálně odlehčující P. Diddy a řada potěšujících cameí. Nečekaně zvláštní, pěkný. (30.09.2010)

Stoller a Apatow je vyborna kombinace, ktera se projevila uz v Kopackach. Na ne pak hooodne volne navazuje Dostan ho tam. Vtipem se predchozi komedii vyrovna, ne-li ji mirne prevysuje. Pokud nejste mormoni ci podobna havet, zamilujete si vsechny ty fory o sexu, drogach, alkoholu a drogach. Hlazeni chlupate steny jako nejucinnejsi prostredek na uklidneni hysterickych vylevu navic urcite vstoupi do dejin. I ja chci chlupate tapety! Vsude!!! (09.07.2010)

Dvě paka, z nichž jednomu by prospěla odvykací a druhému pro změnu odtučňovací kůra, vás poučí o tom, co je v životě skutečně důležité. Nebojte, jde samozřejmě o přátelství, lásku a 'jeffreyho'. Jen se k tomuto zásadnímu zjištění musíte v kině za 109 minut prochlastat, prošoustat a profetovat. V případě akutního nedostatku humoru pak prosím použijte chlupatou zeď. Příjemným bonusem jsou potom Lars 'Enter Sandman' Ulrich, sebeparodující se Puff Diddy a úderný soundtrack stavějící na pomyslný piedestal ta nejprovařenější rocková klišé. 3 a 1/2 * (14.12.2010)