Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny

Ale ale, někdo se tady s nenápadnou naléhavostí chystá rozšířit řady mužů účinkujících v mých bezesných nocích a Burn Gorman ani Andrew Lincoln to nejsou... Že by neotesaně působící tvrďák s muskulaturou, kvůli které mu nepadne žádné oblečení, ale na kouzlo osobnosti vystál frontu hned dvakrát? Pak to musí být jedině Tom Hardy, Heathcliff z Bouřlivých výšin, který jako jediný překonává fantazií vyšperkovaný obraz hrdiny z knižní předlohy přesto, že se mu ani vzdáleně nepodobá. Brontëovská klasika se tak ke mně ve skromném, a přece velkolepém představení vrací se stejnými zmatky při orientaci v příbuzenských vztazích, kterými si projdu každé naše setkání, se stejným údivem, jak může tolik bolesti jeden člověk unést, i se stejným poznáním, že nejvíce mstivá umí být pomsta sama... a dnes k tomu obohacena vyzrálým herectvím, kladoucím důraz na osobní prožívání sebezničujících vášní. Nezměnila bych nic... snad jen, přeobsadit postavu Cathy? (nejlépe mnou, přirozeně :-)) (05.07.2013)

Nejde jinak než za plný počet. Naprosto skvostný Hardy v adaptaci, která si sice zakládá možná až příliš na osobní interpretaci díla, nicméně v rámci televizní tvorby je to klenot, který by se nemusel stydět ani v konkurenci produkce pro kina. Adaptace slavného britského románu z roku 2009 je přesně tou vyváženou volbou, která dokáže oslovit i současnější publikum a přitom neztrácí ani trochu z osobitosti původního díla. (05.04.2012)

Přístup k filmu jako k adaptaci k smrti nenáviděné knihy podle všeho nemůže škodit. Pokud je totiž adaptace povedená, může jenom překvapit, a přesně toto se této verzi Wuthering Heights povedlo. Oproti knize jsem totiž konečně cítil jak zamýšlené napětí, tak i něco málo z té prokleté osudové romantiky mezi Catherine a Heathcliffem. Catherine pro mě sice stále zůstává poblázněnou kravkou v literatuře se nejvíce blížící Belle z Twilightu, ale Heathcliffova pokroucená démonická láska film bez servítek táhne do působivého finále. Ale dost bylo chvály, ještě budu vypadat, jako bych chtěl památce prostřední z Brontëovic sester vzdát hold. (26.05.2013)

Opravdu zřejmě...zatím nejlepší adaptace asi nejvíce fascinující knihy, kterou jsem v životě, četl. Všichni ti Kingové a jiní autoři thrillerů a hororů dodnes, se před Emily B., můžou jíti v klidu zahrabat. Někdo napíše jedinou knihu za život a převálcuje vše na dalších 160 let a nejspíše i dál. Teď k filmu. Ne, je mi fuk, že je tv. Jediná věc, kterou bych zde vytknul, je (jak tady někdo též zmínil) až moc upravený vzhled Vichrného Návrší. Tento název se mi vždy líbil více, než tento, páč to zní jako nějaká pohádka:)))))) Což tedy tedy tato adaptace a už vůbec ne předloha, není ani omylem. Luciferovo vnuknutí, které zapříčinilo obsazení Toma Hardyho (možná jeho životní role), byť to není ten snědý nalezenec, ale pořád raději, bledý a totálně démonický Heathcliff, než totálně nedémonický a vůbec takový nijaký negr z 2011, který je tam proto, že tam prostě býti musí. Jinak ostatní, včetně perfektního Andrewa Lincolna (na kterého jsem pak narazil ke svému překvapení ve Walking Dead:) jsou v podstatě bez chyby a doplňuje to minimalistická a přesto perfektní hudba, jejíž pouze 33min. (snad se někdy dočkáme delší verze) ost, je samoz. pro viktoriánské labužníky, nutností. Při otvíráku kdy zní skladba The Moors mě při prvotním shlédnutí, okamžitě zamrazilo a při letící kameře, skrze krajinu (fascinující) a dům, jsem věděl, že jsem na správné adrese;-) Prostě, scénář (autor očividně knihu četl), režie, kamera, obsazení, dokonalé. A ještě jedno obrovské plus...konečně pořádná délka, do které se mnohem lépe vejde to, co v ostatních (byť sebelepších) adaptacích z pochopitelných důvodů, býti nemůže a tak se zbytečně krátí a stříhá. Což je téměř vždy devastační u jakékoli předlohy. Další důkaz (jako by jich bylo v dnešní době ještě potřeba) že kinofilmy a tzv. Ačkové věci, jsou velmi přeceňované a až na jednu vyjímku max za rok, už skoro zbytečné. Taková blbinka na závěr...ost mi silně připomíná ost The Stand od Kinga.;-)))) Výborný komentář...akisha. (20.08.2020)

Z odposluchu viem, že sused máva búrlivé výšiny hlavne po fazuľovici, takže sa musí pridŕžať dosky, no ale filmové spracovanie po cca desiaty krát toho istého románu už naozaj robí z búrlivých výšin mdlé nížiny a nízky tlak nevyliečil ani inak vždy výborný Hardy, pretože jeho rolu stále lepšie zastal v roku 1992 Ralph Fiennes. Větrná hůrka ostáva po tomto počine pre mňa na dlhé roky odviata vetrom a keď už hůrku, tak radšej tu našu, zabíjačkovú hurku. (23.01.2024)