Zoufalci

Absolventský film Jitky Rudolfové pojednává o šestici bývalých přátel, kteří se po létech setkávají na pařbě v rodném Jablonci, odkud všichni dříve zdrhli do Prahy. Každý má svoje problémy a neví pořádně sami, jak dále naložit se životem. Tak se mezi sebou domluví, že by mohli koupit nějaký statek mimo Prahu, kde by všichni pospolu bydleli, to bylo totiž kdysi jejich tajné přání. No, musím říct, že jsem čekal bídu, ale nakonej jsem docela spokojen. Sžíravá satira je podobná filmům Věry Chytilové, to samé platí o kameře, která je přímo uprostřed vyprávění a působí dokumentárním dojmem. Je vidět, že Jitka má Chytilku nakoukánu :). V druhé polovině mě zaujal střih, který chytře kombinoval spolubydlení na statku s přípravou, než se tam partička vypravila. Možná mě trochu vadilo amatérské obsazení některých postav, ve výsledku film hodnotím silnou trojkou. (24.11.2022)

Stále nevyrovnaní "samotáři" ve své další etapě života rozehrávající rošády pod žižkovskou věží. Nejsmutnější na tom je, že se čím dál tím častěji setkávám s podobným "pseudointelektuálním" smýšlením prezentovaným v Zoufalcích - volba dobrovolného útěku před vlastním životem, ať to stojí co to stojí, je zdá se novým středobodem smutných a osamocených lidí - ať žije vyhořelá generace singles. Proto jsou pro mě Zoufalci spíš osobní zpovědí (možná 13. komnatou) party kamarádů, do jejichž rolí si mohu dosadit spoustu mých blízkých. (10.03.2012)

...Přiznám se, že tohle je první komentář, u kterého bych si snad i tajně přál, aby přišel autorům do ruky... Velice dobrá hořkosmutná nekomedie, jejíž valnou (tu bezobsažnou) část nejspíš zažil každý, kdo v dospělosti měl nějakou "partu". Dokumetnární, pravdivý styl mi i při několikérém sjetí přišel fascinujícím způsobem hypnotickej. A ta parta? My se třeba známe už od vejšky, nacházíme se ve stejném věkovém rozmezí, slejzáme se na statku... a všichni do jednoho žijou zcela nefunkční, rozbitý životy. Vím, proboha. Jsem taky zoufalec. Poznal jsem se. Stejně jako jsem "poznal" celou řadu lidí z užšího i širšího okruhu. Možná proto mě tohhle "zrcadlo" ztracené generace, která fakticky nedokáže s nikým žít, tolik bavilo. A dost už moudra, pro dnešek. Teď už jenom trocha toho bulvárního žvatlání: ... Taky mám kamaráda, kterej seznámil svou ženu s většinou svých milenek. Říká jí žabičko a sluníčko a ťuťuťu a pak s ní řeší, že se zamiloval někde "vedle". S oběma děvčaty jezdí společně na výlet, přičemž legitimní manželka i milenka o sobě vzájemně prohlašují, že "ta druhá je f-a-j-n." Manželka s takovým smutným pohledem někam do středu Zeměkoule. Zoufalství. Zvlášť být na tom výletě s nima. uF... (23.03.2016)

Silné v detailoch, nedotiahnuté v celku. Sú zúfalí, pretože sú single? Sú zúfalí, pretože sú v Prahe? Sú zúfalí, pretože čo??? Vyjma manželky (Simony Babčákovej) som nikomu inému zúfalstvo neveril, nepochopil som, z čoho vychádza, nevidel som jediný dovod. Nič som sa o "hrdinoch" nedozvedel, vobec neviem, prečo sa stretávali, ani náznak chémie a skutočného priateľstva a i pre to mi záverečná časť a odkaz na Moodyssonovo Together prišla trocha ako scenáristická bezmocnosť. Chcípactvo ako alibizmus, chcípactvo ako zrkadlo nudy seba so sebou, chcípactvo ako odraz (obraz) doby ? Napriek všetkému napísanému, som rád, že som si zabilancoval. (A) že som úplne iný..Mimochodom, k čomu tie nekonečné makrodetaily ?! (25.11.2009)

Alespoň ten název nelže, protože všechny postavy v tomto filmu (už ani nevím přesný počet, jak mě to nudilo, ale myslím, že jich bylo sedm) jsou opravdu zoufalci. A nejsou normální, jeden vedle druhého prostě jsou něčím zvláštní. A tenhle typ filmu (o "lidech" pro lidi) mě už začíná štvát, speciálně, když nikam nevede, není tady nic, nad čím by se člověk měl zamyslet (nebo to závěrečné "lidi myslí hlavně na sebe" mělo být myšleno jako zamyšlení?) nebo s čím by se člověk mohl ztotožnit. Zkrátka a dobře, mám rád dramata o lidech, ale tohle šlo absolutně mimo mě. Než na tohle koukat podruhé, to si raději půjdu vybrat nějakou pěknou zeď a budu na ni 102 minut nepřetržitě zírat. Určitě to bude lépe strávený čas. 40 %. (20.06.2011)