Nastala chyba při přehrávání videa.
  • KajusaK
    ****

    " A do kufru někdo nemůže? " ... Perfektní český film, který rozhodně stojí za shlédnutí i když ho kvůli hodnocení může někdo stejně jako já odkládat co nejdál. Škoda, škoda. Náramně jsem se pobavila, vůbec jsem nesledovala čas, děj mě pohltil, uteklo to rychle. O realitě celého filmu snad nebudu ani hovořit, takový film jsem ještě v životě neviděla. 4* a to srážím jen za špatný konec (i když asi by bylo trapné kdyby to dopadlo se všemi stejně že...)(8.8.2014)

  • Radko
    ****

    Bezcieľny pohyb po svete a krajine - nájsť: seba, zážitky, známych, vzťahy. Užiť si, nadrbať sa, zašukať si, triezvieť. Často v cudzích prostrediach, s neznámymi ľuďmi. Zamilovať sa a zistiť vzájomnú neznesiteľnosť. Ach jaj - nebola to blízkosť záujmov, rozhovorov, koníčkov a vzdelania, pochopenia, ale len chémia tiel: na chvíľu. Študovať a milovať: večne, bez ohľadu na skutočnosť, že frajerku Vám obrába ktosi iný a skúšky nejdú. A nejdú. Potom taký pocit furt. ("A vono to nejde: nejde to ráno, nejde to večer, nejde to v poledne." Petr Váša) Vyštudovať čosi a robiť niečo iné. Tajiť svoje sexuálne preferencie (akékoľvek). Nudiť sa vo vysnenom meste (akomkoľvek). Stretávať sa, pokúsiť sa z frustrácie životom urobiť +. Plus statok. Najlepšie na vidieku. Pospolu. V komunite. Ale: drzá votrelkyňa ako frajerka jedného z partie nezapadá. Hádky. Nie každý má na to byť squatterom. Niekedy zláka presne to isté, čo túžime opustiť. Lebo tradícia nepustí. Výstižné, trefné. Vzhľadom na formu nevadila ani vykonštruovanosť deja a typová zaraditeľnosť postáv. Naopak, s radosťou užité, nažité.(25.7.2013)

  • MM_Ramone
    **

    Sledovať osudy niekoľkých znudených, neúspešných tridsiatnikov žijúcich v Prahe nebolo pre mňa nijak zaujímavé. Aj keď tiež patrím ku tejto generácii, svoj život žijem úplne inak. S hrdinami filmu "Zúfalci" nemám toho veľa spoločného a asi aj preto na mňa tento titul nijak zvlášť nezapôsobil. Téma bola nudná, scenár plytký, herci nedobrí a mladá režisérka Jitka Rudolfová tiež ešte potrebuje nabrať hodne skúsenosti. **(9.10.2010)

  • mortak
    ****

    Konečně se i psychopat jako já může seznámit s životem obyčejných lidí. Tento film ve většině zobrazovaných situací zasahuje střed terče a je při tom všem i zábavný. Zvolený styl vyprávění - mozaika životních osudů šesti lidí - sice nemá nějaký pevný svorník, protože komunita na statku je jen trochu větším střípkem, ale u těchto životních osudů by jakákoliv silnější dramatická konstrukce působila násilně. Stejný styl vyprávění zvolil například Heller v knize Something happened. Jediná větší vada je intimita kamery - pohybuje se neustále v těsné blízkosti tváří a těl, což po chvíli vyvolá touhu po celku, po panoramatickém záběru situace z odstupu, z větší dálky. Potěší cameo role prof. Císaře.(9.11.2009)

  • Bluntman
    **

    2007 - PUSINKY, r. Karin Babinská. 2008 - KULIČKY, r. Olga Dabrowská, 2009 - ZOUFALCI, r. Jitka Rudolfová. Zdá se, že vedle mladé generace filmových tvůrců, u nichž je styl nositelem významu a výpovědní hodnoty (Najbrt, Sláma, Ševčík), se v české polistopadové kinematografii objevuje linie mladých tvůrkyň, které dokončily či dokončují studium na FAMU a jde jim především o postihnutí mentality různých generací. Zatímco Babinská a Dabrowská ve svých debutech hledaly suverénní formální výraz, což na druhou stranu ale korespondovalo s tématy jejích snímků, Rudolfová se představila formálně svébytnou prvotinou, u níž je ale problém někde jinde. Stylistická preciznost, kdy vyniká především práce se zvukem, jeho zdroji a "asociativní" montáž, spolu s vyprávěním s nespolehlivými flashforwardy pro mnohé diváky zastře vykonstruovanost, diváckou podbízivost a lživost toho, o čem se vypráví. ZOUFALCI nemají trojrozměrné, živoucí a skutečně dýchající postavy, nýbrž několik sociologických typů a karikatur (existuje český film, který mj. tematizuje homosexualitu a přitom postava gaye NEodpovídá pouze heteronormativní představě?), na nichž se demonstruje jednoduchá teze vyjádřena již na plakátech věnovaných konkrétním figurkám. Na místo toho, aby se o mentalitě lidí v určitém věku něco sdělilo, zde máme sled divácky vděčných scének na určitá témata - tloustnutí, alkohol, přiznání homosexuality rodiči, výlety s bývalým přítelem ad. Film tak neříká něco o generaci třicátníků, ale spíš prozrazuje mnohé o divácích, kteří se s takovými chcípáčky cestujícími z města ztotožní. A postavit jeden polistopadový trend v české kinematografii, tj. cestu z města, na hlavu tím, že posílím jiný, tj. chcípáčkovství, mi přijde jako vytloukání klínu klínem. Přestože je Rudolfová žačkou Věry Chytilové a v ZOUFALCÍCH odkazuje na DĚDICTVÍ a HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, má bohužel blíž k pozérskosti jednoho z představitelů některými novináři vykonstruované "nové nové vlny 90. let" - Davidu Ondříčkovi. 5/10(14.11.2009)

  • - Film o rodilých Jablonečácích byl natáčen v Jablonci nad Nisou, konkrétně v Klubu Na Rampě, na Mírovém náměstí a na sjezdovce na Dobré vodě. (Mr.Hawkeye)

  • - Pro většinu z herců (Žáček, Onufráková, Neužil, Kern, Štorková) se jedná o první větší zkušenost s filmem. (vendy63)

  • - Scénář vznikl na základě výpovědí přátel režisérky Jitky Rudolfové. (Rocky62)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace