Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak být spokojený a přitom nebýt sám?
Pozoruhodné herecké výkony v čele se Simonou Babčákovou v realistické komedii o šestici bilancujích třicátníků. Kdysi spolu studovali a postupně se všichni přestěhovali z Jablonce do Prahy. Po společném setkání na večírku ve svém rodném městě je jim jedno jasné - vědí, co v životě nechtějí, ale zároveň ještě nepřišli na to, co by chtěli. Zatímco první z nich se snaží urputně otěhotnět, druhá pije o něco víc, než je "společensky" přijatelné, třetí zjišťuje, že žije v manželství s neškodným tyranem. O nic lépe na tom není ani trojice mladých mužů - jeden studuje devátým rokem vysokou školu a jeho přítelkyně ho podvádí se svým bývalým, další čeká na příležitost, jak sdělit matce, že je gay a třetí neváhá konzultovat své trable s psychiatrem. Na řadu tak přichází dávný nápad - společný život na statku, po kterém kdysi všichni tak toužili. Vyjde jim tenhle nový pokus o štěstí? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (257)

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Takže český film už má za chcípáky nejen muže, ale i ženy. Tomu se říká pokrok! :) Ale natočené je to ohromně dobře, zvlášť asynchronní střih a zvuk jsou velmi invenční. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Lze chcípáctví ospravedlnit tím, že z něj učiníte hlavní téma filmu? I kdyby ne, Zoufalci stojí řemeslně na vysoké úrovni a minimálně jejich delší expozice představuje ojedinělou fúzi postupů hrané a dokumentární tvorby. Na příběhovost se tady nehraje, režisérka spíše spoléhá, že vás osloví postavy, nebo alespoň jedna z nich, a budete s nimi chtít trávit čas během řešení „nijakých“ problémů. Směsice trapnosti a vtipnosti titulních zoufalců byla nejspíše namíchána ve správném poměru, protože mě jejich sledování bavilo, třebaže mi žádný z nich nebyl vyloženě sympatický. Pochvalu zaslouží výběr herců, kteří působí velmi sehraně a svým slovním projevem nebývale autenticky (jen občas zatušíte, že tady někdo chtěl napsat „Hlášku“). Jsem moc zvědav, na jaký společenský problém Jitka Rudolfová zazoomuje příště. 75% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hlášky z huby zoufalců tohoto filmu nejsou ani tak hlášky, jako smutný skutečnosti, se kterými jsem je tak bral. O to hůř se na to pak koukalo. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Takoví civilnější a méně vystajlovaní Samotáři, což však v žádném případě neznamená, že by mě to sralo o něco méně. Spíš naopak. I když natočené i zahrané je to na zdejší poměry nadstandardně, nějak se nemůžu s tímhle analyzováním asociálních buzniček a neperspektivních samiček mimo hlavní kolej sžít. Nevím, co je na takových lidech natolik zajímavého, abych 102 minut sledoval jejich neschopnost a směšnost bez jakékoli katarze. Ale jen opakuju, na současný český film slušné. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

2007 - PUSINKY, r. Karin Babinská. 2008 - KULIČKY, r. Olga Dabrowská, 2009 - ZOUFALCI, r. Jitka Rudolfová. Zdá se, že vedle mladé generace filmových tvůrců, u nichž je styl nositelem významu a výpovědní hodnoty (Najbrt, Sláma, Ševčík), se v české polistopadové kinematografii objevuje linie mladých tvůrkyň, které dokončily či dokončují studium na FAMU a jde jim především o postihnutí mentality různých generací. Zatímco Babinská a Dabrowská ve svých debutech hledaly suverénní formální výraz, což na druhou stranu ale korespondovalo s tématy jejích snímků, Rudolfová se představila formálně svébytnou prvotinou, u níž je ale problém někde jinde. Stylistická preciznost, kdy vyniká především práce se zvukem, jeho zdroji a "asociativní" montáž, spolu s vyprávěním s nespolehlivými flashforwardy pro mnohé diváky zastře vykonstruovanost, diváckou podbízivost a lživost toho, o čem se vypráví. ZOUFALCI nemají trojrozměrné, živoucí a skutečně dýchající postavy, nýbrž několik sociologických typů a karikatur (existuje český film, který mj. tematizuje homosexualitu a přitom postava gaye NEodpovídá pouze heteronormativní představě?), na nichž se demonstruje jednoduchá teze vyjádřena již na plakátech věnovaných konkrétním figurkám. Na místo toho, aby se o mentalitě lidí v určitém věku něco sdělilo, zde máme sled divácky vděčných scének na určitá témata - tloustnutí, alkohol, přiznání homosexuality rodiči, výlety s bývalým přítelem ad. Film tak neříká něco o generaci třicátníků, ale spíš prozrazuje mnohé o divácích, kteří se s takovými chcípáčky cestujícími z města ztotožní. A postavit jeden polistopadový trend v české kinematografii, tj. cestu z města, na hlavu tím, že posílím jiný, tj. chcípáčkovství, mi přijde jako vytloukání klínu klínem. Přestože je Rudolfová žačkou Věry Chytilové a v ZOUFALCÍCH odkazuje na DĚDICTVÍ a HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, má bohužel blíž k pozérskosti jednoho z představitelů některými novináři vykonstruované "nové nové vlny 90. let" - Davidu Ondříčkovi. 5/10 ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Jitka Rudolfová je takový mladý Forman v sukni. I jí se podařilo zachytit život ve své celistvé trapnosti. A člověk by ani nevěřil, jak můžou být ty trapné postavičky k smíchu. V mém případě to byl dost tlumený smích, protože jsem se smál vlastně sobě samému. Kousavá výpověď jedné ztracené generace, co zabloudila stejně tak dobře v Praze, jak ve svých životech. Trapné. ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

Má zoufalá snaha po zhlédnutí nového a současně dobrého českého filmu se naplnila, a to kupodivu Zoufalcema. // Příběh postavy Simony Babčákové a jejího manžela se mi líbil nejvíce, skvělá rodinná atmosféra, ha! A příjemným překvapením byla postava Lucie Žáčkové (naprosto úžasné herečky od Bezručů) - sice neměla tolik prostoru k vyjádření, kolik by si zasloužila, ale i tak je okouzlující. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Je absolutně jedno, že tento film postrádá ucelenější příběh.. Když je tak hrozně vyzrálý, formálně promyšlený a především, ač čistá fikce, tak úžasně autentický a přesvědččivý. Babčáková je největší český herecký objev za zatraceně dlouhou dobu... ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Když ve vás film vyvolá myšlenky na sebevraždu, tak je asi něco špatně. Neviděl jsem moc depresivnějších filmů. Tuto skutečnost však nelze považovat za velký plus, jelikož nešlo o depresivní atmosféru ve filmu, která vtahuje diváka do děje, ale přímo v mé hlavě, kde se díky utahanému tempu a ujetým monologům postav tvořily úvahy naprosto šíléného kalibru. Vše nakonec zachraňují sympatičtí herci a také jedna vychlazená Plzeň, kterou jsem si při sledování neodpustil a zabránil tak dalším chmurným myšlenkám. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Film formálně invenční, obsahově více než konvenční, o generaci nejen současných třicátníků absolutně nic nevypovídající, matoucí flashforwardy velmi přehledné, vnitřní monology resp. volně plynoucí myšlenky postav ala zvuková asynchronnost velmi originální. Na debut vcelku vyspělé. ()

Tuxedo 

všechny recenze uživatele

(Obsahuje možné spoilery). Další nejisté, i když velice dobře natočené rozkročení – mezi lehkovážnou stylizací a výpovědí, mezi humorem a upřímnou frustrací. Pohodlným zvolením kompromisu nemají Zoufalci ani na chvíli šanci naplno bodovat ani na jedné z obou front, natož aby měli tvůrci dostatek umu k jejich svázání a schopnost skutečně vyprávět. Naštěstí mají Zoufalci svižnou, nápaditou a profesionální formu v čele s chytře řešenými voiceovery, výborným střihem a náladově vytříbenou hudbou, což sledování vyzdvihuje na více než snesitelný, vlastně docela příjemný level. Ne vždy však jednotlivé aspekty formy dopadnou na správnou půdu (záměrná humorně-epizodická skladba je kamenem úrazu ve vážné rovině, přesněji v momentě finálního emocionálního zlomu postav, který nastává v přesně daném sledu, v jakém jsme si doposud zvykli postavy groteskně po přesně určenou stopáž vídat, čímž vyznívá značně schematicky a zkratkovitě), případně je tvůrci neumí správně použít. To je třeba příklad průběžných prostřihů zpět do fáze plánování, jejíž vyústění se nakonec prokáže býti nespolehlivým. Tento dějový oblouk mohl vlastními chybami zocelené postavy nemilosrdně vrhnout zpět na startovní čáru a divákovi tak naservírovat podvratnou deziluzi z nepříjemného zjištění, že dospíváme mnohem víc v našich představách než ve skutečnosti. Zdůrazňuji „mohl“, protože postavy jsou jen dobře obsazené karikatury určitých typů, stejně tak jejich problémy a za celou stopáž u nich k žádnému vývoji, natož prozření nedojde, čímž nemá nevyzrálost postav žádné dramaturgické opodstatnění a onen zvrat pro film, pro jeho postavy ani pro diváka zhola žádný význam. (23. Finále Plzeň - 22.4.10) ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Zoufalci.... No, jo Zoufalci, příběh 6ti lidských kousků odkusi z kdekusi, v tomto případě z Jablonce... Klišé? Póza? Nikoli, takový je de facto život a představy osob z "perifrerního města" (nic ve zlém a hanlivém, vím o tom své)... JItka Rudolfová uchopila téma v tom nejlepším absolventském slova smyslu a udělala své umělecké dílko ve svěžím hláškovém stylu.... bohužel nedoceněném.... 90% ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Zajímavej film, velmi podobnej snímku Děti noci (2008). K tom se dostanu ještě pozdějc. K filmu mam dost poznámek... Prostě je to film o šesti lidech z Jablonce, kteří se z různejch důvodů přestěhovali do Prahy. Nutno poznamenat, že ne všichni maj stejně prostoru, jedna postava je tam zcela navíc například. Humorné chvíle jsou fajn a hlavně ve všech těch šílenejch scénách jsou to opravdové momenty oddechu. Bylo by fajn, kdyby takovej byl celej film. Prostě pořád si kladu otázku, proč na ten film koukat. Snad jen abychom se přesvědčili, že na tom nejsme tak špatně, protože anti-hrdinové filmu jsou na tom ještě hůř? Komu ho doporučit? Snad jen těm třicátníkům no... Ten námět sám o sobě je dost zajímavej, lidi, který věděli, že po maturitě půjdou na vysokou, ale pak se ztratili a nevěděj, co si počít se životem..no je to zajímavý a už jen proto, by si to zasloužilo lepší příběh. "Příběh" totiž končí pesimisticky a vyznívá dost do ztracena. Anti-hrdinové filmu navíc dokonale dostojej názvu filmu, protože se nepoučí ze svých chyb, opravdoví Zoufalci. No a k těm Dětem noci. Tohle skoro vyznívá jako pokračování. Děti noci nevěděli, co se sebou, ale závěr vyzníval spíše optimisticky: záchranu lze hledat ve vztahu, v přátelství. Zoufalci působí jako pokračování po deseti letech, kdy se anti-hrdinům rozpadají jejich dlouholeté vztahy a manželství a ukazuje se, že právě tyto nepovedené vztahy jsou příčinou nespokojenosti. Proto také jeden z nejsympatičtějších Zoufalců, homosexuál Tonda, nic takového neprožívá, protože žádnej vztah s nikým neudržuje. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Stále nevyrovnaní "samotáři" ve své další etapě života rozehrávající rošády pod žižkovskou věží. Nejsmutnější na tom je, že se čím dál tím častěji setkávám s podobným "pseudointelektuálním" smýšlením prezentovaným v Zoufalcích - volba dobrovolného útěku před vlastním životem, ať to stojí co to stojí, je zdá se novým středobodem smutných a osamocených lidí - ať žije vyhořelá generace singles. Proto jsou pro mě Zoufalci spíš osobní zpovědí (možná 13. komnatou) party kamarádů, do jejichž rolí si mohu dosadit spoustu mých blízkých. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Hezounká a místy skutečně vtipná reflexe dnešní generace těch, který si prostě potřebovali udělat tu Prahu. ()

Jeremy.jk 

všechny recenze uživatele

Z českých komedií souvisejících s krizí středního věku se Zoufalci řadí určitě k těm nejlepším. Velice příjemné překvapení - 80% [FNR 2010]. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Alespoň ten název nelže, protože všechny postavy v tomto filmu (už ani nevím přesný počet, jak mě to nudilo, ale myslím, že jich bylo sedm) jsou opravdu zoufalci. A nejsou normální, jeden vedle druhého prostě jsou něčím zvláštní. A tenhle typ filmu (o "lidech" pro lidi) mě už začíná štvát, speciálně, když nikam nevede, není tady nic, nad čím by se člověk měl zamyslet (nebo to závěrečné "lidi myslí hlavně na sebe" mělo být myšleno jako zamyšlení?) nebo s čím by se člověk mohl ztotožnit. Zkrátka a dobře, mám rád dramata o lidech, ale tohle šlo absolutně mimo mě. Než na tohle koukat podruhé, to si raději půjdu vybrat nějakou pěknou zeď a budu na ni 102 minut nepřetržitě zírat. Určitě to bude lépe strávený čas. 40 %. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Bezcieľny pohyb po svete a krajine - nájsť: seba, zážitky, známych, vzťahy. Užiť si, nadrbať sa, zašukať si, triezvieť. Často v cudzích prostrediach, s neznámymi ľuďmi. Zamilovať sa a zistiť vzájomnú neznesiteľnosť. Ach jaj - nebola to blízkosť záujmov, rozhovorov, koníčkov a vzdelania, pochopenia, ale len chémia tiel: na chvíľu. Študovať a milovať: večne, bez ohľadu na skutočnosť, že frajerku Vám obrába ktosi iný a skúšky nejdú. A nejdú. Potom taký pocit furt. ("A vono to nejde: nejde to ráno, nejde to večer, nejde to v poledne." Petr Váša) Vyštudovať čosi a robiť niečo iné. Tajiť svoje sexuálne preferencie (akékoľvek). Nudiť sa vo vysnenom meste (akomkoľvek). Stretávať sa, pokúsiť sa z frustrácie životom urobiť +. Plus statok. Najlepšie na vidieku. Pospolu. V komunite. Ale: drzá votrelkyňa ako frajerka jedného z partie nezapadá. Hádky. Nie každý má na to byť squatterom. Niekedy zláka presne to isté, čo túžime opustiť. Lebo tradícia nepustí. Výstižné, trefné. Vzhľadom na formu nevadila ani vykonštruovanosť deja a typová zaraditeľnosť postáv. Naopak, s radosťou užité, nažité. ()

Reklama

Reklama