Le Bossu
Il cavaliere di Lagardère
Duell der Degen
On Guard!
Hrbáč
Režie:
Philippe de BrocaKamera:
Jean-François RobinHudba:
Philippe SardeHrají:
Daniel Auteuil, Fabrice Luchini, Vincent Perez, Marie Gillain, Jean-François Stévenin, Claire Nebout, Philippe Noiret, Renato Scarpa, Sacha Bourdo (více)Obsahy(1)
Mladý rytíř Lagardere je nalezenec. Ujali se ho dva strýčkové Cocardasse a Passepoil a naučili ho nejen mnoha kejklířským kouskům a tomu, jak se o sebe postarat, ale především ho naučili skvěle šermovat. Díky svému umění se Lagardere seznámí s vévodou de Nevers a stanou se z nich přátelé na život a na smrt. Když Nevers pozná, že Lagardere má nejen ruku, ale i srdce pravého rytíře, povýší Lagardera do šlechtického stavu. Oba cestují na svatbu do Caylus, kde se má Philippe de Nevers oženit s krásnou Blanche, která mu ale již stačila porodit potomka. Nevers má tedy dědice, který se tak stal nepřítelem číslo jedna pro jeho bratrance Gonzagua, jehož lehkomyslný Philippe pověřil správou svého majetku. Gonzague tak celá léta spřádá plány a vymýšlí intriky, jak by se celého jmění Neversů zmocnil. Neštítí se ničeho, ze svatby se stane masakr a vlastní rukou zabije Gonzague vévodu de Nevers. Lagardere stačí zachránit dcerku vévody Auroru a uprchnout. To vše se stalo v roce 1699... a o šestnáct let později, konečně přichází čas, kdy může Lagardere pomstít přítele a získat zpátky svou čest... Ale to už je příběh, který všichni znají, ale na který se vždy znovu a znovu se zatajeným dechem podívají... Novou verzi románu Paula Févala Hrbáč natočil s úspěchem známý režisér Philippe de Broca. Jeho Hrbáč není zdaleka jen romantickým příběhem, nýbrž je velkolepou podívanou: boj dobra a zla je zasazen do nádherných exteriérů, šermířských soubojů a je zahrán jedinečnými francouzskými herci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
úplne zbytočne natočený film.Na Hrbáča s J.Marais-om nemá ani náhodou.Vytratili sa charizmatickí prestavitelia a romantiký nádych. Srákota .... ()
neporovnávat moc s tím starým Hrbáčem .. tam působí faktory oslavující klasiku a tím shazující tuto verzi .. je to poctivá a dobře zvládnutá snaha o nové zpracování ... ()
Moc pěkný film s překrásnými přírodními scenériemi a výtečnou kamerou, ale víc se mi líbil Hrbáč s J.Maraisem. ()
Akčnější a dojemnější remake, bohužel už ne tak vtipný a dobrodružně romantický. Děj je změněn, až to vyznívá trochu zmateně. Přibylo akčnosti, vznešené oslavy scén, zvýrazněné zpomalením, hudbou, či majestátností obrazu. Lagardére (Daniel Auteuil) je prodejný a všehoschopný užívač života, kterého náhoda vnese do výchovy dítěte, do titulu rytíře, do úspěšné pomsty a do ocenění jeho morálních kvalit, s lahodnou mlaďoučkou nevěstou navrch. Gonzague (Fabrice Luchini), hlavní protivník, je zhrzený a odkopnutý milenec ženy, kterou si vzal za manželku jeho bratranec. Touha po pomstě a moci ho vtáhne do intrikačních her a vražedných násilností. Vévoda de Nevers (Vincent Perez) je sebevědomý a úspěšný urozený muž mnoha dovedností. Jeho lehkovážnost mu dala dceru, ale vzala život. Aurora (půvabná Marie Gillain) je ženskou ozdobou, která se odvážně a za pomoci svého udatného ochránce Legardéra, domáhá svých zákonných práv a požitků. Z dalších postav stojí za zmínku již jen úskočný Peyrolles (Yann Collette) na straně zla, a moudrý Filip Orléanský (Philippe Noiret), nestranný pozorovatel. Lascivně velkolepé ve svém provedení, pohublé ve své obsahové části a celkové působnosti. ()
Toto je účinné priamočiare, akčné rozprávanie, ktoré stráca svoju energiu až v poslednom úseku. 6/10 ()
Hmmm ... snaha o inovaci je patrná a vítaná, nicméně vlastní zpracování je poněkud laxní, převážně popisné, dosti laciné - a nepříliš důvtipné. Přitom úvod je vcelku slibný, i když - na druhou stranu - Lagardere (tentokrát nalezenec beze jména Henry - i bez šlechtického původu) VŮBEC nevypadá jako MLADÍK ... ani jednu jedinou sekundu. To vévoda Filip de Nevers je na tom o poznání líp, bohužel mu to není nic platné, neboť je mu souzeno nechat se v duchu předlohy záhy zákeřně zapíchnout. Nicméně větší problémy (nejen filmařům) nastávají, když jeho dcerka Aurora pod ochrannými Lagarderovými křídly vyroste. Zdá se, že její náhradní otec je trestuhodně nezodpovědný - že celá jeho výchova spočívá pouze ve výuce čtení, přičemž ani na tomto poli nedosáhne kdovíjakých výsledků ... což je patrno z malé ukázky. Jakoby si osvojil lehkomyslnou povahu komediantů ... jedněch, kteří ho vychovali - a druhých, k nimž se i s Aurorou přidal. Jinak si nedovedu vysvětlit, že své dospívající schovance nevštípí ani za mák dívčího studu či jen prosté opatrnosti. Navíc je mu šumafuk, když je spolu se svým druhem z dětství zničehonic a narychlo pozvána jakýmsi neznámým panstvem do paláce někde v Paříži. Vždyť je jí ŠESTNÁCT, proboha !!! Je až tak hloupý on - nebo spíš scénáristé a režisér ? Ani jeho plán ohledně navrácení Aurory do náruče matky a vykonání přislíbené pomsty není nijak zvlášť promyšlený, jde spíš o výsledek náhodných událostí - vždyť se nikdy předtím ani nepokusil zjistit, jestli vévodkyně de Nevers zůstala naživu ! Notně usmolené 3* P.S.: Musím přiznat, že ani Jean Marais ve filmu "Hrbáč" z roku 1959 už nebyl nejmladší, jenomže ON byl zromantizovaný dobový prototyp hrdiny bez bázně a hany, který snad každou svou postavu z tehdejších klasických romanticko-dobrodružných příběhů vystřihl bez oka mrknutí s nezaměnitelnou grácií, takže jakákoli nemístná poznámka o jeho věku by byla mimo mísu. ()
Nevzrušivý kočkopes. Evropská velkoprodukce se rozhodla příběh zmodernizovat, což znamená dodání realistických prvků (hlavně sexuálních - i místo pro ňadérko či zadeček se našlo). Souboje jsou skutečně povedené, protože se zas tak moc zběsile nestříhá, jenže té akce je na dvě hodiny docela málo. V pětisetstránkové knize se najde místo pro popis "bankovní" ulice, ale u oddechového dobrodružství nemusím znát dopodrobna způsob padouchových bankovních machinací. I ta love story se "psychologicky" rozplizne do půlhodiny. ()
Staršie spracovanie s Maraisom si už presne nepamätám, ale toto novšie mi prišlo dobrodružnejšie a akčnejšie. Tu výhody viacmenej ale končia. Napriek dlhej stopáži je dej veľakrát skratkovitý, s nedotiahnutými scénami a niekoľkými nelogizmami. Hlavný hrdina nestarne, 16-ročná dcéra nemá problém s incestom, keď sa zaľúbi do svojho domnelého otca, predvádza násilný cvik s mečom, aj keď nikdy nešermovala. Spočiatku je prítomný humor, ktorý mi do takého filmu nepasuje, neskôr je ho už menej. A vzťahy medzi postavami mi prišli málo vierohodné. Napriek tomu si divák asi najviac zapamätá dobrodružný dej a telenovelovské vyvrcholenie. ()
V dětství jsem miloval hrbáče s Maraisem a pojal jsem tedy k tomuto remaku nedůvěru. Nakonec jsem se odhodlal k projekci díky Danielu Auteuilovi, který ještě nikdy žádný film "neprohrál". Musím říct, že jsem s výsledkem nakonec spokojen. Uvědomil jsem si, že film a hlavně scénář samotný je vlastně totální limonáda, a že by chtěl člověk příliš, kdyby čekal nějaký velký biják. Oddychovka na nedělní odpoledne, první půlka mnohem lepší než bezradný závěr. 70% ()
Čáry máry. Hráč s činy, které ční, které ničí. Umně rámují můry na (p)rameni. Na máry s nimi, čachry, manýry a /h/ranami. ()
Tahle verze se mi (i pro mě samotného překvapivě) líbila víc, než ta s Jendou Bažinou. Marais je sice lepší Lagardére a jeho verze má takovou tu v dnešní době už nerealizovatelnou správně dobovou atmosféru, jinak ale de Brocova verze ve všem vede. Je akčnější, je zábavnější a celá uteče doslova jako voda. A hlavně má neskonale nádhernou Auroru. Auteuil je taky fajn a jeho hvězdní přihrávači jsou samozřejmě výborní. Snad jen ten vztah Lagardéra a neskonale krásné Aurory je maličko intimnější, než jak byl napsán. Ale to mi kupodivu vůbec nevadilo, takže jsem náramně spokojen. 80%. ()
Mne osobne sa mi tento film veľmi páčil. Nemuselo to byť ani výpravou, kostýmami ale skôr príbehom. ten mi prišiel vskutku zaujímavý a pekný. Aj keď koniec nemal až také dramatické vyvrcholenie a film nebol veľmi napínavý, bol veľmi pekný. /76%/ ()
Honza Maresu to nebyl, ale... ()
Oproti knihe... ()
Libilo se mi to vic nez predloha zejmena diky velmi kvalitnimu sermu. Tot vse. ()
Tento Hrbáč není o moc horší než ten s Jeanem Maraisem, ikdyž je natočen trochu jinak. Je svižný a dialogy se snaží přiblížit současné době. Nicméně, kdyby nevznikl, tak se nic nestane, krom toho, že bychom přišli o slušný výokn Auteuile ()
Klasická francúzska šermiarska kostýmovka, až som sa v prvej časti dosť nudil. Ale v druhej časti o šestnásť rokov neskôr prišla na scénu Aurora v podaní Marie Gillain, do ktorej som sa niekedy veľmi dávno zamiloval. Pokračuje to síce podobne, ale oveľa radostnejšie sa na to pozerá. A za ten záver by sa nemusela hanbiť ani Angelika. Prekvapivá bola tá brutalita majstrovského šermiarskeho zamordovania aj s detailným záberom, dokonca niekoľkorát vo filme, to by dnes asi len tak neprešlo. –––– Ty! Kolikrát tě musí člověk zabít, abys opravdu chcípnul? ()
Osobně jsem nikdy moc nepochopila, co bývá pohnutkou točit remake něčeho, co je již jednou kvalitně filmově zpracováno - v tomto případě klasika s Maraisem. Výsledek zde sice není úplně špatný a tvůrci se vysloveně nemají za co stydět - kouzla a kvalit té původní verze z roku 1959 to ale bohužel nedosahuje. Průměrná televizní podívaná. ()
Krásná, nevtíravá hudba, místy nádherné lokace, pěkná výprava. Neměla jsem pocit, že se na filmu šetřilo. Stopáž mi přišla zbytečně dlouhá. ()
Každý remake to má těžký. Tento to má o to těžší, že zejména starší divák pořád vidí před sebou tu nádhernou atmosféru původního snímku Jeanem Maraisem v hlavní roli. Není to zase ale až tak špatné, ale ani nic moc. Vidím na na takový průměr za 3. ()