Velmistr

Jestli je něco na novém filmu od Wong Kar Waie fascinující, tak rozhodně střetávání prvků kunfgu filmů a umělecké kinematografie. Souboje nestojí v protikladu ke klidnějším pasážím, protože i ony mají až intimní charakter a nesou silné emoce. Choreografie pak patří k tomu nejlepšímu, co jsem z asijského bojového umění viděla – střídají se zpomalené záběry se záběry v reálném čase, bojuje se ve skupinách i muž (či žena) proti muži, kromě boje beze zbraně se bojuje i s šavlemi či dokonce jen inteligencí. Výborné je, že nejde určit nejzásadnější akční scénu, nejdůležitější motiv, dokonce ani hlavní postavu. Nachází se zde určitá nejednoznačnost a nedořečenost a přitom je film stále kompaktní. (08.02.2013)

Tak tohle dílko mě tedy absolutně nebavilo a v závěru jsem dokonce usnul. Párkrát se to sice pomlátí, ale jinak není absolutně o co stát. Vyprávění je hrozně poetické, což mi do tohoto žánru absolutně nesedlo. Dále jsem měl problém s tím, že Ip Man vypadal, jako každý druhý šikmoočko ve filmu a měl jsem tedy velký problém jej rozlišovat. Mnohdy mi dělalo problém si povšimnout nějaké skryté souvislosti, z čehož mohu s jistotou usoudit, že mi spousta souvislostí unikla. Viděl jsem čtyři filmy s Ip Manem. Tenhle byl jednoznačně ten nejhorší. Příběh byl hrozně chaotický a zbytečně komplikovaný. Soubojů bylo málo a někdo to brutálně přehnal se zpomalováním, takže kde to šlo, tam se koukáme na padající kapky deště a další detaily, které jsou sice pěkné, ale přílišné opakování škodí. Více než hvězdičku z toho nevykouzlím. (24.12.2013)

Moc bych to s oblíbeným Yp Manem nesrovnával. Vlastně bych řekl, že The GM si jde svou cestou, opravdu se tváří více jako životopis. Napovídá tomu i děj, který je plytký a místy nudný a to hodně lidí neskousne. Ostatně i já jsem příznivcem svižnějšího tempa a to nejen v bojových scénách. Nutno dodat, že ty jsou zde kvalitní, ale nevyhnuly se jim zpomalovačky a "přehnanost" efekty. 50% (08.09.2013)

Grandmaster kolem mne proběhl rychlostí hlemýždě zahradního a já téměř neměl čas odvrátit oči od zdi a stropu a se zatajeným dechem a mohutným srkáním jsem dopil poslední zbytky nealkoholických nápojů, které jsem při sledování tohohle opusu usilovně hledal po celém domě, protože při takové spoustě dialogů i monologů jednomu vyschne v hrdle. Alkoholické nápoje jsem záměrně vynechal, protože vím, že s nimi jsem daleko odvážnější a má ruka už by dávno sáhla po ovladači nebo spící manželce a já bych byl ochuzen o tento ukrutný umělecký zážitek. Po skončení filmu jsem zůstal zcela konsternován, šel jsem se tiše vymočit a neméně tiše jsem usnul a nic se mi nezdálo.... Teď po několika dnech jsem konečně schopen napsat k tomuto nevšednímu filmu svůj komentář: To zas byla nudná volovina. (06.10.2013)

O legendárním Yip Manovi, jsme tu v nedávné době měli několik snímků, kde ho precizně ztvárnil Donnie Yen a ta preciznost, byla znát převážně v zobrazených bojových uměních. Kar-wai Wong, to samozřejmě pojal jinak a i když ani zde nechybí akční scény, nejsou tím hlavním tahounem. Už jen obsazení Tony Leunga, který se zaměřuje spíše na charakterní role nenapovídá tomu, že se zde budou konat akční hody. Celkově je snímek zaměřen na vyprávění o mistrově osobnosti a jakákoli akce je pouze bonus navíc. Ve výsledku, utahaný, ale vizuálně přitažlivý snímek. (09.07.2013)

Obrazová báseň vytvořená skvělou kamerou. Přesto ale chvilkami zanudí a ten, kdo nezná kung-fu se v ději asi bude ztrácet. Nevím nakolik to bylo dáno českým překladem a nakolik tvůrci filmu předpokládali u diváků znalost jednotlivých kung-fu škol. Dějově to u mě je průměrný film, protože chvílemi se mi zdálo, že jsou jednotlivé části k sobě poslepované bez ladu a skladu a nedokázala jsem pobrat souvislosti. Ale už zmíněná kamera z něho dělá nadprůměr. Stejně jako souboj Ziyi Zhang na nádraží, který patří k vrcholům celého filmu. (15.09.2013)

Za mě brutální nuda. Souhlasím se stuntMikem. (18.02.2021)

Neskutečný fail, jasně nejhorší Wongův film. Grandmaster je jenom sledem jakože náladových obrazů, které jsou navíc neuvěřitelně otravné, jelikož jsou pořád stejné a opakují se jak na kolovrátku (aneb kompozice hlava z nadhledu na pravé či levé straně obrazu tisíckrát jinak). Nemluvě o těch trhaných zpomalených záběrech, které sice ještě byly cool v 90. letech, ale dnes je to otřesný přežitek. O nějakém ději se nedá mluvit, někdo prostě neustále ve voice-overu šeptá buď do trhaně zpomalených záběrů, do záběrů hlav z nadhledu nebo do záběrů na rozprsknuvší se kapky či padajícího sněhu. A k tomu všemu hraje unylá srdceryvná hudba, na konci dokonce vykradená z Tenkrát na Západě. Nevím co k tomu více říct, není v tom prostě nic. Filmařská nemohoucnost par excellence. Lobotomický film. Už se nedivím, že to ani nedali do soutěže v Berlíně (ono zahajovací snímky jsou často hovadiny, viz. letošní Cannes). Wongu, prober se. (17.05.2013)

Vizuál mi ze všeho nejvíc připomínal reklamní klip. Detaily, barvičky, zvuk a ruchové efekty. Místo sloganů rádoby moudra. Sem tam nějaký souboj, natočený však podobně reklamně - rychlé střihy, pohyby kamery, nic jsem z toho neměl. Maně jsem při sledování jednoho takového klipovitě stříhaného souboje vzpomněl na závěr jedné BruceLeeovky, kde souboj jel třeba tři minuty bez střihu, a pěkně v celku nebo polocelku, aby bylo vidět to skutečné bojové umění - a bez špagátů. Sorry, lidičky, ale jen za vymazlený (někdy až komiksový) vizuál nebudu přece hodnotit vysoko? A k té nádražní scéně - uvědomil si někdo, že ten kolemprojíždějící vlak musel být dlouhý tak pět kilometrů? (15.04.2013)

Aspon boje byli výborné. (28.03.2017)

Je to sice můj oblíbený Kar Wai Wong, jeho režisérský rukopis je zřetelný, v hlavních rolích hrají moji dva čínští veleoblíbenci Tony Leung a Zhang Ziyi, film má už od úvodních titulků krásné výtvarné pojetí, lahodnou hudbu, je poetický, příjemně melancholický, místy až meditativní... Ale co je tohle všechno platné, když je zároveň i jalový a nudný, nebavil mě, nevtáhl mě do děje a popravdě se přiznám, že jsem mu místy ani mnoho nerozuměl. A navíc všečínský vlastenecký pathos v nových čínských filmech mě otravuje už dlouho a artově stylizované kung-fu souboje mě pomalu začínají unavovat... Hezké obrazy, krásná hudba a líbivá artová patina jsou fajn, ale zkuste prosím páni Číňani příště přijít se záživnějším příběhem. (09.09.2014)

Wong Kar- Wai je pre mňa jedným z mála strihových režisérov, ktorý si dokázali vytvoriť špecifický štýl rozprávania funkčný od jeho prvého filmu až po posledný. Jeho fascinácia detailmi a polodetailmi núti diváka pozerať sa na svet jeho očami. Je to svet drsný, melancholický a neuveriteľne poetický. Ip Man je legendárna postava čínskej kultúry. Má rovnaký status ako u nás Jurko Jánošik len s tým rozdielom že kinematografia je k Ip manovi podstatne štedrejšia. Skôr ako na rýdzo životopisný film sa pozeráme len na určité - dôležité fragmenty Ip manovho života. Na miesto toho aby sme sa pozerali na plnohodnotný kung-fu film sa nám dostáva akejsi poetickej transformácie - kde snech a dážď pomaly padajú, kde telá lietajú vzduchom a kde každý pohyb v sebe zachycuje plynutie a zastavenie času. Pripomína to Yimovho Hrdinu, len bez štýlu wuxia. The Grandmaster je film o strate, túžbe , láske, živote a smrti. Všetky tieto aspekty sú podobne ako v predchádzajúcich režisérových dielach prezentované minimalisticky, v stiesnených priestoroch, ktoré sú svojou pútavosťou takmer nulové. Ale podobne ako predchádzajúci Kaiov film Ashes of time Redux - aj Grandmaster je filmovou básňou aká nemá obdoby. Každý jeden súboj berie dych, vháňa slzy do očí a ku koncu zanechá tú najsilnejšiu katarziu. Filmová kritky si má prečo brúsiť zúbky nad analýzov tohto diela. Je neuveriteľne bohaté na symboly a potvrdzuje status Wong kar-Waia ako jedného z najlepších Hong Kongských režisérov súčasnosti. A Zhang Ziyi a Tony Leung vo svojich úlohách ako obvykle bezchybný. (28.04.2013)

Nefunguje to jako kung-fu film ani životopis, protože to ani jedno není a nechce být. Jak už titul prozrazuje, je to zejména o údělu velmistra, jeho vztahu k bojovým uměním, žákům, a co je nejdůležitější, k dalším velmistrům. Yip Man není jediným objektem zkoumání. Kdybych mu přiřkl polovinu filmové stopáže, pravděpodobně bych lhal, neboť o prostor zápolí další postavy s vlastním osudem, společenským postavením a ideologií. Wongova pověstná hypersentizivita a experimentální přístup tentokrát nezprostředkovává emoce hrdinů, ale spíše módy jejich přístupu k závazku mistra bojových umění. _____ Deborah's theme pěkné a vkusně použité. (28.04.2013)

"Nejakčnější" Kar-wai a přitom tak stále poetický a nenapodobitelně stejný jako jeho předešlá díla. Yi dai zong shi nechybí ani filosofie a vizualita, která se mění v rozkož; Tony Leung Chiu Wai je nesmírně charismatický a výborný herec, který se do role Pana Yipa skutečně vžil. Snímku nechybí ani emoce, což mne u takového druhu filmu zarazilo, nikoliv zklamalo. Zkrátka, snímku jsem se maličko obával, naštěstí absolutně v ničem nezklamal. Wong je umělec a pro mne nejlepším asijským režisérem, který si libuje ve vzpomalených záberech na déšť. (13.05.2013)

Lyrický kung-fu příběh plný metafor, filozofování, avšak poněkud chorý na kung-fu. Jenomže když souboje začnou, stojí díky precizní kameře, hojnému využívání technických fines a Wongově režii rozhodně za to (tím neříkám, že by byly tím nejlepším, co jsme kdy viděl, to ani zdaleka - snad to bude tím, že Leung zkrátka není takový bojovník jako jiní). Problém byl, že mě sama poetika ne vždy těšila, někdy těší oko i myšlenky, jindy je natahována až k nevydržení. 70% (02.11.2013)

Parádní historický film, který neni o Yip Manovi, jako předchozí filmy s touto ikonou Kung-Fu, ale o mistrech a jejich vztazích ke svému stylu. Ve filmu jsou luxusní souboje, které jsou choreograficky luxusně zvládnuté. Navíc jsou i na pěkných místech mnohdy za doprovodu deště, sněhu atd. Herecké obsazení je skvělé a zvlášť Ziyi Zhang je hrozně uvěřitelná, zezačátku chladná, ale později projeví i city. Filmek se rozprostírá v několika desítkách let, ale je to krásně natočené, že to nikomu nebude vadit. Pro mě krásný filmový zážitek. Za mě 100% :) (28.08.2013)

Pre kompletnosť to asi bude chcieť tú štvorhodinovú verziu. Nech sa pekne rozohrá celá história Číny podaná cez jednotlivé postavy.Ale aj takto je to jeden grand film. (11.07.2013)

Fenomenalne nasnimane souboje a snaha o komplexnější a lyričtější pojetí příběhu, kde tentokrát Ip man hraje pouze druhé housle. Pokud chcete klasičtější formu, je vhodnější sáhnout po Ip manovi, který mě osobně sednul daleko více. Velmistrovi však nelze upřít fakt, že po stránce audiovizuální i po stránce choreografické se jedná o naprostou špičku. (04.07.2013)

Wong Kar-wai přistupuje k žánru kung-fu filmů obdobně jako před lety k žánru wuxia v Na východě ďábel, na západě jed (Dung che sai duk), tedy velmi volně a příběh o mistrech kung-fu balí do svého typického uměleckého, melodramatického hávu. Vytváří tak opět krásnou filmovou báseň, jejíž emocionální dopad na diváka se nedá popsat, musí se zažít. Lituji každého, koho to nechytlo. (01.07.2013)

Poetictejsi a krasne natocena, ale podstatne mene zabavna/chytlava verze dokonaleho Yip Mana. Ackoliv se The Grandmaster chce brat hodne vazne, snazi se o emoce a vsichni si zde radi zafilozofuji, je to cele podano prilis teatralne, bojove sceny jsou spise exhibici s durazem na efektnost (dest, vlak) a veskera snaha je tak v prubehu celeho filmu zbytecne podkopavana. Na epickou story je to navic nedostatecne vypravne a az prilis komorni/divadelni. The Grandmaster je take film, ktery je nutne videt naladen na meditacni vlne s pripravenou zasobou cinskeho caje, jinak se velmi zahy dostavi znacna nuda. 6/10 (21.10.2013)