Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 7 Cen Akademie, včetně kategorie za nejlepší film. Jeden ze získaných Oscarů patřil také Georgovi C. Scottovi, a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí, věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po operaci Den D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný. Svými schopnostmi dokázal, že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (195)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

To Avalon820: Ano George Patton někdy byl neuvěřitelně nesympatický, někdy až protivný. Velení s ním mělo velké problémy. On byl jedním z mála kdo věděl, že rudý mor bude problém a asi i jako jediný počítal s tím, že hned jak se spojenci vypořádají s Nácky, půjde se na Rusa... Jaká propaganda? Tenhle generál uměl, byl skvělý stratég, znalec techniky a uměl ji vhodně užívat. Hnal Němce od Itálie až k Plzni. Byl to originál - tak trochu neřízení střela, nosil skutečně kolťák pětačtyřicítku s perletí vykládanou pažbou a vše bral podle staré školy. Ale taky to byl borec, voják a důstojník se vším všudy kterej se nebál. A díky jemu a dalším tu dneska nehajlujeme (pokud bychom už všichni coby Slovani neprolétli komínem hned po Židech jak měl Himmler v plánu) !!! . Je velkou škodou, že se Amíci poslušně zastavili u nás tam, kde bylo určeno dohodou na Jaltě. Třeba jsme na tom teď mohli být úplně jinak. Místo bývalého pomínku v Praze na Kinského náměstí mohl na podstavci místo ruského tanku T34 stát Sherman jako v plzeňské ZOO :-). Ten by asi na růžovo nikdo neměl potřebu přetřít. Vždyť pár lehkých obrněných jednotek amerického průzkumu do Prahy proniklo už v době povstání dávno před příchodem jednotek generála Vlasova.... Ať se to někomu líbí či nikoliv, armádní generál George S. Patton je dnes historickou legendou stejně jako Napoleon. Dokonce byl po něm pojmenován americký tank M60. Tento dvojdílný film tohoto muže důstojně představuje širší veřejnosti. * * * * * ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Roztahaná válečná freska o osobnosti, která rozhodně stojí za pozornost. Bohužel mi to opravdu přišlo dlouhé a vlastně ne až tak zajímavé. Kdyby nebylo George C. Scotta - který odmítla převzít nejen nominaci, ale i Oscara za svou skvělou roli - tak mě film opravdu nebaví. Takhle jsou zde zajímavé scény, které nejsou tolik o válce samotné, ale o člověku a jeho místě ve světě. Pattonův pohled je zajímavý. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Já jsem svůj oblíbený generál!“ Oceňuji nezidealizované vykreslení hlavní reální postavy. Generál Patton má na svědomí v rámci vysoké politiky ve válce činy hodné zásluhy, jeho posedlost ve válčení v kombinaci s neustále tvrdě úpřimnou mluvou a nízkým slovníkem ho však výrazně posouvají do roviny značně rozporuplného hrdiny, jehož neutíchající sebestřednost příliš velké sympatie ve mě určitě nevyvolávala. Oceňuji i perfektní technickou stránkou tohoto velkofilmu a rovněž špičkový herecký výkon George C. Scotta v hlavní roli. To jsou 3 důvody pro minimálně 3 pěkné hvězdičky, obávám se, že tímhle jsem však vyčerpal většinu toho, co bylo pro mě na filmovém Generálovi Pattonovi pozitivní. Válečným filmům se určitě nevyhýbám, ale osobně mám raději ty, které se zaměřují na osudy lidí, než vysokou politiku, válečné operace a střelby na frontě. I na životopisné filmy o zajímavých osobnostech se rád podívám, ale i přes to zdařilé ztvárnění šel celý osud Pattonův často mimo mě. Od tohoto filmu jsem očekával velký zážitek a už dlouho jsem si ho odkládal tak trochu na speciální příležitost, bohužel moc mě neoslovil, prodívat se 3 hodinami válečného velkofilmu plného dlouhých bojových scén bylo občas skoro nad mé síly a s plnou pozorností jsem ho zvládl odsledovat jenom díky rozdělení na tři části. Přesto jsem si v tom našel i pár momentů, které mě oslovily nebo i vyloženě zapůsobily – nejvíc asi scéna v nemocnici, ukazující během krátké chvíly Pattonovo zcela odlišné konání k pacientovi ve vážném stavu a posléze k línému silmulujícímu vojákovi. [60%] ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Hodně problematický film. Na jednu stranu se tváří jako věrohodná psychologická studie generála Pattona (a ukazuje tudíž i jeho cholerické záchvaty, víru v mystiku a svéhlavost), na druhou stranu jsem alespoň já měl pocit, že to má být vlastně správný americký postoj k válce. K obsahu pak podotýkám, že zobrazení Britů a speciálně Montgomeryho jako těch největších zabedněnců a neschopných velitelů, bez kterých by Američani byli v Berlíně pravděpodobně den po vstoupení do války, je blbost. Ono vůbec posuzování schopností spojeneckých velitelů je poměrně ošemetné, protože ti prakticky vždycky bojovali v situaci výrazné materiální i lidské převahy a o nějaké schopnosti manévru se dá tudíž těžko mluvit. A pak ty jeho věty co prý Rusům "nechali". Chtěl bych Pattonovy schopnosti vidět tváří v tvář plné síle Wermachtu, abychom si mohli s určitostí říct, kdo co komu nechal. Několik technických poznámek: ve filmu zcela špatně popisujou pohonné systémy amerických a německých tanků, o amerických s naftovými motory se mluví jako o benzínových a u německých s benzínovými zase jako o naftových. Samotná použitá technika už vůbec neodpovídá, po poušti a evropě se prohánějí poválečné M47/8 či M60, asi že mají bojové jméno Patton, proto je paradox, že maj německý kříže :). Německý bombardéry v jediný skutečný bitevní scéně (dost slabý a upřímě ani nijak nedatovaný a neidentifikovatelný, o co vlastně mělo jít) jaksi někde nechaly stíhací doprovod a vojáci si vykračujou jak na přehlídce. Film je spíš autorskou licencí než skutečným životopisem, a to licencí, kterou upřímě neshledávám nijak zajímavou po historické ani lidské stránce. "When we land against the enemy, don't forget to hit him and hit him hard. When we meet the enemy we will kill him. We will show him no mercy. He has killed thousands of your comrades and he must die. If your company officers in leading your men against the enemy find him shooting at you and when you get within two hundred yards of him he wishes to surrender – oh no! That bastard will die! You will kill him. Stick him between the third and fourth ribs. You will tell your men that. They must have the killer instinct. Tell them to stick him. Stick him in the liver. We will get the name of killers and killers are immortal. When word reaches him that he is being faced by a killer battalion he will fight less. We must build up that name as killers." George C. Patton. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Začnu citátem generála Pattona: "Žádnej bastard ještě nevyhrál válku tím, že by zemřel pro svoji zemi. Vyhrál ji tak, že donutil jinýho pitomce, aby on zemřel pro tu svou." Myslím, že to není úplně pravda. Patton byl charismatický ale i mírně psychický narušenou osobností, nicméně úspěšným a kvalitním velitelem. V porovnáním s Generálem MacArthurem (filmem) je jde o hvězdičku lepší film. Ohledně osob generálů. Bylo by zajímavé kdyby se tyto dvě americké armádní legendy postavily proti sobě se zhruba stejnými prostředky. V reálu se údajně oba potkali za první světové války ve Francii. I když Patton na konci druhé války prohlásil: "Porazili jsme špatného nepřítele." Tak i přesto má můj vděk za osvobození části Československa (Západních Čech a Plzně). ()

Galerie (61)

Zajímavosti (30)

  • Jedním z účelů vytvoření filmu byl nábor vojáků do armády Spojených států. (Kamiiik)
  • Mnoho citací ze zahajovacího projevu jsou skutečná slova George S. Pattona. Avšak ne všechny z nich byly proneseny najednou a řeč je tedy směsicí Pattonových výroků. (Herr_Flick)
  • Když se generál Patton (George C. Scott) nachází ve svém sídle v Messině, tak si divák může všimnout lamp, které se nachází na skříni. Při detailnějším pozorování vidíme, že lampy mají stínidla vytvořena z přileb německých vojáků. (Jimmy15)

Reklama

Reklama