Zkrat

Co to sakra bylo? Absolutně nezajímavý film, ve kterém funguje akorát skvělé obsazení. Hlavní roli však má pouze Gina Carano a ostatní jsou tam spíš jen jako jména pro plakáty a trailery, jak je ostatně zvykem. Když k tomu ještě připočtu strašný soundtrack, tak mi vychází jednoznačný podprůměr...30% (21.12.2013)

Skvělé! Konečně film s hlavní hrdinkou, která má prsa i koule! Soderbergh nezklamal. Zkrat je skvělá akce, čistě nasnímaná a precizně sestřihaná, takže je dokonale vidět každý pohyb. Rány skutečně bolí, padouchové se nezvedají po x úderech z podlahy a nebojují vesele dál. Nečekají vás žádné monstrózní výbuchy ani ohlušující efekty. Místo nich Soderbergh nabízí velmi kontaktní bitky podobné těm v Bourneovi. Začlenění MMA choreografie se podařilo perfektně. Jde o velmi příjemnou (stylovou) alternativu (byť s klišé zápletkou) k nerealistickým hollywoodských akčňákům, které však nabízí humor, jejž Zkrat téměř neobsahuje. Může se proto zdát, že režisér ztratil soudnost, servíruje nám však sebereflexivní film, který je poctou akčním exploatačním céčkům z 60. a 70. let s ženami-mlátičkami v hlavních rolích. Gina Carano příliš hereckého umu nemá, ale v tomto případě to vůbec nevadí. Rychle běhá, drsně bojuje a monology pronáší lakonicky, chladně a bez zbytečných emocí. Jde z ní strach, zároveň však dokáže okouzlovat i ve večerní róbě. Pomstychtivý a naštvaný pohled zvládá na výbornou. Douglas a Banderas jsou charismatičtí, Fassbender si nechá upravit ciferník (souboj roku!) a vy jen tajně doufáte, že se na plátně některé z hereckých es objeví znovu. Jen ten McGregor je moc slizký a navíc má příšernou frizúru./// Zkrat dlouho napíná, víme totiž přesně to, co ví Mallory – tzn. téměř nic. Nedostatek informací může redukovat zájem o postavu, je to však obráceně. Nevyjasněné události a stupňující se rozlícenost (diváka i postavy) jsou dostatečnými důvody k touze sledovat, co se bude dít dál. Nutno podotknout, že děj je někdy matoucí a začátek, kdy na nás režisér vrhne tři časové roviny (příprava akce, její provádějí, události po ní), při nichž obraz přechází z ostrého digitálu do zrnitého filtru až k černobílým záběrům, působí jako manýrismus za každou cenu. Flashbacková struktura se však ve finále skvěle uzavírá, aniž nechávala řadu otázek naschvál nezodpovězených nebo iritovala nelogičnostmi./// Dlouhé minuty bez hudby nebo i dialogů umožňují intenzivnější vychutnání obrazu – drsné zvuky ran, dopadů, tříštících se předmětů a lámajících se kostí. Násilí však Soderberg nenechá dojít na extrémně brutální úroveň, takže byť český distribuční název svádí k očekávaní maniakálního vraždění bývalé mariňačky, má režisér ve výsledku všechno těžce pod kontrolou stejně jako Mallory. Tedy kromě toho oka na zabijáckých punčocháčích. Shit. [Kino] (01.03.2012)

Haywire je taká ležérne plynúca pohodovka. Minimálne sa o to snaží. Jej problémom však je, že plynie až tak ležérne pohodovo, že mi bolo úplne jedno, o čo v nej išlo. Hrá k tomu cool hudba, hrdinka pobehuje sem a tam, pridáva kung fu vložky a stále sa zjavuje nejaká nová celebrita. Banderas s Kassowitzom predpovedali svojimi bradami vlnu hipsterov, čo sa týka predpovede je však najpresnejší Paxton so svojim "cool" mrožom. Najväčšou kontroverziou je však Gina Carano, ktorá nie je bohvieako sympatická a postráda klasické ženské črty, takže mužské publikum jej nebude až tak držať palce. Časy, kedy sme hovorili o Soderberghovi, že dokáže natočiť príťažlivo aj montáž plastových okien, je preč. V podobnom cool "mám na háku" duchu sa nesie napríklad ešte viac neprehľadný a horší predposledný Scottov triler Konzultant. (28.12.2014)

Podobně jako většina recenzentů na Rotten Tomatoes nemůžu pět chválu na herecké kvality Giny Carano; narozdíl od většiny ale musím být podobně kritická i ke zpracování. Po několika scénách jsem sice pochopila, že záběry, kde nejvýraznějším vizuálním elementem je světlo v pozadí (postavy bavící se před velkým oknem, rozsvícená lampa za hlavní hrdinkou, pokoj s bílými stěnami a bez jakékoliv výzdoby), jsou asi Soderberghovou poznávací značkou, na mě ale působily nepříjemně amatérským dojmem. A když k podivnému rozložení barev přidám ještě divný střih, fakt, že některé záběry působí nedoostřeně a že příběh také nijak poutavý není, musím přiznat, že něvědět, že to režíroval Soderbergh, budu asi Haywire považovat za nepovedené dílo nezkušeného filmaře. (31.01.2012)