Margin Call
Margin Call
Deň pred krízou
Režie:
J.C. ChandorScénář:
J.C. ChandorKamera:
Frank G. DeMarcoHudba:
Nathan LarsonHrají:
Kevin Spacey, Zachary Quinto, Paul Bettany, Stanley Tucci, Simon Baker, Jeremy Irons, Penn Badgley, Mary McDonnell, Demi Moore, Al Sapienza, Ashley Williams (více)Obsahy(1)
Thriller ze světa velkých peněz vypráví příběh klíčových postav investiční firmy v průběhu jednoho z prvních dnů finanční krize, jež se rozpoutala roku 2008. Když nezkušený finanční analytik Peter Sullivan (Zachary Quinto) odhalí informace, které mohou jeho firmu poslat ke dnu, vyvolá tím řetězec rozhodnutí – finančních i morálních – a katapultuje životy všech zainteresovaných na pokraj katastrofy. Pomocí skvěle vykreslených lidských charakterů film Margin Call ukazuje, že nic není jen černé, nebo bílé. V dalších rolích fascinujícího debutu scenáristy a režiséra J. C. Chandora se představují Kevin Spacey, Paul Bettany, Jeremy Irons, Stanley Tucci a Demi Moore. Margin Call nabízí neúprosný a odvážně autentický pohled na finanční průmysl a jeho aktéry ve chvíli, kdy stojí před rozhodnutími, která utvářejí budoucnost celého světa. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (472)
Když Lehmanovic bráchové namixují děsně výhodné investiční balíčky, ve kterých se za bukem schovávají přehřáté hypotéky, jež byly přiklepnuty kdejaké socce a bezdomovci, co toužil mít svých stopadesát čtverečních metrů na předměstí a splácet se chystal vracením prázdných flašek, je z toho cítit nějaká židovina. Ale co. Ti volové vědí kupodivu hovno o tom, co je volatilita, a když to náhodou půjde do hajzlu, vždycky se najde nějaký debil, co to koupí, místo třista mega vyděláme dvě stě, což na pohodlný důchod na Kajmanech snad vystačí. A přinejhorším jim tam ten černoušek nalije pár miliard z daní těch, co jim pozabavuje baráky, aby se mu nezhroutil chozrasčot. Docela milý Teufelkreis. Spekulativní, parazitičtí zmrdi, co se pakujou přesouváním virtuálních peněz budou nadále v bavlnce a plebs může klidně pár let žrát omítku. Jo, jo, velcí kluci a ty jejich zábavné hry! Místo, aby druhý den viseli na kandelábrech, vysmahnou si ze státních podpor macaté bonusy a Dolce vita může pokračovat v nejhorším případě na nějakém roztomilém karibském ostrůvku. A vy ostatní hlavně dál plaťte daně, idioti!! ()
Oscar 1 nominace: Scénář ... ... ... Zlatý Medvěd - výběr ()
Okrem Spaceyho psa a Bettanyho výpočtu, na čo utráca prachy, osobných línií precízne zbavená, no pritom dostatočne prežitá finančnícka dráma. Zdanlivo sa všetko deje v pohodičke, nikto príliš nezvyšuje hlas, ale vnútorným napätím to len tak srší. Herci samozrejme bez chyby, najlepšie je Kevinovo vychutnané: "What?" ()
Co jsem tu taky čekal jiného? Banda finančníků, ztvárněná bandou skvělých herců, zde předvádí absolutní lidské dno, jen bohužel s trochu nudným průběhem, který nezachrání ani nejlepší monolog filmu připsaný Jeremy Ironsovi na konci filmu. A pak, že je recese přirozeným procesem hospodářského cyklu...:-) ()
║Rozpočet $3,5milióna║Tržby USA $5,354,039║Tržby Celosvetovo $19,504,039▐ /45%/ ()
Burzovní remake Glengarry Glen Ross? Obdobně strohé, chladné, prázdné, ale perfektně obsazené. Jinak naprosto zbytečné a pro někoho, kdo se o (tu poslední) krizi zajímá, nepřináší film nic nového ani objevného. Oproti druhému Wall Street zde chybí tah na bránu a hlavně zaujetí, takže ko dává leda tak Chandor sám sobě, za promarněnou šanci na něco víc, než průměr. ()
Pochopitelne aj pre cloveka, ktory netravi denne cas za monitorom sledovanim kurzov (pre nich mozno meistami az prilis popisne zjednodusujuce). Podstatnejsia je vsak skutocnost, ze cele je to zabalane do funkcneho dramatickeho havu s plejadou uveritelne zahranych postav. Wall street 2 dostava priamy KO direkt. ()
Znepokojivý pohled na pragmatickou tvář kapitalismu, kdy když jde do tuhého, tak se jde přes mrtvoly. A právě ona pragmatická chladnost v přístupu k neřešitelnému problému, kdy je to čistě o tom zda (ne)být tím prvním, kdo vyběhne ze dveří domnělého blahobytu a rozpoutá paniku ovlivňující celý (nejen) finanční svět, je na tom nejpůsobivější. Mohlo to být plné plamenných deklamací, zvýšených hlasů, brekotu, bouchání do stolu a házení věcí (a s tímto ansámblem by to asi i tak prošlo), ale není, protože takto to nechodí. V tomto je chladná korporátní kultura zachycena velmi přesně. Což neznamená, že je to emocí zbavené. Jsou tam pod povrchem jasně cítit a vytváří vnitřní tenze mezi jednotlivými skvostně napsanými i zahranými postavami. A právě na nich "morální" stránka toho všeho stojí. Ano, je to ve své podstatě "pouze" divadelní komořina o pár hercích klábosících jedné noci nad stolem/počítačem/kávou o byznysu, ale jde o to, jak dobrá ta "pouhá" divadelní komořina je. A tahle je setsakra dobrá, srozumitelná i naprostému laikovi ve finančních otázkách (protože je to hlavně o postavách) a především výtečně napsaná. ()
Tenhle film se sice nějakým způsobem dotýká světové finanční krize, jejíž počátky vykresluje (rozhodnutí banky Lehman Brothers odprodat toxické balíčky a nakazit jimi celý svět), nicméně hlavní téma je mnohem zásadnější a radikálnější. Týká se kinematografické krize. Tomuhle filmu se totiž nedá upřít jeden naprosto geniální postřeh týkající se toho, proč nemůžou fungovat filmové postavy a proč je vlastně každý film předem „odsouzen“ k nezdaru. Je to skoro až na Nobelovku, nebo nějakou cenu. Jde o to, že když se díváme na filmovou postavu, tak sice zhruba víme, co si cítí, jenže nevíme, co si myslí. K jejím pocitům máme sice pořád nějaký přístup, můžeme je identifikovat na základě obličeje či pohybů těla, ovšem do hlavy nikdo nikomu nevidí. V Margin Call se tenhle možná triviální fakt odráží v tom, jak neskutečně toporným způsobem musí postupně každý z podřízených vysvětlit svému šéfovi nastalý problém: Zachary Quinto Bettanymu, Bettany Spaceymu, Spacey Simonu Bakerovi a Simon Baker Jeremy Ironsovi (ten řetězec jde mimochodem v druhé půlce pak zase zpátky dolů, když se šéfové snaží přesvědčit své podřízené o správnosti nekalých rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že nám kinematografie není s to zpřístupnit myšlení postav, ale jen jejich emoce, probíhá zde tohle vysvětlování dosti komickým způsobem ve stylu „Prostě mi to vysvětlete v prosté angličtině. A prosím mluvte, jako byste mluvil k malému dítěti.“ Tvůrci k takovému postupu sáhli samozřejmě i kvůli divákům, tudíž udělali ze špičkových bankovních analytiků malinko blbce, jimž se musí vše vysvětlovat polopatě, nicméně ten film nám tím hodně říká i o tom, jak vlastně funguje, respektive nefunguje kinematografie. Zatímco emoce postav jednoduše vidíme a rozpoznáme, pro což hovoří i dnes veleoblíbená teorie zrcadlových neuronů, která tvrdí, že pozorování nějaké činnosti v nás vyvolává stejné pocity, jako kdybychom tu činnost sami vykonávali, tak o myšlení filmových postav nevíme vlastně vůbec nic. A potýká se s tím nejen tenhle film, ale třeba i detektivky ve známých a rovněž notně toporných závěrečných scénách, ve kterých detektiv shromážděným postavám objasňuje svoje úžasné dedukce. Jistě, v literatuře něco takového fungovat může, avšak v kinematografii, kterou charakterizuje především vizualita a kde nemají „mluvící hlavy“ co pohledávat, to je o poznání problematičtější a rušivější. Řešení této nemožnosti dostat se postavě do hlavy přesto existuje: buďto postavu zcela vyprázdnit a nechat ji vyplnit někým jiným, jak to známe z počítačových her, anebo ji naopak extrémně zdůraznit, třeba u frontmana na koncertě je celkem jedno, co si myslí a co se mu honí hlavou, protože hudba a text je jasně slyšitelná. Film si s tímhle zatím neví rady a možná je to jedna z výzev do budoucna, akorát by se tím asi dost radikálně změnilo celé to médium, takže by již nešlo ryze o film, nýbrž o nějakou zásadnější inovaci posouvající celou kinematografii kamsi úplně jinam. Do té doby bude kinematografie hlavně na pocitech a emocích postaveným fenoménu, který divákům mozek nikdy dvakrát namáhat nebude – proto vždycky říkám, že jestli se chce člověk dozvědět něco o světě, jak funguje, ve filmech mu to rozhodně neřeknou. Ani v těch dobrých. Nakonec i Margin Call staví na vypulírovaném povrchu, doslova si libuje v záběrech nočních ulic, přesně rozestavených skleniček a lahví v baru, různých skel a svítících monitorů. Celý ten film svým vizuálním pojetím vlastně připomíná takový monitor risk manažera či akcionáře, jemuž ale nikdo nerozumí. Vizuál toho filmu je metaforou pro Lehman Brothers, kde se něco dělo, ale nikdo nevěděl, co přesně. Filmy jsou prostě jako zrcadlo, které se však v jednom podstatném bodě od zrcadla liší: třebaže se do něho může podobně jako do zrcadla cokoliv promítnout, existuje jedna věc, jedna jediná, která se v něm nikdy neodrazí: lidská mysl. () (méně) (více)
,,JAKMILE SE TO ZVRTNE...BUDE TO... BUDE TO KURVA OBROVSKÉ“. ,,JAK OBROVSKÉ?“....... /// Když se historické indexy limitů volatility ocitnou mimo standardní VAR model, na kterým je založena činnost firmy hráčů s čísly na monitorech, orosí se čela několika miliardářů. (A teprve pak se zpotíte cestou na pracák vy...) Co se asi tak děje, když těmhle obchodníkům začne chcát do bot? ,,ZAPAMATUJTE SI TENTO DEN CHLAPCI!“ Parádní obsazení, skvělá (až neuvěřitelně napínavá) atmosféra okamžiků, kdy se obchodník s čísly (který nedávaj smysl) mění v obchodníka s pytlem sraček, plná srozumitelných (ač to tak nevypadá) dialogů. Vždyť o nic nejde. JSOU TO JEN PENÍZE. Kusy papíru s obrázkem. Pochopit, jak se to dokázalo všechno takhle posrat z toho asi nedokážu, ale jako výbornej doplněk k dokumentu ,,Finanční krize“ můžu doporučit. Zvlášť, když na tomhle zmatku se bude dát vydělat dost peněz. Tak zase příště... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Lékařská péče mýho psa mě stojí litr (babek) denně. 2.) Finanční krize? Neznám. 3.) Končím ve firmě a přemejšlím, o jaký si mám říct odstupný. 4.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
It´s a mon/k/ey business:) ()
// Zajímavej výlet na začátek té naší finanční krize, odosobněnej a přesto tíživej zároveň - nakonec to stálo a padalo na hercích a v tomhle případě musím říct, že se to vyplatilo, Tucci, Bettany, Spacey, Irons.. všichni naprostá extratřída. Z ničeho vzniklo něco a já můžu jen uznale kývat hlavou. 4* ()
Obří výprodej banky Lehmanových bratrů způsobí krach cenných papírů po celé světě. Film s Kevinem Spaceym poutavě popisuje poslední hodiny do finanční hypotéční krize roku 2008. Heslo nejvyššího šéfa „Be first. Be smarter. Or cheat.“ lze aplikovat na všechna odvětví podnikání nebo her. ()
Mejdan skončil, kapela dohrála, podtrhuje se a sčítá - a že jste do tohohle podniku chodili posledních pár let na sekeru? Tož v každým podniku se jednou platí a teď to budete mít i s úrokama na rozdíl od největších pařičů, co svoje mejdlo akorát přesunuli na Kajmanské ostrovy... Cílenost bravurního filmového kousku s vysoustruhovanými hereckými výkony na druhou signální narušil jen Spaceyho pejsek a středněvěký splín, dopad na diváka nenarušuje nic. ()
"Pokud to chceš v životě někam dotáhnout, musíš věřit, že jsi nepostradatelný." Mám-li uvěřit tomu, že pouze bystré oko jednoho raketového inženýra jednou v noci přivedlo křivé kravaťáky k nekompromisnímu útoku na moji peněženku, tak tomu zcela nevěřím. Nicméně jako jeden dílek hnusné skládačky tento snímek beru a pár adeptů na smrt utopením v toxických derivátech jsem si v něm také našel. ()
Nové Wall Street se nekoná. i přes vynikající obsazení jde jen o poměrně nicneříkající angažovanou agitku. Aniž by bylo přesně jasné, o čem chce vypovídat. ()
Costa Gavras nebo Oliver Stone zkritizovali kapitalismus efektně a nestřídmě, tak nějak ve velkém stylu dravých bezkrupulózních byznysmenů, do kterých se strefují. Margin Call je naproti tomu snímek komorní a věcný, má spíš televizní vizáž a odehrává se v prostředí několika místností bohaté makléřské společnosti. Její vedení se musí vyrovnat s nepříznivou zprávou jednoho analytika, který jako první odhalil, že několikaletý burzovní mejdan se chýlí ke svému konci. Manažeři musí rychle najít skulinu z bezvýchodné situace a je celkem jasné, že udělají cokoliv, aby ztráty sčítal někdo jiný. Lidská rovina, jak se vypořádat se ztrátou dosavadních jistot a strachem z odpovědnosti za selhání, je stejně zajímavá jako rovina společensko-kritická (šokující výše manažerských platů a dalších bonusů, cynická pragmatičnost těch, co jsou ochotni prodávat "cenné" papíry s nulovou hodnotou). Film se vrací k samotnému počátku hospodářské krize v roce 2008 a ukazuje poslední hodiny předtím, než nastal masový výprodej a panika na burze. Margin Call nepodává nové téma, ale pracuje s ním civilně, přesvědčivě a účinně. Celkový dojem: 90 %. ()
Z hereckého hlediska je to paráda (a zdaleka nejen kvůli Spaceymu, jak jsem se původně bál). Postavy jsou dostatečně životné a překvapivě nepotřebují nějaké zvláštní rozvíjení osobních linek (naopak, kupříkladu Samův problém se psem je sice symbolický, ale v podstatě nadbytečný). Problém snímku vidím jinde, a to v jeho atmosféře. Čekal jsem nějaké napětí, něco strhujícího, ale ničeho podobného se mi ve výsledku takřka nedostalo. Všechno šlo postupně do háje a já přitom necítil nějaké mrazení z budoucích důsledků či třeba alespoň obavy o postavy (jejichž morální vystřízlivění vyšumělo též dost do ztracena). Možná to měl být záměr, ale podat takhle fatální události podobně nevzrušivým způsobem považuju za odfláknutí, a tvůrci si tak (znovu) jen můžou blahopřát, jak kvalitní casting se jim podařil, protože v podstatě jen díky němu film nezapadl do vyloženě šedého (pod)průměru. Mně ovšem tenhle jejich kalkul vůbec nevoní a s hodnocením se tak zastavím na lepších 3*, výš ani ťuk. ()
Už T.Baťa dobře věděl, že příčinou finanční krize je morální bída a všichni můžeme vidět, že nám ta četnost hospodářských úpadků začíná houstnout.. Přiměřeně chladné, precizně zahrané, detaily z osobního života zbytečně rozptylující (ale vždyť já věřím, že investiční bankéř může mít city). Takový věcný prequel Killing Them Softly a Cronenbergova Cosmopolis, v němž Vulkánec doplní vzorec a jedno mejdlo končí. Netřeba však věšet hlavu, další brzo začíná.. Od Chandora nikterak odsuzující focus na žebřík světa finančnictví a jeho dva zvláštní paradoxy: 1.) s čím nižší příčky spadnete, tím více to bolí, 2.) od určité příčky už nefunguje gravitace, protože máte na to, abyste si ji zaplatili.. Potěšilo ta nejistota, jestli je to zlá můra, či probuzení ze snu a taky že nikdo napříč hierarchií neskrýval, že motiv vlastních peněz je až prvořadý. Nebyli bychom jiní. Jenže bez ohledu na to, jak muzika vyhrává, není čas jít projektovat mosty? ()
Související novinky
Fresh Film Fest začíná již ve středu
Fresh Film Fest nabídne od 29. srpna do 2. září téměř 120 filmů. Proběhne v kině Světozor, Kině 35 – Francouzském institutu, FAMU, Studiu Béla – Maďarském institutu, a také pod širým nebem v… (více)
Oscar 2012 - výsledky
84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)
Oscarové nominace 2012
84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)
Špičkově obsazený bankrot
Předevčírem jsme tu měli drama z Wall Street, které chystají Scott a DiCaprio, dnes je tady další, mnohem aktuálnější. Margin Call je nezávislý film neznámého scénáristy a režiséra J. C. Chandora,… (více)
In November 2000, Iraq stopped accepting U.S. dollars for its oil. Counted as a purely political move, Saddam Hussein switched the currency required to purchase Iraqi oil to the euro. Selling oil through the U.N. Oil for Food Program, Iraq converted all of its U.S. dollars in its U.N. account to the euro. Shortly thereafter, Iraq converted $10 billion in its U.N. reserve fund to the euro. By the end of 2000, Iraq had abandoned the U.S. dollar completely. Two months after the United States invaded Iraq, the Oil for Food Program was ended, the country’s accounts were switched back to dollars, and oil began to be sold once again for U.S. dollars. No longer could the world buy oil from Iraq with the euro. Global U.S. dollar supremacy was restored. It is interesting to note that the latest recession which the United States endured began and ended within the same time frame as that during which Iraq was trading oil for euros. Whether this is a coincidence or related, the American people may never know. In March 2006, Iran will take Iraq’s switch to the petroeuro to new heights by launching a third oil exchange. The Iranians have developed a petroeuro system for oil trade which, when enacted, will once again threaten U.S. dollar supremacy far greater than Iraq’s euro conversion. Called the Iran Oil Bourse, an exchange that only accepts the euro for oil sales would mean that the entire world could begin purchasing oil from any oil-producing nation with euros instead of dollars. The Iranian plan isn’t limited to purchasing one oil-producing country’s oil with euros. Its plan will create a global alternative to the U.S. dollar. Come March 2006, the Iran Oil Bourse will further the momentum of OPEC to create an alternate currency for oil purchases worldwide. China, Russia, and the European Union are evaluating the Iranian plan to exchange oil for euros and giving the plan serious consideration. If you are skeptical regarding the meaning of oil being purchased with euros versus dollars and the devastating impact it will have on the economy of the United States, consider the historic move by the Federal Reserve to begin hiding information pertaining to the U.S. dollar money supply starting in March 2006. Since 1913, the year the abomination known as the Federal Reserve came to power, the supply of U.S. dollars was measured and publicly revealed through an index referred to as M-3. M-3 has been the main staple of money supply measurement and transparent disclosure since the Fed was founded. In his report, What’s the Fed up to with the money supply?, Robert McHugh writes, “On November 10, 2005, shortly after appointing Bernanke to replace Greenbackspan, the Fed mysteriously announced with little comment and no palatable justification that they will hide M-3 effective March 2006.” (To learn more about Robert McHugh's work, please visit https://www.technicalindicatorindex.com/Default.asp) Is it mere coincidence that the Fed will begin hiding M-3 the same month that Iran will launch its Iran Oil Bourse, or is there a direct threat to the stability of the U.S. dollar, the U.S. economy, and the U.S. standard of living? Are Americans being set up for a collapse in our economy that will make the Great Depression of the 1930’s look like a bounced check? If you cannot or will not make the value and stability of the U.S. currency of personal importance, if you are unwilling to demand from your elected officials, an immediate abolishment of the Federal Reserve Act of 1913 and the fiat money scheme that the banking cartel has used for nearly a century now to keep our government and our people in a state of perpetual debt, than you are faced with but two alternatives, abject poverty, or invading Iran. The plans to invade Iran are unspoken, but unfolding before our very eyes. The media has been reporting on Iran more often, and increasingly harshly. For the U.S. government to justify invading Iran, it must first begin to phase out the War in Iraq, which it is already doing. Next, it must portray the Iranian President, Mahmoud Ahmadinejad, as a threat to the region and the world. Finally, once naive American people are convinced the “weapons of mass destruction” that were to be found in Iraq are actually in Iran, coupled with the almost daily media coverage of Iran’s nuclear power / weapons program aspirations, and what we will soon have on our hands is another fabricated war that will result in tens of thousands of civilian lives being lost, all because the political elected pawns in Washington DC lack the discipline to return our currency to a gold or silver standard, end the relationship with the foreign banking cartel called the Federal Reserve, and limit the activities of the U.S. government to those articulated in Article I Section 8 of the Constitution for the United States of America. () (méně) (více)