Odváto větrem
Gone with the Wind
Odviate vetrom
Gone with the Wind
Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Recenze (346)
Tak toto je proste klasika, aj keď to súčasnému človeku môže pripadať prehnané, ale na svoju dobu....Aj tak si tento film vždy rada pozriem aj pri 150-tej "premiére" na niektorej z našich slovenských televízii:-)) ()
Nikdy jsem nebyl prilis nakloneny hollywoodskym velkofilmum, Jih proti severu me ale neuveritelne prekvapil. Toto je skutecny velkofilm, bez vyraznejsich slabin. Vyborne herecke vykony vsech zucastnenych, na dvojici Gable-Leigh je radost se divat. Film, ktery by mel alespon jednou za zivot videt kazdy filmovy fanousek, rozhodne doporucuji. ()
Výpravné válečné drama, které disponuje nevyčerpatelnou vnitřní silou, tudíž bez mrknutí oka ustojí srovnání s velkofilmy jedenadvacátého století. S odzbrojující samozřejmostí přejímá atmosféru knižní předlohy: Dokáže neobyčejně věrně vystihnout povahu doby i charaktery svých hrdinů, přičemž žádného z nich nezatracuje, neboť černobílé vidění světa je mu při jeho velkorysosti cizí. Krom toho moc dobře ví, že mnohdy se nechtěně, leč o to důkladněji trestáme sami ... za všechny naše činy - dobré i zlé ... za všechny naše hříchy - vědomé i nevědomé ... za všechny naše lásky - nalezené i ztracené, které neumíme v pravou chvíli rozpoznat ... a docenit. ()
Je to epická romantická melodráma, ktorá je rekonštrukcia minulej éry, amerického juhu pred občianskou vojnou, v ktorej žili človek a otrok vedľa seba. Je to vojnový príbeh s niektorými nesmierne pôsobivými pyrotechnickými efektmi, ktoré museli divákov v kinách strhnúť už pri prvom uvedení. A je to prieskum najtemnejších oblastí ľudského stavu. 7/10 ()
Nestárnoucí klasika, která ani po tolika letech neztratila na své kráse. Skvělá výprava a výborné herecké výkony hlavních představitelů.Zasloužený Oscar pro Vivien Leigh a Hattie McDaniel.Jsem okouzlen . . . jasných 5* ()
Na první pohled plagiát Vojny a míru. Jenže zatímco L. N. Tolstoj se snaží zachytit ruskou společnost co nejpodrobněji dle skutečnosti, každý detail, každé hnutí mysli, Margaret Mitchell vytváří falešnou mytologii zmizelého světa. Scarlett O´Hara (vzor Nataša) je vržena z ráje do pekla a učí se v něm žít a milovat. Zatímco válečná část se ještě snaží být trochu realistická, druhá část filmu je už jen moralitou - peníze a obrovské schodiště štěstí nepřinášejí, a tento syžet byl v druhé polovině dvacátého století využit televizí snad tisíckrát (Dallas je snad z toho všeho nejznámější). Rhett je pak v první půlce využíván autorkou jako deux ex machina - zjeví se, kdy je potřeba, vyřeší situaci či alespoň sošně pronese nějaké moudro. V druhé půli pak jen snáší rány osudu. Když dva dělají totéž (freska z doby války a míru), výsledek může být velmi odlišný. U Tolstého má každá událost místo a význam, zatímco Mitchell jen vrší událost na událost, aby se pořád něco dělo. A film tuto náhodnost a bezvýznamnost děje dost tvrdě podtrhl. ()
ooo ano, nesmrtelný milostný příběh s naprosto okouzlující ústřední dvojicí! ()
Scarlett byla jen hloupej, povýšenej spratek a nenáviděl jsem jí celejch 238 minut.. ()
Na môj vkus príliš rozvláčné, príliš romantické, príliš melodramatické, príliš statické a s priveľkým množstvom vaty - vidno, že predlohu písala žena - ale aj pompézne, dramatické, s bohato zdobenými kostýmami a kulisami, s kvalitným i krásnym hereckým obsadením, s atmosférou dýchajúcou zašlé veky, ktoré nenávratne odvial vietor...jednoducho veľkolepá pýcha vtedajšieho Hollywoodu. Niežeby to filmu extra pomohlo, ale stopáž išlo skrátiť aj na polovicu. Predvojnová klasika, ktorú aspoň raz v živote nesmie prepásť každý (ženský) divák. ()
Téměř 4 hodiny sledování nesympatické hlavní hrdinky, jejich manželství i úmrtí kolem. První polovina filmu skvělá, druhá zaostávala. ()
Dnes už klasický romantický film je asi nejlepší demonstrací krásných barev starého dobrého Technicoloru. Z příběhového hlediska je to jen telenovela smrsknutá ze stopadesáti dílů do jednoho filmu. Nejpřirozenější z herců je frajerský Clark Gable, Vivian Leigh předvádí směs herectví němého filmu smíšenou s až přehnanou exaltovaností. V paměti utkví také hysterická malá černoška, která mě dováděla k šílenství. Jih proti severu je klasika, kterou musí každý cinefil vidět. Bohužel, za ta léta trochu zestárla, ale do zlatého fondu určitě patří. ()
Trošku mám dilema, zda dát 5* nebo ne, ale tento film si je asi zaslouží. Na tu dobu, ve které byl točen je to neuvěřitelné a dokonalé. To zobrazení války se mnohdy režisérům nepodaří ani dnes a potom samotný příběh, který je tak kouzelný. Znám ho ještě z jiné podoby, ale musím uznat, že tady se to také dost dobře zvládlo. ()
Monumentální. Knižní předlohu znám skoro nazpaměť a filmu jsem se dlouho vyhýbala. Zbytečně. Snímek je v podstatě krásnou ilustrací ke knize, přesně naplnil představy, které ve mně četba vyvolala. ()
Že to nebude moja šálka kávy som vedel už potom, čo som si prečítal stopáž. Pozrel som si ho však z úcty k filmu a jeho začiatkom. Ide o skutočne vemi kvalitný a milý film a objektívne by to možno bolo o hviezdičku viac, no štyri hodiny sú skutočne neskutočne veľa. Je tam viacero skvelých scén, no skoro polovicu stopáže som sa nudil a informácie, ktoré mi film poskytoval som takmer okamžite vypúšťal. Herecké výkony sú však skvelé, až na Gableho, ktorému som ani neveril jeho lásku k Vivien Leigh. Celkovo je to veľkolepé a naoko veľmi pekné, no keby to bolo o polovicu kratšie, mohlo to veľmi pekné byť nielen naoko... ()
Skvělej film - a to nejen na svou dobu! Dlouhý to je sice sakra hodně, ale ono se nedá nic vystřihnout, a pokud se nedá, tak to tak má být, a pokud je každá z těch scén skvělá a baví, tak to je geniální věc potom asi. Gable a Leighová - ó bože, ti člověka chytnou. Mnohovrstevnatý moderní příběh s úžasně napsanými nejednoznačnými postavami. Miluju to a nevim proč. Můj nejoblíbenější film je olejáři z devatenáctýho století a teď tohle, čtyřhodinový opus z období války S proti J, nechápu, nepoznávám se. Výbornej film. ()
Hoří nebe nad námi. Hoří rty Rhettovy a Scarlettiny. Líbáme sny, které nebyly s to se spojit. ()
Jih proti severu jsem svého času viděla v kině. Ne, nejsem tak stará, fakt to nebyla premiéra.:-) Nicméně, ať je vám dvacet, čtyřicet nebo padesát, pomalu ani nevnímáte rok vzniku. ()
Vypustit v jednom roce Čaroděje ze země Oz a tohle… docela by mě zajímalo, na čem ten Fleming frčel. Trochu jako kdyby si jeden režisér střihl těsně po sobě Matrix a Prolomit vlny. — Nevyléčitelná stoprocentní mrcha v hlavní roli, pohled na občanskou válku z týlu poražené strany a záliba v dějinných i mezilidských paradoxech pomáhají vystavět zcela nečervenoknihózní příběh, jeden z těch, které člověka přimějí rekapitulovat svůj vlastní život a přemýšlet, kde slevil, kde ublížil a co by mohl dělat jinak právě teď. Nebýt toho, že mi nesedly některé nedůstojné černouškovské humory a že těch osudových zvratů bylo ke konci už zbytečně moc, byl by zážitek stoprocentní. ()
Překvapivě velmi svižné téměř čtyři hodiny a druhá polovina, řešící pouze nešťastný vztah Rhetta Butlera a famózní mrchy Scarlett, mě bavila mnohem víc, než polovina první, která ale rozhodně není o nic horší, protože rozehrává velký příběh nejen ústřední dvojice, ale skutečně vypráví o občanské válce severu a jihu. Skutečná definice slova velkofilm, je v něm opravdu vše, co k tomu patří. Zajímavý příběh, fantastické herecké výkony (zdaleka nejen ústřední dvojice), zajímavé charaktery, výprava, hudba, velkolepá kamera, působivá atmosféra, hromada emocí... a uteče to jako voda. Tenhle film si všechna přízviska, se kterými je spojován, rozhodně zaslouží, nemám s tím sebemenší problém. Tak tedy, proč ne pět hvězd, ptáte se? Protože jsem viděl i lepší filmy. Ale tenhle je stejně dost vysoko i tak. 85%. ()
Související novinky
Zemřela Olivia de Havilland
Po bouřlivém období, během nějž se oči veřejnosti po letech opět začaly houfně upínat k legendárnímu snímku Jih proti Severu z roku 1939, přichází velmi smutná zpráva. Včera filmový svět opustila… (více)
HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu
Streamovací služba HBO Max se rozhodla stáhnout ze své nabídky snímek Jih proti severu z roku 1939 kvůli problematickému vyobrazováním rasismu a romantizování Konfederace. Rozhodnutí přichází v… (více)
Obsahuje výrazné spoilery. Pokud jste neviděli, rozmyslete si čtení komentáře. Příznačně na prvního máje jsem si konečně pustil dalšího klasického zástupce romantických filmů. Ovšem během sledování - když už jsme u toho, za ty čtyři hodiny jsem se vůbec nenudil - jsem zjistil, že tento film není moudré škatulkovat jednoznačně k romantice. Ano, dojde tu také na polibky, avšak až na ten první jsou vesměs bez citů, nikoli láskyplné. Láska navíc nekončí tak, jak tomu bývá v jiných filmech. Neopomenutelným tématem je ale občanská válka a dopady ní na naše hrdiny - mimochodem, narozdíl od běžné romantické produkce tu vidím spíše profilování na celou rodinu než na ústřední dvojici, z níž výrazně vyčnívá suverénní Clark Gable. Jeho výkon bych, být odborníky, řadil mezi pět nejlepších v hollywoodské historii. Pokud nesouhlasíte, tímto vám pokládám otázku: Koho z jeho následovníků byste do této role nominovali? Dovoluji si se sebejistotou typickou pro Rhetta (tou mě také charakter zaujal) prohlásit, že odpověď nejspíš nenajdete. Druhá polovička páru se mi ale líbila podstatně méně - Vivien Leigh je možná hezká, ale její herecký projev mi absolutně nesedl, asi proto, že dnes jsme dle mě zvyklí na projevy odlišnějšího rázu, zatímco tehdy se za herecké mistrovství považovala i teatrálnost. Ale i přesto bych si tam taktéž nedokázal jinou představit a platí pro ni to stejné, co jsem psal pár řádků nazpět o Gablovi. Ale Oscara za zaslouženého nepovažuji. Už před podíváním se mi hlavě rodilo srovnání s Casablancou. Tady jej máte - dle mě si jsou tyto dva filmy podobné v tom, že popisují dopady válek na populaci. Romantická dvojice byla samozřejmě lepší v Casablance, výkony přehrávající Leigh a jako vždy přirozené Ingrid Bergman si jsou naprosto kvalitativně nepodobné a tak u mě vyhrává o tři roky mladší Casablanca. Často se ve zdejších komentářích skloňovalo slovo "kýč". Pravda, některé scény z první poloviny si toto označení částečně zasluhují, ale pořád to není taková hrůza jako například všemi vzívaný Milionář z chatrče, který je kýčovitý od první do poslední sekundy. Když jsem mluvil o tom, že kýčovitost nalézáme v první polovině, nacházím další argument, proč by se Gone with the Wind neměl zařazovat jen mezi romantické filmy - poslední hodina je čistokrevná tragédie vrcholící neopakovatelným závěrem a slavnou replikou. Na závěru mě potěšilo, že hlavní hrdinka svoji lásku nedostane, což je naprostý kontrast s dnešními filmy, kdy je konec dělaný na míru divákovi a přitom charakterově jsou současné dámy úplně stejné jako Scarlett. Ta je taktéž v některých chvílích na pár facek, například v dle mě rasově zabarvených scénách. Co se jich týče, ty bych spolu s teatrálností odpustil, přece jen tehdy byla jiná doba - zajímavé jsou okolnosti okolo slavné Gablovy věty. Pokud si myslíte, že jsem se až moc rozepsal, tak to pouze z toho důvodu, že za čtyři hodiny vyvstane v pozorně sledujícím diváku mnoho otázek, které si prostě musí zodpovědět, stejně jako já v tomto komentáři. Pokud ale chcete vědět, co si myslím ve stručnosti, přečtěte si prosím komentář uživatele Pohrobka, ten to shrnul dokonale a vyznává přitom pocity, které ze sledování mám. Pro mě i přes nějakou zde zmíněnou drobnou nejasnost pět hvězd, i přes délku a stáří se podívám kdykoli radši, než na všeobecně přeceňované nositele Ceny Akademie. () (méně) (více)