Kitty Mama
Princezná pre draka
Režie:
Vít KarasScénář:
Irena DouskováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Ondřej BrousekHrají:
Libuše Šafránková, Ondřej Novák, Marika Šoposká, Jiří Bartoška, Jaroslava Kretschmerová, Vojtěch Dyk, Martin Dejdar, Josef Weinzettel, Nela Boudová (více)Obsahy(1)
Nad královským hradem krouží stín velikého draka, princezna Karolína si s pláčem zkouší černé smuteční šaty a na nádvoří hoduje pár pozvaných princů. Při dobrém jídle probírají, co by se mělo podniknout. První princ navrhuje nabídnout drakovi místo princezny pár set poddaných, druhý zase soudí, že v království zanedbali prevenci a že by se to drakovi mělo rozmluvit, a třetí princ o tom pro změnu zase složil píseň. Postavit se drakovi se však žádnému z nich nechce… V podzámčí ale žije loutkář Vítek, který princeznu tajně miluje. On jediný se sám dokáže postavit nebezpečnému drakovi. Draka také nakonec s pomocí dobré čarodějky s podivným jménem Micimutr přemůže. Musí ale slíbit, že o své zásluze pomlčí, jinak se drakova síla vrátí. A tak musí jen trpně přihlížet, když je hrdinský čin připisován protivnému a nafoukanému princi Vladimírovi… Výpravnou pohádku o naději, že zázraky skutečně existují, pokud se sami o ně pokusíme, napsala Irena Dousková a režie se ujal Vít Karas, který do hlavních rolí obsadil herecké hvězdy v čele s L. Šafránkovou, J. Bartoškou, J. Kretschmerovou, V. Dykem, M. Šoposkou, O. Novákem a M. Dejdarem. (Česká televize)
(více)Recenze (391)
Ještě pár minut jsem čekal, že se to konečně rozjede. A ono nic, tolikrát jsem u pohádky nezíval ani nepamatuju. I doprovodná hudba se kdesi vytratila, buďto tam nebyla, nebo byla tak chatrná, že jsem jí nevnímal. Zato NOS paní Kretschmerové, ten upoutal hned. Bez něj to už není ona, stejně jako byla postava královny. A na pohřebišti před slují snad ležela kostra mamuta. ()
Já teda nevim, školy nemám...... ale proč tu na to všichni tak strašně plivete? Viděli jste někdo ty předešlé "českotelevizní štědrovečerní" pohádky jako např. Tři životy nebo Kouzla králů? Já ano a když to srovnám s Micimutrem (byť se mi název a jméno kouzelnice zdá sebevíc stupidní), tak chtě nechtě musím právě té naší kočičí matce zatleskat ve stoje - bráno v porovnáním s těmi ostatními novodobými štědrovečerními pohádkami pochopitelně. Mělo to do určité míry originální děj a nápad? Mělo. (Kdo tady zbrojí proti prolnutí do přítomnosti - co mají pořád tvůrci pohádek dokola vymýšlet, aby se neopakovali. Je potřeba to trochu zmodernizovat.) Mělo to fešáckého prince - neprince? Mělo. Dokonce jsem se konečně i dočkala toho, že se v pohádce zpívalo a zpíval to sám představitel role - a že je Vojta skvělý zpěvák. Zasmála jsem se, hodně se mi líbil Pepe alias Martin Dejdar (ta role mu skvěle sedla). A neváhám to náležitě ocenit.... Je jasné, že v porovnání s klasikou jako S čerty nejsou žerty či jinými pohádkami by tohle neuspělo... Ale konečně jsem u nové české pohádky nemusela skřípět zuby, škubat si vlasy a zoufat nad umírající českou kinematografií - jako tomu bylo např. při Třech srdcích. ()
Kdyby to bylo natočeno jako klasická bajajovská pohádka, dopadlo by to mnohem lépe, ale kouzlem udělat z draka mrňouse, to se nemělo stát. To bylo šlápnutí vedle. Micimutr mohla být klidně z doby pohádky a pomáhat jako hodná pohádková figura. ()
Kladem této pohádky je nesporně postava Micimutr, kterou Libuše Šafránková ztvárnila jako životem poučenou rutinérku (což mi přišlo vzhledem k žánru dost vtipné). Na tu se dobře koukalo. Kupodivu se mi líbil i jinak u mě neoblíbený Vojta Dyk - zase se ukazuje, že role slizounů by měli hrát slizouni, to nám pak zkrátka funguje taková ta chemie. Co mi ale nesedlo, byl scénář. Přece pohádka je od toho, aby reflektovala základní morální hodnoty. Tady si dali hned v úvodu téměř neřešitelnou podmínku, a já pořád čekal, jak se s ní se ctí vyrovnají, aby tak nějak všichni protagonisté mohli zachovat tvář. No a tvář teda nezachovali, a to vůbec. Správně to, paní Dousková, mělo být tak, že Vítek udělá coming-out, a draka podruhé zabije. Možná by to bylo až moc holywoodské finále, ale aspoň by to nebylo takto rozplizle neurčité. ()
A víte co, mně se to líbilo. Každá nová pohádka, která díky bohu není trapná, je přeci darem ze štědrovečerního nebe. (Stále lepší než donekonečna koukat na Popelku, Mrazíka apod.) Tahle má spád, pěkné herecké výkony a na naše končiny dejme tomu "zajímavé" filmové triky. Dialog pamatováček: "Rozčtvrtit ho je málo!" Hodnocení: 75% ()
Tak za prvé: název je úplně na blití, musím říct, že už kvůli tomu jsem se na to nechtěl dívat, ale bohužel nic jinýho tam zrovna v tu chvíli nebylo. Za druhé jsem nepochopil propojení pohádkovýho světa s reálem, to tam podle mě vůbec nemuselo být. Mírným oživevím byl Dyk, i když se celkem divím, že do něčeho takovýho šel. Jinak po dlouhé době aspoň trochu povedená pohádka, protože ty poslední moderní kraviny (viz Troškova tvorba), to je úplná katastrofa. ()
Dal bych vyssi hodnoceni, kdyby se do pohadky(pohadokoveho sveta) nemichal svet opravdovy. Ztvarneni samotneho prechodu a vyznamu toho realna v te pohadce je nejvetsim propadakem, ale chapu rezisera, ze tam chtel neco, co by pohadku ozvlastnilo. Bohuzel, mym ocim se ono ozvlastneni opravdu nelibilo a jinak to byla pohadka se starym nametem s nicim novym a prumernym zpracovanim. ()
24. 12. 2011 (392.); slušná letošní pohádka z české produkce ()
No pro mě teda nic moc. Díval jsem se na to s mojí malou sestřenkou. A ta se bavila. Zvláštní... ()
Nehorázná slátanina. Nemám rád, když se prolíná skutečný svět a pohádkový svět. Tvůrci sice umí udělat digitálního draka, ale pohádku ne. ()
Na české poměry výborný drak, výborné motorové koště, originální propojení se skutečným světem a výborní herci hrající skvělé postavy v nudné pohádce. Šafránková je jako čarodějnice/domovnice skvělá, stejně jako ironický král Bartoška či Dejdar jako temperamentní kuchař. Hlavní dvojice v pohodě, dokonce i ten klučina je snesitelný... naopak nesnesitelný je Dyk jako namistrovaný princ Krasoň, pardon Vladimír. Příběh ale stojí za starou bačkoru - loutkář zachrání milovanou princenznu před drakem, ale nesmí to říct, zásluhy si přivlastní namyšlený princ a loutkář trpí, princezna trpí a divák trpí nudou než se to vyřeší. Protože jsou ty Vánoce a za originální vyřešení záporáka za 3*. ()
Solidní pohádka, s parádním drakem, asi nejlepším z českých pohádkových, sem tam nějaká hláška od Bartošky nebo Dejdara, s Lednicí to bylo parádní. Ale na Štědrý den již dávaly o hodně lepší pohádky. ()
Povinně jsem se musel jako každý Štědrý večer podívat na pohádku. Plakal jsem skoro celý film, jak to bylo špatné. Dyk to strašně přehrával a ten konec byl taky hodně odfláknutý. Čekal jsem, že se ještě na konci objeví ten drak, který byl na celém filmu asi nejlepší (hlavně sekvence jak přelétává nad skotskou(?) krajinou). Rozesmál mě ještě záběr na zhuleného kudrnatého hudebníka s vizáží barokního andílka. A co byl proboha ten přechod mezi dobami? Aspoň, že princezna byla pěkná. 30% ()
Za poslední roky asi nejlepší štědrovečerní pohádka České televize, ale ani tak to není žádná sláva. Buďme hlavně rádi, že to není takovej průšvih, jako nám ČT předkládala v předchozích letech. Zápletka je slabá, to je asi největší průšvih filmu. Chudej loutkař se jako jedinej z celýho království postaví drakovi kterej chce zbaštit princeznu a s pomocí čarodějnice se mu ho povede sejmout. Jenže ona čarodějnice mu zakáže o tom mluvit (šmarja proč??) a tak jeho hrdinství padne do klína přiblblýmu princi Vladimírovi, kterej jel náhodou kolem. No a jelikož princezna měla po celou dobu zavázaný oči, ví kulový co se stalo a kdo ji vlastně zachránil a tak tomu blbovi skočí do náruče. Loutkař je nasranej, princ Vladimír se projevuje jako čím dál větší debil, čarodějnice kamsi zmizela... prostě zápletka je ňáká divná. Ale zase někdy v polovině filmu nastane tak trochu obrat, kdy jsem v první chvíli zamrlal něco v tom smyslu, že asi blbě vidím nebo co..., každopádně filmu to jen pomohlo a od té doby mě film docela bavil, teda kromě překotnýho závěru. Jinak vše na solidní, řekněme průměrné úrovni - drak na český poměry vypadá jakš takš, herci ujdou (kromě prkenného Ondřeje Nováka) a režie Víta Karase taky není špatná. Mám z něj skoro pocit, že by z něj mohlo časem něco bejt. ()
Naprosto nepochopim, jak něco takovéto mohlo být dlouho na csfd v červených číslech... Ještěže děcka měla radost z rozbalování dárků, z pohádky by si asi pranic nevzali, přesto úplně flintu házet do žita netřeba, začátek velmi solidní, propojení mezi pohádkovým světem a současností fungovalo celkem dobře, ale jinak dějová linie velmi nevýrazná, princezna katastrofální, Vojtěch Dyk more mě nebaví jako zpěvák, naštěstí zde měl roli, kde se mohl shodit a docela se mu to i dařilo a jako popelářovi, celkem i slušelo, toho by se mohl držet a příležitostně si zahrát nějaký štěk a necuchat mi nervy kulema doprava... ()
Kromě toho, že potěší každá příležitost pro někoho nového, Micimutr se ve vší tichosti vytratí. Je to hezky a nákladně natočená pohádka, která nepřináší naprosto nic nového, žádnou roztomilost ani vtip. Nehrát tam známé a docela příjemné české tváře, měl bych to za německou kravinu, která se vysílá proto, že práva k ní byla získána zadarmo v jednom balíčku s nějakým trhákem. ()
SPOILERY. Jelikož jsem si předsevzal na ČSFD okomentovat každý film, který jsem CELÝ viděl, a TOHLE jsem musel zkousnout v rámci rodinné návštěvy, není vyhnutí. "Micimutr" je vhodnou záminkou zamyslet nad stavem současné české pohádkové tvorby ve smyslu: proč, když evidentně existují zdroje, se u nás točí TAKOVÉ sračky? Chci být konstruktivní, a proto začnu pozitivy: Na české pohádky očividně jsou peníze, o čemž svědčí opulentní výprava. Tečka. Nechci bejt zlej, ale proboha... Nepůvodnost (krade se ber-kde-ber, počínaje Harry Potterem, pokračujíce Drdou a Nekonečným příběhem, konče Eragonem), nesoudržnost (viz předchozí závorku), skutečnost, že Micimutr jako jiné současné filmové pohádky vůbec nepracují s výtvarnou stylizací (všechno zbytečně natvrdo - vždyť i papundeklové pohádky Studia Kamarád měly své kouzlo), až na výjimky zosobněné starými pardály české kinematografie nevýrazné herecké výkony (mladé tváře až na Dyka fakt nestojí za pozornost, a i ten výše uvedený trochu, sorry, trapčí), všudypřítomná nevýrazná a emocionálně sterilní hudba (Ondřeje Brouska ctím jako instrumentalistu, ale tohle vážně nesedlo, možná i proto, že hraje hodinu a půl vpodstatě nepřetržitě!) a hlavně, což je nejspíš odpověď na výše položenou otázku - bez pardonů pitomý scénář. Nedlouho po závěrečných titulcích filmového neštěstí Víta Karase jsem jsem přepnul na "Sůl nad zlato". Je sentimentální, pomyslíte si (po právu), ale skutečně jsem jen a pouze? Zpytoval jsem svědomí. "Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Spát se chce? Mně." (volná citace). Jistě, každý není Werich, ale zatímco v obstarožní klasice je scénáristických klenotů 5 do minuty, v Micimutr (až na čestné mdlé výjimky - scrabble třebas) není ani jeden. ANI JEDEN. Důsledek impotence, nebo nějakého pochybného scénáristického zásahu ("Škrtněte to, to a to. Děti by tomu nerozuměly...")? Ať tak nebo tak, současné scénáristické prodikty jsou slovy mého kamaráda Kamila "absolutní zlo". Jak se vůbec stane to, že někdo s čímsi takovým začne točit? To, že by pohádka eventuálně mohla pracovat s nějakým poselstvím a její tvůrci by se měli velmi důkladně zamýšlet nad morálem, je nejspíš pasé. Záporák bude za trest popelář. Nechtěl bych vidět, co se musí po této významuplné pointě odehrát v hlavě dítěte, jehož otec toto bezpochyby užitečné povolání vykonává. Jedním slovem: Zmar. ()
Kdybych si odmyslel, že kromě pohádkového světa je tam našroubován i ten současný svět, tak by se jednalo o jednu z nejlepších polistopadových pohádek. Jenže právě ta paralela s Arabelou sráží film brutálně dolů. Bylo to tam strašně zbytečné a zezačátku zarážející. Avšak když se přesuneme zpátky do světa pohádkového, kde herecky excelují Dejdar a Bartoška, dá se i veskrze odpustit neherectví Šoposké a Nováka. (4/10) ()
Tak trochu jiná pohádka. ()
Hezká kamera, dlouhé, prokomponované záběry. Hudba i herecké výkony řemeslně dobré, ale nijak výrazné. Žádný chytlavý motiv, i když paní Kocourková byla fajn (ale nevím, jestli se do té role Šafránková vůbec hodila... Herecky nejzajímavější Dyk, Dejdar a Šoposká, nejslabší mi přišel scénář, od Ireny Douskové bych čekal mnohem lepší práci, ale i tak lepší průměr. ()