J. Edgar

Vznik FBI je v podstate urcite zajimavy, ale ne v podani Eastwoodova filmu a uz vubec ne v podani DiCapria. Chyba to neni ani jednoho, je to nejspis chyba Hoovera, ktery, pokud ho Leo zahral spravne, byl totalni picus. Neprijemnej, nesympatickej, debilni, slizkej a odpornej. Jenze me to iritovalo v tom filmu, takze je dost mozny, ze Leo to spatne zahral. No to je jedno, proste hroznej film. Nuda (17.03.2012)

Edgara nepovažuju za nejhorší Eastwoodův film, ale spáchat s tak úžasným námětem a obsazením tak (pod)průměrnou podívanou je na pár facek, a když vezmu rozdíl mezi výsledkem a ambicemi, pak jde bohužel z mého pohledu o největší Eastwoodův režijní neúspěch. Eastwood zklamal jako vypravěč, jeho režie je bez nápadů a scénář taky nepatří k těm, které by se daly označit za skvost. Když srovnám Edgara s Božským od Paola Sorrentina, pak Eastwood na poli životopisných snímků ostudně selhává. Jako televizní snímek, dejme tomu, ale jako velký příběh o velké legendě americké politiky a kriminalistiky a zakladateli jedné z nejznámějších institucí USA prostě ne. Celkový dojem: 40 %. (05.05.2015)

Kopec skvelo odvedenej práce v strihu, hereckých výkonoch, výprave a dobovej štylizácie. Určite zábavnejší, rozhýbanejší film než Lincoln. Len sa mohol viacej zamerať na to, čím je divácky atraktívny. Hooverova snaha o zavedenie prevratnej myšlienky zbierania otlačkov prstov (najzaujímavejšia linka príbehu) nie je dotiahnutá do konca, a jeho fyzický pomer s herečkou, ktorého zobrazenie mohlo pomocť vo vysvetlení jeho komplikovanej sexuality chýba úplne. Pričom druhá polovica filmu je viacej práve o jeho vnútorných démonoch a intimite, a je rovnako zaujímavá ako kriminálna prvá polovica. Každopádne ale úctyhodný pomník kontroverznej osobnosti, s neoddiskutovateľnou edukatívnou hodnotou. (04.10.2013)

Po dlouhé době film, v němž mi Leonardův herecký výkon přišel dost nepřesvědčivý. Jeho J. Edgar Hoover je nesympatický, arogantní, cílevědomý sviňák a nevycomingoutovaný homosexuál, přičemž všechny tyhle charakteristiky jsem pozoroval jenom jako obal, pod kterým se celou dobu skrýval právě milý DiCaprio. V The Iron Lady se Meryl Streep v Margaret Thatcher opravdu proměnila, Leovi se to pod Eastwoodovým vedením bohužel nepodařilo. Jinak je to příliš dlouhé, roztahané, nepříliš zajímavě odvyprávěné (ano, v závěru se ukáže, že starý Hoover jako vypravěč není úplně spolehlivý, což dokresluje jeho osobnost... ale až do této chvíle je to vypravěčská nuda) a s emocemi, které v závěru nefungují. Většinu stopáže jsem tak spíš než nad filmem samotným uvažoval nad otázkou, jestli mi starší (namaskované) verze jeho hrdinů připomínají spíše opuchlého člověka, který strčil hlavu do včelího úlu, nebo děsivého mutanta vzniklého zkřížením lidské a mimozemské DNA. K jednoznačné odpovědi jsem nedospěl. (14.02.2012)

Tři roky po dobové Výměně, přichází režisér Clint Eastwood s dalším retro filmem, který se tentokráte nezabývá zmizením a následnou záměnou malého chlapce za jiného, ale životem jednoho z nejmocnějších mužů Spojených států. J. Edgar Hoover - zakladatel FBI a kontroverzní postava amerických dějin. Eastwood opět stylově vytvořil dobovou atmosféru snímku, použil několik zajímavých autentických záběrů a dokázal trefně vystihnout ponurost doby, obětí i nadšenců, v čele s Edgarem, kteří se rozhodli vybudovat nejmocnější vyšetřovací instituci na světě. První polovina filmu má pomalejší tempo a blíže nám představuje hlavní postavy, střídajíc při tom tzv. současnost (60. - 70. léta) a mládí hlavního hrdiny (1919 - zhruba 1940) v podobě jakýchsi flashbacků. Budování organizace od prostého zavedení karet s otisky prstů, až po mocnou a nebezpečnou zbraň, před kterou se skloní prakticky kdokoli - je zde vykresleno velmi působivě. Druhá polovina filmu pak nabírá na obrátkách (hlavně nečekejte nějakou akci, je to komorní drama) a připraví divákům několik silných scén. Mě nejvíce zaujal telefonát Robertu Kennedymu a Hooverovo strohé oznámení o smrti prezidenta JFK, diktování výhružného dopisu, který je určen Martinu Lutheru Kingovi či Nixonova reakce na Edgarovu smrt. Clint Eastwood se trefil do černého s výběrem herců a hlavně Leonardo DiCaprio mě zde opět utvrzuje v tom, že je film od filmu lepší, definitivně se zařazuje mezi nejuznávanější herce Hollywoodu a stále silněji buší na mou desítku oblíbených herců. Povedené jsou i masky (hlavně starý Hoover vypadá opravdu realisticky, i když tomu hodně přidává herectví a grimasy DiCapria), Eastwoodův melancholický hudební doprovod, který by se dal nazvat podprahovým a skutečně zdařilá retro atmosféra. Hoover obětoval svému dítěti jménem FBI prakticky celý svůj život a můj názor je ten, že Eastwood chce americkým občanům říci, že podobných lidí by si měli vážit, i když často nejednali přesně podle zákona a porušovali jisté hranice etikety. To bude hlavní myšlenka snímku. Poctivá filmařina a další zářez na Eastwoodově pažbě silných dramat. (21.02.2012)