3

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Pomyselný Mount Everest festivalu v Trenčianskych Tepliciach a Trenčíne. Neútišiteľná nadšenosť mnou lomcuje a ani na sekundu nechce prestať - ešte aby aj, veď do centrály mi naráža mocná smršť exaktne vystihnutých point, disparátnych emočných chvení a na chlp trefnej irónie. Bezprostredná rozkoš z maximálne výpovedného posolstva o naplňovaní skrytých túžob, o voľnom priechode vrodených pudov, o individualistickej revolte vôči rozvrátenému/netolerantnému systému. Podvratný výkrik do ticha, ktorý prenikavo rezonuje na pozadí všetkých tých (zamindrákovanou spoločnosťou ustanovených, väčšmi neflexibilných) drístov o genderovej predurčenosti, biologickej kontrolovateľnosti a rádoby konvenčnej obmedzenosti. Akoby sa napĺňal môj tajný sen v ktorom konečne niekto ignoruje šumy verejnej mienky, jebe na implantované regule vyžadovaného správania, niekto kto veľkým oblúkom obchádza "plot predpojatosti" a s gráciou zdieľa nefalšovanú ideu slobodomyseľného nažívania - života odprosteného od akýchkoľvek kategorizácií. Už teda viem čo nastane keď sa snúbi dosti vypracovaný scenár (nech aj znateľne schématický) s gustióznymi formálnymi ingredienciami pod dynamicky/dôvtipne/dôkladne koordinovaným režijným patronátom - vznikne pecka typu "Drei", ktorá sa vyznačuje hneď niekoľkými nepriehľadnuteľnými znakmi a to netendečnou humánnosťou, uváženou skúmavosťou, hravou ctižiadosťou. Referenčné črty pre mnoho "konkurenčných firiem", ktoré sa ustavične namáhajú s predostrením (buď príliš prízemných alebo zas nadmerne srdnatých) komplexných analýz organickej priťažlivosti medzi ľudmi, poprípade sa uchyľujú k mechanickému zlučovaniu alebo naopak polarizovaniu vzťahových diskurzov a napokon ich ašpirácie vyšumia ako rozhrkaný šampus, respektíve sa zmenia v bezobsažnú konfúziu. "Trojke" takýto kolaps nehrozí, pretože si uvedomuje, že na háklivé otázky treba odpovedať s patričnou razanciou i odhodlaním, ale takisto s dostačnou porciou rozumnej prozreteľnosti a jemnocitnej vnímavosti. 3x áno. (25.06.2011)

Záměrně povýšená intelektuální hříčka, která má za cíl nasrat za a) morální užvaněnce, kteří se navzdory svým morálním kázáním chovají vskrytu jak hovada; za b) stereotypně přízemní konzervativce, kteří nechtějí slyšet, vidět a uchopit ten volnomyšlenkářský proud a povznést se na něm; za c) "svaté", kteří věří v čistotu nejvyšší a nejjasnější nehomosexuální a nebisexuální lásky; za d) všechny, kteří nesnáší děsně duchaplné průpovídky o umění a vědě (a těch je dost). Inu netvrdím, že se s Tykwerovým pohledem na věc ztotožňuji, netvrdím, že se mě na některé scény dívalo příjemně; tvrdím však, že byly okamžiky, které mě rozesmály (ať už ze zoufalství, nebo skutečně od srdce); také mě velice rychle došlo, proč tento film vznikl a proč tu má své místo - má znepokojit a nutit člověka k zamyšlení a nejen nad tím, zda ona vykonstruovaná trojice je jen symbol něčeho víc, nebo nikoliv. (11.09.2012)

Zářez: Shakespearovy sonety v němčině. Filmařsky vybroušené dílko plné dokonalých obrazů, kterému téměř není co vytknout, Tykwer v plné síle - klasický a přesto jdoucí mílovými kroky kupředu. K tomu všemu nebeská a odzbrojující Sophie Rois. Přesto, přesto "jen" drei hvězdy, které spíš než kvality filmu vyjadřují můj dojem. Někde méně by bylo více (příliš mnoho postav), někdy příliš pomalé a výslovné, snad až překombinované. Zkrátka s vyhlazením filmových postupů se Tykwerovi bohužel nějak podařilo vyhladit i něco z té surovosti, dravosti, neokoukanosti, které jsme hltali u jeho starších snímků. (31.07.2011)

Tom Tykwer přišel s mnohovrstevnatým příběhem plným metafor a nastavovaných zrcadel. Přesto mě však tento film příliš nezaujal. Chyběla mu jiskra a šťáva. Hlavní hrdinové mi byli téměř jedno, během dvou hodin jsem si k nim nevytvořil žádný vztah. Navíc jejich propletený trojúhelník postrádal tolik potřebné jiskření. Velkým kladem filmu je jeho závěr. Ale to 110 minut dlouhé chvíle nezachrání. (25.10.2012)

nejsem puritán ale co je moc to je moc - autor chtěl evidentně šokovat záběry které se nikdo neodvážil použít mimo porno...detaily které patří jen muži a ženě nebo dvěma mužům patří do nejhlubšího soukromí.Vidět spolu poprvé dva gaye nebo tu trojku mě šokovalo.A nádavkem k tomu přidat situaci když teda dva potencionální otcové tak se dají do břicha dvě děti.No fakt kouzelné.To chtělo hlavu co to vymyslela.Aspoň že se herci tvářili že si to náramně užívají.... (08.01.2017)