3

Další film Toma Tykwera,který je německy intimní a nekonvenční.Velmi dobře napsané rodinné drama s prvky komedie(myslím,že ty u někoho zdaleka převládnou),velmi zručně a nápaditě režírované a příjemně zahrané.Režisé má náhodu opravdu rád,takže nechá dlouholetý manželský pár,aby se zamiloval do jednoho muže.Někdo řekne-zajímavé,někdo divné,někdo skandální a někoho to ničím nepřekvapí.Podle toho bude taky na film reagovat.Řemeslně je natočen opravdu skvěle,včetně kamery(občasné rozdělení obrazu na několik částí je opravdu oživující),zvuku a hudby.Postavy jsou skvěle prokreslené(to přece Tykwer umí),jen myslím bude mít někdo problém s jejich uvěřitelností a chováním.Místy mi to připadlo trochu moc vykonstruované,ale nijak co by příliš vadilo.Místy taky střihač moc tlačí na pilu a divák se v tom ztrácí,protože se tu opravdu hodně mění lokace a místa,což může působit trochu chaoticky.Rozhodně film bourá společenské konvence a tabu,s kterým se potýká každá společnost,protože je vázána určitými pravdly,proti kterým se pak velmi těžko bojuje.To je myslím hlavní poselství tohohle filmu,který ho navíc servíruje s citem,humorem(některé scény jsou opravdu k popukání) a patřičnou intimitou.Osobně bych trochu zrychlil tempo vyprávění v první polovině,která se místy trochu vleče.Spousta lidí asi film šokuje,či bude zhnusena.No a to je dobře.Rozhodně bude většina odcházet z kina velmi přemýšlivě a to i díky typickému Tykwerovu konci.Tohle společenské drama rozhodně stojí za vidění i když většina se k němu už asi nevrátí.Takže Trojce dávám 75% a jdu se mrknout po nějakém mikroskopu. (29.04.2011)

Neotřelá variace klasického námětu o milostném trojúhelníku, která se vyznačuje režijní suverenitou a rafinovaným scénářem, který činí z tohoto filmu vysoce sofistikovanou a komplikovanou podívanou. Závěr, k němuž snímek neodvratně graduje, na mě osobně zapůsobil až s katarzní silou, a výjev tří nahých postav uléhajících na jedno lůžko měl v sobě cosi až archetypálně důvěrně známého, jako nějaký erotický motiv z nástěnné fresky v Pompejích. (15.07.2012)

Nejvíc mě na tom fascinuje, že ačkoli jde o důsledně nekonvenční film, který je formálně nápaditý, intelektuálně náročnější a ve svojí podstatě i emocionálně zneklidňující, všichni ti thirty a forty-somethingové se u toho náramně baví a smějou, až se za břicho popadají. Toleruju tu zjevnou vykonstruovanost děje (a vlastně všeho), protože to tady Tykwerovi až zázračně všechno funguje dohromady a divák je bez problémů ochoten zkousnout scény, během kterých by u méně zručnějších tvůrců odcházel z kina. Trojka pozitivně šokuje a dělá to zatraceně dobře. (15.04.2011)

„Drei“ má určité uhrančivé kúzlo, ktorým Tykwer uvádza do pohybu svoje nekonvenčné rozprávanie. Napr. introspektívny začiatok, kedy je Hanna na konferencii v myšliekach úplne inde, alebo keď Simon počíta číslo 39 v „osudovej“ koláži. Na toto ale nenaväzuje druhá časť rozvíjajúca vlastnú „trojku“. Telesné vzťahy sú tu čisto sexuálne bez akejkoľvek emocionality, ktorá dominovala úvodu. Navyše my, odchovanci Adriana Lyna (Osudová príťažlivosť, Neslušmý návrh, Neverná), dobre vieme, ako neslávne cudzoložstvo končí :-( (07.01.2013)

Slovo komédia v popise žánrov je veľmi zavádzajúce a mätúce. Drei je pre mňa skôr filozofickou a psychologickou drámou, ktorá môže vyvolávať polemiky. Humor sa tu vyskytuje v stopových prvkoch a aj to v situáciách, kde sa dá očakávať najmenej a je viac než čierny. Drei ovplýva veľkým cynizmom (alebo absolútnym realizmom?!), Tykwer upustil od výraznejšej lyrickosti a rieši veci menej sofistikovane (aj keď si neodpustí umelecké vložky ako balet, čiernobiele kompozície a pod.). Nie je to na škodu a hoci to nie je pecka typu Parfem, tak Drei má v sebe hĺbku, silu výpovede a hlavne nastoľuje témy, ktoré iniciujú diskusiu. Klobúk dole pred hercami, hoci priznám sa, že Sophie Rois mi bola rovnako sympatická asi ako ranné vstávanie o piatej. Čo si Tykwer zachoval je jeho kreativita, estetické cítenie a kamera. Potešila aj geniálna pieseň Space Oddity od DB, pri voľbe ktorej sa tiež do istej miery prejavila Tykwerova hravosť (alebo je to len náhoda, že ten "Major Tom" o ktorom sa spieva má rovnaké meno ako je meno tvorcu"?:) (15.11.2011)