Made in Dagenham
Vyrobené v Dagenhame
Made in Dagenham
Režie:
Nigel ColeScénář:
William IvoryKamera:
John de BormanHudba:
David ArnoldHrají:
Sally Hawkins, Andrea Riseborough, Jaime Winstone, Nicola Duffett, Geraldine James, Bob Hoskins, Daniel Mays, Roger Lloyd Pack, Phil Cornwell, Robbie Kay (více)Obsahy(2)
Za vším hledej nakrknutou ženu. Odlehčený pohled na boj za ženskou rovnoprávnost s vynikající Sally Hawkinsovou v hlavní roli. Vyrobeno v Dagenhamu je svěží britská retro komedie zachycující skutečné události z roku 1968, kdy se v továrně společnosti Ford v britském Dagenhamu vzbouřilo 187 šiček proti pracovním podmínkám. Jejich požadavkem byly rovné platy pro všechny a konec diskriminace žen. Přes vážnost tématu se režiséru Nigelu Coleovi, známému komediemi Bílá vdova nebo Holky z kalendáře, podařilo zachytit tehdejší události zábavnou formou, aniž by sklouzával k lacinému humoru. Film se tak dá zařadit po bok britských sociálních komedií, jako je divácky velmi úspěšný titul Do naha! s Robertem Carlylem v hlavní roli.
Celý film doslova táhne svým živelným projevem Sally Hawkinsová v roli Rity O'Gradyové, která se postavila do čela tehdejších protestů. I v dalších rolích se objevují známí herci, mimo jiné Bob Hoskins, Miranda Richardsonová, Andrea Riseboroughová, Daniel Mays či Rupert Graves.
(Česká televize)
Videa (8)
Recenze (65)
Tohle je takový ten miloučký film, který si poklidně spěje ke svému předem známému závěru. Žádné velké drama se nekoná a VYROBENO V DAGENHMAU je v první řadě příjemnou oddychovou komedií, která neurazí - ale ani nenadchne. Hlavní hrdinky jsou ryzí sympaťačky a člověk jim samozřejmě v jejich stávkování za rovné platy fandí, ale celkově se nemohu ubránit pocitu, že kdybych si tenhle film nechal v telce (pochopitelně v příšerném českém dabingu, jak se už stalo na ČT2 normou) ujít, o nic bych nepřišel. Tohle je námět, který se měl zfilmovat už tenkrát, dokud to ještě byla velká věc, dnes to působí spíš jako povrchní retro vystavěné hlavně na efekt. ()
Plyšové sociální drama, kdy do dělnic nestřílí četníci, jen je prostě málokdo bere vážně, protože jsou to jen ženský…. Československo v té době řešilo také svoji revoluci, o dost závažnější, a docela by mě zajímalo, jak to tehdy bylo s rovností platů mužů a žen u nás, ve státě, kde si podle ideologie byli všichni rovni. ___ Docela velký posun ve společnosti za 50 let od zmiňovaných událostí, nezdá se vám? Ať už u nás nebo v Anglii. ___ Snímek je snaživě přístupný a milý, proto spíš působí jako hra na retro než jako reálné drama z reálné doby. ()
"Šičky a stávka? Vůbec tomu nemohli uvěřit." Tak nám ženy přestaly pracovat, vařit, prát a uklízet, začaly stávkovat a hodily starost o domácnost na bedra svých manželů. Já to tedy nechci moc zlehčovat, ale hrdinčin manžel Eddie by si rozhodně zasloužil svatozář. Jinak považuju stejnou mzdu za stejnou práci za samozřejmost, ale v tomto boji mě asi víc než ženské stávkování zaujala bezpáteřnost odborových předáků. Ta se nezměnila a krysy typu Montyho Taylora stále stejně odhodlaně bojují za mé zájmy v řiti mých nadřízených. ()
Nikdy nebudu souhlasit s názorem, že ženy mohou být stejně výkonnými dřevorubci nebo horníky jako muži. A nemůžu za to já, ale matka příroda, která, na rozdíl od názorů současné, degenerované společnosti, přišla s myšlenkou dvou pohlaví (ano, i hermafroditní žížala tento můj názor potvrzuje) a měla pro to důvod(y). Takže pro ženy je například nebezpečné zvedání těžkých břemen, ale zato zvládnou přežít porod, což by podle mě naprostá většina mužů nezvládla, i kdyby hypoteticky disponovala potřebným vybavením. V otázce rovných platů za tutéž odvedenou práci jsem ale jasným feministou. Pokud dva lidé odvádějí totožnou práci, měli by dostat stejné peníze bez ohledu na to, co skrývají pod spodním prádlem. A z toho plyne fakt, že mě film nikterak nepohoršoval, vcelku jsem si ho užíval a utvrdil jsem se v názoru, že některé postupy fungují vždy a všude stejným způsobem. I v mém bývalém zaměstnání jsme měli odbory; jejich vedení se se zaměstnavatelem vždy dokázalo shodnout na podobě nové kolektivní smlouvy, která sice byla pro nás zaměstnance poněkud nevstřícná, ale naše odborové špičky měly vždy zajištěnou dovolenou v exotice. Tím chci říct, že byl snímek opravdu ze života a zle ho pro mě poznamenala jen snaha tvůrců přesvědčit mě o tom, že by si Sally Hawkins mohla půjčit šaty Rosamunde Pike a ty by na ní vypadaly skvěle. Tady už se opravdu příliš tlačilo na pilu. Jo, a když už jsem u toho; Sally Hawkins podala velmi solidní herecký výkon a vypadala úplně jinak než obvykle. Netušil jsem, že bych to kdy mohl napsat, ale seklo jí to. / Poučení: Kolektivní vyjednávání je jedna velká radost. ()
Představte si ten paradox. V roce 1968 nám do země vtrhnou ruské armádní síly a v Anglii to nejdůležitější, co tam řeší, je rovnoprávnost žen v jejich zemi. Neřikám, že je to málo, ale v porovnání s naší zemí je to pořád docela dost podstatný rozdíl. O to více mě štve, že Angláni tenhle film vzali s noblesou a komediální grácií jim bližší, takže to vlastně v onom filmu tak hrůzně, jak to vypadá v nadpisu zde na čsfd, nevypadá. Sexuální diskriminace pak vypadá tak, že šičky šijí a aby se jim líp šilo, tak si prostě rozepnou blůzy a jednou za čas jim tam někdo skočí s nějakou zprávou a oni se z toho můžou potrhat. Tak oni tam řeší takovou sexuální diskriminaci a u nás se řeší otázka cti, nacionality a přežití? No prostě mě to zarazilo, protože jsem si uvědomil, jaké problémy ten rok jednotlivé země měly a docela by mě zajímalo, jak by Angláni prožívali to, co se v těch letech dělo u nás. ()
Reklama