Cizinka

Ja som čakala neskutočnú pecku, takže som bola trošku sklamaná. Film má veľmi pomalé tempo, čo mi nevadí, príbeh, ktorý som už možno niekde videla, čo mi tiež nevadí. Vadí mi to, že mňa Sibel Kekilli vôbec neohromila svojim výkonom. Niektoré scény veľmi dobré a parádna muzika, ale veru dnes len 3,5* (10.12.2013)

Takmer dokonale ukázaná islamská pliaga, ktorá robí zo žien dobytok, nikoho netoleruje, svojím vyznaním popiera akékoľvek slobody zaručené v európskej civilizácii, no na počudovanie ich teplí slniečkári vítajú s otvoreným kakáčom, hoci ich hlavy raz padnú ako prvé. Tak už som sa vygrcal a teraz už len to, že film by si mala poyźrieť každá žena, ktorá čo i len uvažuje o vzťahu s moslimom. Dokonca sú niektoré tak hlúpe, že konvertujú na toto pedofilné náboženstvo a ochotne lietajú na koberci s ďalšími tromi podložkami, ktorých dôstojnosť a začína a končí päťminútovým stykom v spálni. Ale každá má slobodu voľby. Zatiaľ. (24.10.2017)

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. (25.06.2014)

Tak z toho mi bylo hodně smutno. Celý film je jedna velká tragédie, všechny kopance a facky vedou k neodvratitelnému konci. A to všechno kvůli pochybné cti a tradicím, které by v dnešní moderní Evropě místo mít opravdu neměly. Sibel Kekilli přesvědčila svým úžasně civilním a přirozeným výkonem, líbila se mi tu ještě víc než v Proti zdi. (19.02.2013)

Už dlouho mě žádný film tak strašně nerozplakal. Mistrně natočené, mistrně zahrané. Celé dvě hodiny jsem měl stísněný pocit a neblahé tušení, co všechno Umay ještě čeká a jak bude muset trpět kvůli tomu, že chtěla učinit svobodnou volbu. Sibel Kekilli je čím dál pěknější a herecky čím dál přesvědčivější. Do této role se mohla položit na sto procent, jelikož si také s rodinou prožila své a mohla tak své negativní zkušenosti do Umay plně promítnout. Doufám, že už v Německu nikdo nepřipomíná její pornografickou minulost, jež navíc byla údajně taky rebelii proti zatvrzelé rodině. Sibel je zkrátka paní herečka a vysloveně se těším na její další filmy. Ale chtělo by to možná i nějakou komedii. (31.03.2014)

Film se zamýšlí nad postavením žen, které se odmítají podřídit pravidlům náboženských a rodových tradic. Turkyně Umay, která opustila manžela a hledá azyl u příbuzných, žijících v Německu, trpí nepřijetím svých nejbližších a cítí se tak být více cizinkou uprostřed vlastní rodiny než v cizí zemi. Rodiče sice dceru milují, ale neměnné zákony a zvyklosti spjaté s jejich vírou jim nedovolují dceru s dítětem přijmout, navíc jim hrozí vyobcování z jejich komunity. Je to příběh naděje a odhodlání, ale zároveň i smutku a beznaděje.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (13.04.2015)

Cizinka nesoudí, ale ukazuje. Ale i jen tím u většiny Evropanů vyvolává soud a po tomhle filmu si snad každý musí říct, že tohle do naší civilizace postavené na anticko-křesťanských základech zkrátka nepatří. Jenže zároveň pokládá otázku všem zarytým odpůrcům (včetně mě) islámské migrace do Evropy, jestli máme právo se k těmto obětem zvykového teroru otočit zády. Ještě před dvěma hodinami bych řekl "ať si tam zůstanou, do toho nám nic není". Jenže teď nevím. Zavrtalo se mi to pod kůži a nevím co s tím. Co se konce týče, tak ten budu vydýchávat ještě hodně dlouho. 90% (02.12.2012)

Takto to vyzerá ak sa muslimka rozhodne, že má právo na šťastný život. Nemyslím si, že môj komentár vystihne to čo sa vo filme a v muslimskom svete deje na dennom poriadku. Preto sa nebudem zo široka rozpisovať. Je vôbec možné, že sa tieto veci považujú v niektorých krajinách za normálne ešte teraz v 21 storočí? (20.02.2014)

Die Fremde patří mezi ty filmy, které divákovi vyrazí dech. Člověk s postavami cítí, trpí, miluje, sdílí naděje, nevěřícně kroutí hlavou a nakonec zůstává sedět jako opařený a nenalézá slov. Snímek se nesnaží odsuzovat ani kritizovat, chce především zobrazit a chce, abychom pořádně otevřeli oči. Usiluje přitom o udržení neutrální pozice, kdy obě strany ukazuje i s jejich slabostmi a problémy, které jim přinesla daná situace, jenž sama o sobě je pro každého racionálně myslícího člověka zcela nepochopitelná. Dobro našich nejbližších je pro většinu lidí tím nejdůležitějším na světě. Můj mozek nepobírá, že u někoho to tak není. Sibel Kekilli je v hlavní roli opravdu znamenitá. Nepotřebuje žádná velká slova a pouhým pohledem dokáže vyjádřit neskutečné emoce. Hraje s takovou intenzitou a autentičností, že je vidět, že se zde vypořádává i se svým vlastním příběhem. Též výkon toho malého, roztomilého klučiny vyvolává ohromující a zároveň stísňující pocit. Po klíčové scéně jsme ponecháni emocionálně úplně na cucky. Při závěrečných titulcích se v sále rozhostilo hrobové ticho a každý zůstal nehnutě a beze slov přikován ke svému křeslu. To se mi v kině ještě nikdy nestalo. (04.08.2010)

Možná to není úplně plný počet, ale na konci neváháte. Temný, bezvýchodný a depresivní film o závislosti na rodině i na rodových tradicích. Život turecké komunity v Německu, který je ale stále většinově ovlivňován původní vlastí, náboženstvím i prastarými zvyky. Snaha najít v životě opěrný bod, když ty přirozené selhaly. Film není podbízivý, jako u podobných témat často bývá, přesto zasáhne srdce a konec dostane i nejzatvrzelejšího diváka. (05.04.2012)

Být tureckou ženou, jsem po smrti. To je mírně nadnesené, leč hodně pravděpodobné, protože po shlédnutí tohoto snímku si říkám- Bože (já nevěřící), ještěže že žiju tady! ( občas bych se nejradši odstěhovala). Krásná Umay se od svého muže, který ji bil,vrátí z Turecka za svou rodinou do Německa i se svým synkem. Rodina je nadšená -do chvíle, než zjistí ,že opustila muže. Situace se velmi vyhrotí a inteligentní a pracovitá žena ji musí řešit, pakliže chce zachovat bezpečí své i synkovo. A má ještě dva bratry a mladší sestru, která se musí vdávat. Cože, vdávat? Ale ne, vždyť je z pošpiněné rodiny, to zadarmo nebude...Staleté předsudky do dnešních dnů, neuvěřitelné rodinné pouto všech za cenu zlomených srdcí a tragédií, to všechno jsou podmínky žen z Východu, nejen z Turecka. Snad tento film alespoň trochu ukázal, jak to u imigrantů chodí. Skvělá režie, úžasná hudba, herecké výkony a obrovský mix pocitů -to vše je tenhle film za pět hvězd. (30.12.2013)

Nemecka Kinematografia zas vyplodila len podpriemernu koninu, ktora sa svojou "kvalitnou reziou" blizi k "skvostom" samotneho Uwe Bolla. Pribeh zeny, ktora usla z nestastneho manzelstva, a chce zacat novy zivot v Berline nestrhne, je to len taky lacny vyvar z uz 1000x prevarenej vody. Nema to poriadny dej, odznie kopa prazdneho tliachania o medziludskych vztahoch. Popripade sa vyzmykaju vsetky mozne i nemozne emocie. Proste, nemecku kinematografiu sledujem len jednym ockom, to bohate staci. A dlhodobo sa na tom nebude nic menit /zlata Skandinavia/. 30 % (10.12.2013)

Myslim, ze velmi verohodne natocene. Aneb, takhle to dopadne vzdy, kdyz muslimska zena zacne "zlobit". Dobre herecke vykony v cele s vybornou Sibel Kekilli. K plnemu hodnoceni mi chybel lepsi zaver. Jinak nadprumerne drama. (09.04.2023)

Velice sugestivní film, který ukazuje, že čest je nade vše i nad pořekadlo, že krev je hustší než voda. Jsou tam sice některé momenty overthetop, ale závěr pro mě naprosto úžasný všechno tohle zatlačil do země. /plný konec jsem očekával trošinku jinak a bylo to velice krutě příjemné překvapení. Jinak tento film dost živě přibližuje mentalitu jiné civilizace, která by se neměla mísit. (11.03.2011)

Závěr filmu je tak silný, že se mi ještě teď honí hlavou myšlenky na to, jak musí být čest rodiny krutě vykoupena nevinným životem. Ač archetypální téma, i tak mě to dostalo až na dřeň... (10.11.2012)

Doufám, že se tento film nebude promítat u nás. Tady by ho lidé nepochopili, jelikož instituce komunity neboli širší rodiny tu je už dávno mrtvá. Připomnělo mi to film Prolomit vlny. Podobné téma odvržení ženy. Silný příběh se skvělým závěrem. Nepříjemný a působivý film. 85% (03.11.2019)

Asi povinná látka pro ty, co si ještě stále myslí, že se v evropských zemích někdo přizpůsobí. Jiná víra, jiná mentalita a tak se nám na obrazovce vystřídá jeden nepochopitelný charakter za druhým (decentně řečeno). Jára Cimrman by asi řekl, že tam byla výjimka... dva nepochopitelné charaktery vedle sebe. (25.09.2022)

Problematika odlišnosti islámského, (lépe řečeno islámsky tureckého, ještě lépe řečeno, islámsky tureckého na území Německa) způsobu života, morálky, hranice viny, rodinné soudržnosti a především rozdílu vlivu výchovy na následnou organizaci života, se již několikrát objevila v díle F. Akina. Pravě Akinovi filmy Gegen die Wand a Auf andere Seite, jsem považoval na poli celovečerní filmové produkce za totální jedničku v oblasti tohoto choulostivého sociálního tématu: "Kanaka" (Gastarbeiterů, především těch tureckých ) na území dnešního Německa . Vlastně jsem se, při sledování těchto dvou dramatů, naivně ujišťoval, že už žádný film tuto laťku v ranku drsnosti, ale především ve věrohodnosti, nemůže už nic přeskočit Mýlil jsem se na plné čáře. Die Fremde jasně patří do té nejužší špičky sociálního dramatu, jehož děj a jednotlivé důvody a aspekty chování stráááášně moc charismatické hlavní hrdinky a jejího rodinného (sourozenci) a ostatního blízkého (potencionální přítel, nejlepší kamarádka) okolí, jsem si dokola přehrával znovu a znovu. Zprvu se mně zdáli její (jejich) emoce a činy přehnaně nepochopitelné, uměle zdrsnělé a vedoucí k jasnému cíli: citovému vyždímání diváka. Ovšem po inkubační době mezi zhlédnutím a psaním tohoto komentáře se mi toto vše, obratilo do té největší sféry reálnosti.Uvědomil jsem si, že jednotlivé střípky jejího jednání, jsou psychologicky a etnologicky naprosto geniálně poskládané a promakané a že filmu odpustím i jedinou vadu na jeho geniální kráse (neoriginální a ohrané schéma toku děje) a vlastně jsem následně utvrdil v tom, že tato citová vydíračka má jedinečné privilegium si mne podmanit. Pokud budete mít tu šanci vidět tuto přehnanou a až zvrácenou endogamní podívanou, kterou český "ateista", vychováván v moderní křesťanskéů době vlastně může jen horko těžko pochopit a která se vlastně dá vidět jen jednou, tak tuto šanci nepromarněte". ERSTE KLASS"... (11.11.2010)

Film o soužití různých kultur, i adaptaci muslimské kultury žití do současného Německa. Umay je mladá matka, která i s dítětem uteče od manžela v Istanbulu a snaží se žít lepší život v Německu (má zde rodinu, ale jak se záhy ukáže, není to s ní tak růžové). Film má pár překvapivých momentů, ale na druhou stranu i pár nepochopitelných scém a měl jsem leckdy problém se vžít řádně do jednání postav (ano, muslimská kultura je mi vzdálená, i když jsem mezi nimi parkrát pobýval). Filmu ale nelze upřít, že se snaží (i o apolitickost), hlavní hrdinka je sympatická, jakoby kladná postava, vyprávění má spád a ani vám během sledování nepřijde, že film má něco málo přes dvě hodiny. Veskrze pozitivní dojmy a rozhodně doporučuji ke shlédnutí. Pokud ale nemáte názor na etablování muslimské kultury do zapadoevropského stylu žití, nečekejte od filmu žádnou nápovědu. Prostě jen vyprávění o tom, že to je težké. (20.02.2011)

Cizinka ve své vlastní rodině. Smutné a kruté. Po takový depce si vždycky říkám, země česká, domov můj. A jak jsem za to šťastná. (07.06.2014)