Já, padouch 2

Ještě infantilnější a více zaměřené na dětstké publikum. Gru je tady špión, který má najít ukradenou látku, která mění věci v zabijácké monstra. Nebyl by to špatný nápad, kdyby se to celé neodbylo jen na 20 minut, protože po zbytek doby se řeší romantika. Nebýt mimoňků, kteří budou mít vlastní film, pak bych to těžko dokoukal. Hodnocení OST: Hudba lepší než film. 7/10 (11.02.2014)

Jedničku držela nad vodou roztomilost dětských hrdinek, jenomže ta je s dvojkou ta tam a pokračování je tak jen dalším z mnoha animáků určených příběhem i dětinským humorem jen pro opravdu malé a nejmenší diváky. Gru mi byl taky o něco bližší v jedničce, tady je na tom, co se mnou chované sympatie týče, asi doslova ruku v ruce se svým lidským dabérem, kterého ve filmech přežiju, ale neskáču zrovna do výšky radostí, že v nich hraje. A největší kámen úrazu jsou tady pro mě právě kdekým milovaní žluťasové, protože jak se ti začnou po obrazovce všelijak tetelit, trpím a zavírám raději oči. Jediný faktor, který mě udržel u tohohle animáku až do závěrečných titulků (ale měla jsem co dělat), je 3Dčko: ***** které se tentokrát zase nad míru povedlo a je vidět, že si technici s filmem pro účely 3D projekcí opravdu vyhráli. Prostorovost i vzdálenost je znát, z telky něco vyskakuje a čouhá co chvilku, prostě radost pohledět. Jen škoda, že se to samé nedá říct i o filmu. 40% (23.10.2013)

První film jsem neviděl, tenhle jsem kvůli okolnostem viděl s českým dabingem (kterej je mimochodem fakt parádní) a do toho mě jímá jemná kopřivka, když někde vidím tu bandu nepříliš humorných žluých tic taců. Ale u taj se mi to fakt docela líbilo. Napravenej padouch, co vychovává malý holčičky a je najatej protipadoušskou organizací, co zastupuje mírně sadomasochozní agentka s hlasem Veroniky Žilkové... Spousta gagů je dobrých (ačkoliv ty s mimoni jsou asi tak o dva řády horší, než bych po tom všeobecném bláznění čekal) a i přes šablonovitý děj tu fungují emoce a finále, krásně jedoucí na vlně palby, kde krev nahrazuje marmeláda, je taky super. Jediné mínusy jsou tu tak v ději samém, kterej je prostě docela slabej. (27.07.2015)

Petr Novotný jako hlavní padouch v Já, padouch? To je fikané. A co dál? Humor, posílený mimo jiné razantním přívalem mimoňů, kteří tu dostávají mnohem víc prostoru než většina ostatních postav, zcela vytlačil ostatní emoce. Už žádné napětí, žádné dojetí, žádné velké zvraty, žádný velký příběh. Jen samé legrácky. Malé, velké, v každé scéně, v každé situaci. „Perte to do nich!“ zněl zřejmě příkaz shora a tvůrci ho plní do posledního dechu. Takže jsem se sice velmi dobře bavil, dosyta se zasmál, ale celou dobu mi podvědomí při vzpomínce na první díl našeptávalo “A není to málo, Antone Pavloviči?“ A jakási je jeho lehce zvrácená část odpovídala “Není!“ A já bych asi měl dodat “Občas.“ (25.12.2013)

"eh ...lecoli etu..nakere ni tu..u lea lori tu neka tore la la..spoďáry ... Te amo spoďáry!" Začala jsem úryvkem mimoňské pesničky, která rozesmála asi nejvíc. Já myslím, že tady máme další fenomén v podobě žlutých tiktaků se svéráznými nápady. Nikdy se nenaštvou a když, tak ze všeho hned vymyslí nějakou blbinu a rozhihňají se způsobem, že se doma smějem všichni. "zadek, hahahahaha" "pšššš" "hahahaha, velezadek, hahahaha" Stejně jako první díl i ten druhý přináší originální scény, co obraz to vtipná perla. Gru se snaží dohlížet na zaláskovanou Margo, zároveň mít v merku zákeřného padoucha Eduarda a dostat zpět své zmizelé tiktaky. Díky své bojové slepici se ale protřelý mexický malvado rozhodně vzdát nechce! (28.11.2014)