Mezi náhrobními kameny

Na vrcholy žánru nejenže tenhle kousek nedosáhne, ale hledí k nim s velmi výrazným odstupem. Na vině je scénář, který vaří sice z osvědčených, ale už dávno profláklých ingrediencí a škodí mu především to, že nepracuje s tajemstvím. Pachatelé zla jsou divákovi známí a napětí vyplývající z jejich odhalování se zkrátka nekoná. Scott Frank to měl nahradit patrně atmosférou, jenže na to mu nestačily síly. Mezi náhrobními kameny není atmosférický film a jakkoliv se v Pomově komentáři objevuje přirovnání k Schumacherovým 8MM, nepřipomíná je to ani při letmém pohledu z rychlíku. Pokud už se Frankovi daří budovat napětí, je to díky použití osvědčených žánrových klišé, které fanoušek kinematografie bude považovat za poněkud opotřebované. Další výhrada, kterou mám, je pochopitelně pouze můj problém, ale nejobávanější kladivo na organizovaný zločin v důchodovém věku alias Liam Neeson se mi účinkováním v nejrůznějších derivátech Taken poněkud zprotivil, takže jsem jeho zkušené herectví nevnímal jako přínos. Pořád by to ale stačilo na žánrový průměr a 3*, jenže je tu ještě anemický černošský chlapeček, kterého, jak jinak, opustila maminka a smysl života našel ve spolupráci s hlavním hrdinou. Na tuhle berličku jsem obzvlášť citlivý a snímek stojí jednu hvězdičku. Hůř bych reagoval snad jen na blonďatou modrookou holčičku chřadnoucí na leukemii, do které se náš odvážný detektiv platonicky zamiluje. Celkový dojem: 40 %. (28.09.2016)

Velice solidní temná kriminálka. Palec nahoru za dobrý scénář, který vás udrží v napětí. Film neuhýbá před ošklivými a nepříjemnými tématy, což je dneska pořád víc a víc vzácnější, a milovníci krváků si přijdou na své. Liam Neeson hraje jako vždy solidně svou osvědčenou postavu bývalého policisty s temnou minulostí, ale je tu doplněný o chytrého černošského chlapečka a zajímavého Dana Stevense v roli překupníka s drogami (který tu není za zlou karikaturu!). Nesmrtelná klasika to nebude, ale klidně se na tuhle chuťovku podívám znovu, což se počítá. 75 % (16.03.2015)

Těžko hodnotit vcelku slušnou drsnou krimi, která je adaptací 10. románu Lawrence Blocka s vyšetřovatelem Matthewem Scudderem. Tohle je prostě hodně podivná praxe vybrat ze série údajně nejlepší díl a natočit ho jako samostatný film. Viz. Sněhulák. Nehledě na to, že je to celé retro na druhou, knížka vyšla už v roce 1992, ve filmu se řeší Y2K, a mělo by to fungovat i dneska. No a dneska funguje maximálně herecký výkon Liama Neesona. (28.01.2023)

Mathew Scudder patrí roky k obľúbeným literárnym postavám. Je preto zrejmé, že film sa predstave vyvolanej čítaním jeho spletitej histórie nemohol stopercentne priblížiť. Napriek tomu ide o dôstojnú adaptáciu, v ktorej sa síce spomenie viac vecí odrazu, niektoré sa zase vypustia, ale tak to už pri neotrocky vernom prepise či prevode kníh do filmu chodí. Príbeh, obdobne ako literárne dobrodružstvá tohto zvláštneho súkromného detektíva - nedetektíva (nemá licenciu, pomáha len na dobré slovo, neberie plat, ale len dary) je riadne drsný. Celkové spracovanie sa vyznačuje rovnako ponurou atmosférou reznutou ovzduším stále prítomného zločinu, pri ktorom si treba vyberať, či sa s predstaviteľmi niektorého z týchto hriechov dá vôbec spolupracovať (díleri a konzumenti drôg) alebo či je takáto spolupráca nemožná (únoscovia, vrahovia a sadisti). Jediné, čo vytýkam je v literárnych predlohách napriek otrasnosti zločinov, často prítomný osobitný humor, ktorý sa vo filme objavil len zriedka. (09.11.2016)

Jedným z najrozšírenejších klišé v akčných scénach je rozbitie fľaše o hlavu. Guillermo del Toro to ale povedal jasne. "Videl som to a nedá sa to; nerozbijete fľašu o ľudskú hlavu, ak nie ste Terminátor." Prvý film, v ktorom to bolo použité, bol Faunov labyrint. Druhý Medzi náhrobnými kameňmi. Nielen tento detail vypovedá o tom, že tvorcovia vedeli, čo robia. I v iných veciach sú osviežujúco inovatívni (zastrelenie únoscu predtým, ako svetu oznámi svoju chorú motiváciu). Vcelku originálny je aj hrdinov mladý pomocník, alkoholické vsuvky zo „sedení“ alebo flashback o tom, ako V SKUTOČNOSTI dopadla prestrelka z úvodu. Dosť mi to pripomenulo Jacka Reachera: strašný úvodný zločin, ale napriek tomu príbehu nechýba istý typ humoru a hrdina občas dostane nakladačku, ale viete, že vyhrá. Temné ako rana do hlavy. (19.11.2016)