Prohnilí

Krásné to hodnocení CSFD odpovídající kvalitě filmu. (09.08.2010)

Jeden ze světlých okamžiků socialistického kina. Vzpomínám s láskou. A Philippe Noiret je jeden z největších herců světa. (05.09.2020)

Francouzská komedie o úplatném policistovi Reném v podání P. Noireta. Ten si za léta služby vypracoval systém, kdy mu malí zlodějíčkové a podvodníci platí malé částky za to, že je nechá být. To se však nelíbí jeho novému kolegovi s podivným jménem Francois Lesbiche (T. Lhermitte), který je jako nováček u policejního sboru plný ideálů. Postupnou Reného manipulací se Francois stává úplatný stejně jako jeho starší kolega. Přestože se ve snímku nachází jisté humorné prvky, celkový námět o úplatných policistech, což je ve snímku vnímáno jako standard a není to nikterak kritizováno, mi vtipný nepřijde. Rozpačitá absurdita filmu C. Zidiho, jenž je hodnocen jako jedna z jeho nejlepších komedií, vrcholí v závěru, kdy se oba prohnilí policisté vrhli do velké loupeže, i za cenu dopadení jednoho z nich, a tento kriminální čin je ve filmu nepochopitelně vyzdvihován téměř jako hrdinský čin. V dalších rolích se objevil i nepřehlédnutelný policejní ředitel J. Guiomar, Reného družka v podání belgické zpěvačky Régine či bývalá šlapka Grace de Capitani takticky dohozená Francoisovi. Přestože se ke mně dostala informace o existenci dalších dvou pokračování Prohnilích, s největší pravděpodobností uniknou mému zájmu. Možná tento komentář působí příliš konzervativně, avšak téma ani zpracování mě příliš neoslovilo a hodnotím po zásluze průměrně. (25.02.2022)

Francouzi mají svůj osobitý styl komedií, do kterého tento film skvěle zapadl. Starý a samozřejmě zkušený policista René vyfasoval mladého a ambiciózního učedníka jménem Francoise. Stejně jako ve všech jiných zaměstnáních jde i zde vidět ten podstatný rozdíl mezi starým mazákem a mladým bažantem – zkušenost versus rozum, pragmatismus versus idealismus a pochopení lidi versus snaha o jejich nápravu. René rád obchází uličky Montmartru, dobře zná všechny místní zlodějíčky, kapsáře, provozovatele nelegálních sázek a nepoctivé hospodské a za jistou toleranci jejich nezákonné činnosti dostává významné přilepšení ke svému platu. Chodí jíst do nejlevnější jídelny v Paříži, kde dostává jídlo zadarmo, což se Francoisemu moc nelíbí a vždy chce za jídlo platit. René si také rád vsází na dostihy a dostává tipy od svého „bookmakera“, a jednou dokonce přiměje k sázce na nejhoršího koně i Francoise a vznikne z toho další vtipná scéna z dostihových závodů. Francoise je znechucen z toho, že René všechny tyto podvody a zločiny přehlíží, ten mu ale jasně vysvětlí, že jen během jejich krátké projížďky byli svědci asi 200 přestupků a kdyby se to mělo vše řešit, tak by byli přehlceni prací a věznice jsou navíc stejně přeplněné. Kéž by tohle pochopilo více lidí, a to třeba i v obyčejném civilním zaměstnání, kde mají někteří tendence dělat porady kvůli kdejaké malichernosti. Hlavním objektem jejich zájmu je však jistý drogový dealer jménem Camoun, po kterém René jde, získává informace jednak od své přítelkyně a bývalé prostitutky Simone a nic nevědoucímu Francoise předhodí také „zkušenou“ Natašu. Ten si s ní zažije nepříjemnou chvilku při placení v luxusní restauraci, kde v jídelním lístku nejsou uvedeny ceny, to ale neznamená, že je to zadarmo. Jakmile se však dozví pravý důvod jejich seznámení tak vtrhne Renému do kanceláře, dojde k potyčce, kterou vyděšeně sleduje právě vyslýchaný výtržník. Další nepříjemnosti si Francoise zažije při ukrývání se v popelnici zrovna v okamžiku, kdy je popeláři vyvážejí. Reného škola jej však naučí vše důležité, pořídí si ty správné hadry do ulic a pochopí, jak to mezi místními chodí. Dále mi přišel celkem vtipný ten náčelník jejich policejní stanice, který měl problémy s rýmou a René mu na to dal prášek, který asi nebyl volně prodejný, protože ta euforie po něm není u obyčejného Paralenu úplně běžná – stal se na něm očividně závislým. Před závěrečnou akcí, kdy měli proti Camounovi zasáhnout specialisté z FBI se naši dva neohrožení strážníci posilnili kokainem, protože jinak by se asi neodvážili ukrást Camounovi kufřík s milionem dolarů. To se jim povede a Francoise s kufrem uteče, zatímco René vyfasuje dva roky ve vězení, ale jelikož se dostane mezi své známé, tak se mu tam líbí. Prostě svižná, vtipná, realitě celkem odpovídající policajtská komedie, která stála za to. (25.05.2022)

Vážné téma korupce v řadách strážců zákona podáno v komedii s proslulou francouzkou elegancí a šarmem tak, že jsem si ty prohnilé policisty okamžitě zamiloval. Opětovně se chytám za svůj moralistní nos, ale Noiret jako zkušený mazák a Lhermitte jako zelenáč vylezlý ze školy a hozený do praxe jsou úžasně vybalancovaná a a ztvárněná dvojka. Jo kdyby korupce byla ve skutečnosti taková sranda, jak ji mistrně prezentuje tenhle film... (28.01.2010)

Super humor, se super hercema. Výsledek je jasný, parádní podívaná s úsměvem na rtech..Co víc si přát. (29.01.2010)

Jedna z nejlepších francouzských komedií. Počítám, že i v čechách dostane každý nově příchozí nováček, ještě plný mladických ideálů Mirka Dušína, takovouto anti-korupční školu života :-). (29.01.2010)

Francouzská klasika... (11.12.2011)

Sranda se dá udělat snad ze všeho, tak proč ne z korupce? Mám pocit, že takováhle decentní a místama i inteligentní komedie, už v dnešní době vzniknout ani nemůže. Obsazení hlavních rolí se povedlo na jedničku a dochází k pardoxní situaci - hlavní hrdinové jsou sice grázlové, ale jsou to takový sympaťáci, že ani na vteřinu člověka nenapadne, je za jejich chování odsuzovat. Jen mě trochu mrzí, že postupem času ztrácel příběh tempo a ke konci už jsem se moc nenasmál. Ale stejně si bez váhání pustim i další díly. (19.04.2012)

Nestárnoucí klasika generace mých rodičů. Philippe Noiret je hlavním bodem, ohniskem tohoto filmu. Po deseti minutách jsem si ho prostě zamilovala, a nemohla jsem z něho až do konce spustit oči. Neskutečně přirozený, a zábavný talent. Celkově se jedná o celkem zábavnou, inteligentní a ryze francouzskou komedii. O policajtech kteří určitě ve svém městě umí chodit. Je tam spoustu povedených gagů, spoustu skvělých a vtipných míst. Mně osobně nepadl Lhermitte zrovna dvakrát do oka, i když tam byl přesně dosazený aby se líbil mladým slečnám jak minulé generace, tak stejně tak dnešní, tak i přesto já určitě zůstanu věrná Renému a jeho stylům. A pak mě tam dost rozčilovala Nataša, štvalo mě že v první scéně kde se objevila byla hned svlečená, a navíc měla hrozně přihlouplý charakter. Naštěstí k Françoisovi se hodila. Ovšem dialogy to má povedené, dobře napsané, a má to svůj vlastní styl humoru který se nikde jinde nevidí. A žádné takovéhle filmy se už dneska netočí. Má to příjemně pomalé tempo, nic si to nenamlouvá, a určitě to může nabídnout nový, komický a zábavný úhel pohledu. (28.02.2013)

Naprostá klasika v žánru "bad cops movie" po francouzsku - tedy s lehkostí, humorem a nadhledem. (05.01.2015)

Pamatuji se, jak jsem na tom byl v kině a od té doby jsem viděl ještě mnohokrát. A Prohnilí stále baví ... Ježíš, telefonní seznam, koks, popeláři ... seky, na které se nezapomíná. Na druhou stranu mě nepřestane překvapovat, jak se dá korupce a zneužívání pravomocí podat tak, že těm parchantům divák fandí. (06.09.2020)

Trošku naivně a poněkud parodicky pojatá krimikomedie na téma vzájemně výhodného soužití pařížského policejního inspektora s galérkou v jeho obvodu, v níž nakonec  horlivý a ambiciózní mladý policista překoná svého mistra, který se jej snaží uvést z neživotné teorie do životné praxe. Jedná se o vcelku příjemnou oddychovku ve stylu staré francouzské školy, která ale podle mě nijak výrazně nepřevyšuje solidní průměr žánru. (20.08.2021)

Výborně vybraní hlavní představitelé, scénář bez hluchých míst s rozvinutými motivy nováčkova "zmoudření", velkolepé finále s krásně kouřovým obrazem, mlha se zvedá spolu s pointou konce. (12.02.2009)

Co je lepšího, než si sednout na večer ke skvělé francouzské komedii, jenž vám zpříjemní každý okamžik, kdy ji sledujete. Navíc obohacenou o Phillippeho Noireta, který na sebe strhává všechnu pozornost. (29.01.2010)

Moc dobře si pamatuju, když před spoustou let dávali tenhle film v televizi a táta byl strašně unesenej z toho, že konečně uvidí svůj oblíbenej film. A nadšeně začal rozebírat jednotlivý scény. Ten film znal nazpaměť. A tak když jsme pak zapnuli televizi, já měla pocit, že už jsem tuhle komedii viděla, protože táta jí znal fakt nazpaměť. Nicméně jsem fakt ráda za to, že jsem tehdy z obýváku neodešla, protože francouzská scéna je fakt něco. A chemie mezi Noiretem a Lhermittem je brilantní a skutečně funguje. (11.11.2015)

Tak trochu sci-fi , co se týká příjemně zkažených policistů, ale náramně milá věcička. Něco jako " Hříšní lidé města pražského" po francouzsky. (29.12.2009)

Jemně humorná "krimi" komedie bez hluchých míst a s mnoha stále aktuálními poselstvími do života. Bavil jsem se skvěle, ještě lépe, než jsem čekal. A tak si říkám, proč vlastně nedat plné hodnocení? (30.01.2010)

Korupce u policie zobrazená zábavnou formou. Já ty podplatitelné policajty prostě miluju :). Romantika a sny z ulice... :) Taková gangsterská pohádka :). (03.02.2010)

Komedie, která mé EGO nejdříve pěkně rozhodila. . .No a pak ho zase nenarovnala. Místo toho jej nechala sledovat, jak se z hodného mladíčka stává zloděj miliónu dolarů a také "prohnilý". A pak jsem na konci zjistil, že se mi to bezmezně líbilo. (08.02.2010)