Fantomas

Tak rozhodně klasika, ze které jsme měli radost už za komunistou. Je to také jeden z mnoha mála filmů, který je lepší nadabovaný než originál. Filipovský byl těžkej šílenec, co se týká dabingu. Jinak jako komedie to neni špatny Funés je jasnej, ale mě osobně stačí tenhle jeden film co se týká série Fantomas. (22.09.2011)

I po 40 letech neztrácí Fantomas na lesku, ano, s dnešními akčními supertrháky se nedá, alespoň co do výpravy, srovnávat, ale kdo by to taky dělal, Fantomas patří do své doby a podle toho se musí posuzovat, vynikající spojení akce a komičnosti skvěle funguje v podání Jeana Maraise a Louise De Funese, Fantomas je prostě klasika a tak se na něj prostě musí nahlížet (22.09.2004)

Fantomas je najvtipnejší, keď sa Funes nepitvorí a vtipnosť situácie vychádza z dobre napísaného gagu. Ako v prípade rekonštrukcie tváre, alebo štuplov do uší. Hlavne je ale Fantomas výborným akčno-dobrodružným filmom, ktorý sa v tretej tretine rýchlo a zbesilo rozbehne. Totožnosť záporáka ostáva nevyzradená a je dobre, že sa tvorcovia snažili všetko zakryť do oblaku tajomna a jeho postupného odkrývania. Čiže jednoznačne úmysel príjsť s dalšími dielmi. (10.10.2012)

Už si ani nevzpomenu, kolik mi bylo, když jsem Fantomase viděl poprvé, ale bylo to skutečně ještě v období raného dětství, a ten film na mě pochopitelně udělal jako na malého kluka lačnícího po dobrodružství velký dojem. Jsou filmy, které se mi kdysi líbily, a po letech můžu jen konstatovat, že zestárly a zkrátka to není ono, u série o Fantomasovi to ale rozhodně neplatí. Zůstala evergreenem, ke kterému se vždycky rád vracím, byť můj pohled na sérii a důvody, proč se mi tak líbí, se pochopitelně v průběhu jednotlivých dekád měnily. Dnes na sérii pohlížím, dejme tomu, jako na obrázky pana Lady nebo výtvarnou tvorbu naivních malířů. Zkrátka a dobře je uplatnit nezbytný nadhled. Ty filmy nestárnou především proto, že André Hunebelle vzal brakový námět původně naprosto vážně míněného románu o nepolapitelném zlosynovi jako parodickou nadsázku a vytvořil komediální sérii plnou bláznivých honiček a ztřeštěných gagů. Fantomas určitě nepatří mezi nějakou špičku filmové tvorby příslušného žánru, nepatřil k ní ostatně ani v době svého vzniku. To nic nemění na faktu, že mě po emocionální stránce vždycky nabudí. Série katapultovala do té doby opomíjeného Louise de Funese mezi největší hvězdy francouzské kinematografie. Producenti chtěli v komerčně úspěšné sérii pokračovat, ale Funesovy finanční nároky stouply natolik, že po třetím díle přišel konec. Nejvíc se ulevilo Jeanu Maraisovi, který si stěžoval na Funesovy hvězdné manýry. Celkový dojem s přihlédnutím k nostalgii: 90 %. (01.08.2009)

Spojení sil dvou hvězd tehdejší francouzské scény Jeana Maraise a Louise de Funèse vyústilo v jednu z nejlepších francouzských komedií, které se dostalo dvou neméně slavných pokračování. Nechápu, že i když se ti dva v soukromí nesnášeli, tak na plátně se mi zdá, že to jejich výkonu jen prospělo..... (11.12.2007)