Itinéraire d'un enfant gâté
Der Löwe
Itinerary of a Spoiled Child
Cesta rozmaznaného dieťaťa
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude LelouchKamera:
Jean-Yves Le MenerHudba:
Francis LaiHrají:
Jean-Paul Belmondo, Richard Anconina, Lio, Béatrice Agenin, Marie-Sophie L., Gila von Weitershausen, Michel Beaune, Pierre Vernier, Daniel Gélin (více)Obsahy(1)
Sam Lion (Jean-Paul Belmondo) je bývalý cirkusový artista, nyní padesátník a úspěšný podnikatel. Najednou si ale uvědomí, že je svým dosavadním životem vyčerpán a rozhodne se předstírat svou smrt a všechno opustit. Po čase se dozví, že firma, kterou po Samově „smrti“ vedou jeho děti, má problémy a vymyslí způsob, jak své rodině tajně pomoct, aniž by kdokoliv tušil, že za vším stojí právě on. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Vôbec mi to nesadlo. Prvá polovica chaotická a druhá nudná. Naviac Belmonda som nikdy príliš nemusel a ani tu ma nezaujal. 4/10. ()
Netuším, jaké je pozadí filmu, nicméně mám pocit, dojem, že tohle bylo napsáno přímo pro Jeana-Paula Belmonda, jemu na tělo, se srdcem a duší Claudea Lelouche, takže nádhera. Příběh Sama Liona na mě ze začátku působil trochu rozkolísaně, časové skoky a střihy mi příliš nesedly, nicméně druhou polovinu filmu jsem si báječně užila. Stárnoucí muž bilancuje, napravuje, co se dá a závěr nemá chybu, slza ukápla i mně... ()
Škoda, té podivné a zmatené první půlhodinky. Jinak bych dal pět, protože celý zbytek filmu je úchvatný. Jen zkrátka dlouho trvá než film nějak začně. To tedy k rozjezdu, teď již budu jenom chválit a chválit. Claude Lelouch mě dost potěšil, určitě od něho zkouknu i nějáké jiné filmy. Už samotné obsazení Belmonda do hlavní role se mu vydařilo. Belmondo zahrál dobře všude, patří do mých pěti nejoblíbenějších herců, ale zde dokázal ukázat, že v něm je ještě něco víc než jsme mohli v jeho nejslavnějších snících vidět. Že to není jenom filmový nezbedný rošťák a kaskaderský mistr. Dokázal zahrát i naprosto klidnou melancholickou postavu, která pořád někam nelítá a neskáče (a teď netvrdím, že ho v takových rolích nemám rád. To ne. Mám a moc.) A právě proto že k němu chovám obdiv jako k herci takovýhle rolí, jsem si ho ještě víc oblíbil. když jsem ho viděl zde jak geniálně hraje pro něho netypickou roli. Navíc je vidět, že je za ní dost rád a uživá si jí. Rozhodně ale nestojí celý film pouze na jeho donalém projevu, scénář a příběh už je sám o sobě strašně krasný a dojemný. Nostagii, vzpomínky, dobrou náladu, ale zároveň i smutnou ve mě tento film vyvolal bez problémů. Celou Belmondovu postavu jsem hrozně prožíval a zamloval jsem si jí. Jeho výborná vlasnost věstit chování ostatních, láska k cirkusu... Všechno je na jeho postavě krasné. Stejně jako celý příběh. Bylo to půvabné a já opět děkuji Francouzům za tento krasný výlet do Afriky a klidně bych se k němu zase vrátil... Žil i nadále životem Zhyčkaného dítěte, co se nebojí ani lvů ba naopak s nimi v klidu žije. Olalá, olalá.:-) ()
55 letý Belmondo stále umí, ikdyž v tomto případě se nejedná o komedii, ale jakoby se ohlédl za vlastním životem s určitou nostalgii. Je to poetický film. ()
Ne že bych si snad myslel, že je Jean-Paul Belmondo špatný herec, ale nikdy jsem mu asi nedal pořádně šanci, aby mi to dokázal. V tomhle bilančním příběhu, kdy se jeho postava zamýšlí nad životem, mi to dokázal naplno. A navíc v příběhu, který je krásně nostalgický, ale nikoli patetický. Příjemný film. ()
S hodnocením jsem na rozpacích. Začátek hodně slabý a celý film bych rozdělila na dvě půlky. Ta první půlka byla rozhodně větší...:) Ano, větší půlka... Ehem... Moc sentimentální... až kýčovitá... Nebýt pána Belmonda, tak jsem to nejspíš vzdala. Mistr byl výborný. Už ho z podobných poloh znám, takže pro mne zde jen vysoce potvrzuje to, že je to pan Herec. Hudba na můj vkus moc okázalá. Ale byl tam úsek, který byl velice dobrý... V poslední třetině... Konec vyjímaje... Takže silný nadprůměr. "Každý člověk je sám a všichni kašlou na všechny a naše bolesti jsou opuštěným ostrovem." ()
Belmondo tentokrát charakterně a předvedl, že v něm je víc než jen kašpárek nebo drsný polda. Jedinou chybou filmu je snad až příliš velká roztříštěnost, ale to se dá zvládnout. ()
Nikde v jiným filmu jsem necitil takovou příjemnou tíhu samoty. Belmondo stárne. Hm. A co? nic to nemění na faktu že je to pořádnej chlap. A při závěrečné scéně mi bylo opravdu krásně uzko. Velký zážitek!!! ()
jednoducho ma to dostalo... mňa, chladného Kubrickovca, zádumčivého Bergmanovca :) .... krásna hudba (Francis Lai za ňu získal Cézara, podobne ako Belmondo za svoj herecký výkon), krásne exteriéry, trošku ako skladačka zrežírovaný príbeh (Lelouchova "špecialitka" rovnako ako dokonalé zábery na tváre hercov, ktoré častokrát povedia viac ako scéna nabitá replikami - pozrite napríklad časť, v ktorej sa Belmondova-Lionova dcéra vracia z Ameriky s dieťaťom, o ktorom Lion nevedel... to je proste dokonalosť sama, prípadne už len taký záber na múdrosť vyžarujúcu tvár "morského vlka" Belmonda....atď ) ktorého niť však nie je zložité sledovať, veľa veľa lásky, osamelosť, obrovská chuť žiť, túžba po rodine, no aj po nespútanej slobode, výborné herecké výkony (obzvlášť samozrejme Belmondo, ktorého bežne moc nevyhľadávam, ale tu som s ním doslova "psychologicky zrástol" :).... veľmi pôsobivo zostrihané a zmixované s hudbou, miestami sa ma zmocňoval ten známy "všeobsiahly pocit", kedy má človek dojem že pochopil svet a miesto človeka v ňom v takých súvislostiach, ktoré si bežne neuvedomuje.... mal som chuť ísť na 5* ;) ()
....zlé to nebolo,ale tej belmondovskej charizmy ,toho pravého Belmonda tam bolo ozaj poskromne....a nakoniec čo to je za človeka čo odíde od svojich detí (i keď dospelých) a robí sa že tragicky zahynul...dobre chcel ich naučiť niečo o živote ok .....ale po tej "výchovnej lekcii" prečo nechce byť so svojimi deťmi a vnúčatami a radšej prdí niekde v Afrike.... ()
Claudea Leloucha otvorene nemam rad, ale toto je asi najlepsi jeho film. Asi preto, ze tam hral Belmondo /100 000 dollars au soleil, Le Magnifique/ : 85 % ()
Zajimavy namet, ktery je podle me zbytecne nostalgicky. Belmondo dobry, ale ani on, ci jina postava me nechala chladnym. ()
Možná to měla být vizuální reflexe nad poetikou francouzského šansonu, neboť se "l´air des chansons" proplétá s příběhem. Nebo to mělo být srovnání světa predátorů se světem businessu, které v závěru přináší naději. Nebo to mělo být zamyšlení na životem člověka, který obětoval svůj soukromý život firmě a má poslední možnost to napravit. Možná to mělo být srovnání zranění artisty se zraněním duše (první žena). Možná... Nevím, co chtěl Lelouch tím vším říci, protože jde v podstatě o přeslazený kýč, kterému chybí nadhled. Belmondo hraje supertatínka, což znamená, že je ve všech směrech dokonalý, jen bohužel dospěl trochu později (to víte "l´enfant gaté"), ale nikdy není pozdě na pohádkový happyend, viďte milé děti! Tak dobrou noc a ráno zase do reálného světa. ()
Někdo má to štěstí , že tam dojde ..... ()
Zajímavý snímek nostalgickou poetikou. Belmondo je skvělý což se nedá říct o zbytku ansáblu, který vyhlíží mdle až se jednotlivé figury člověku pletou v za sebe jdoucích flasbecích. ()
Cesta Zhýčkaného dítěte je prototip mého pětihvězdičkového hodnocení - je to něco nového, něco co v ostatních filmech nenajdete. Ze začátku jsem se trochu ztrácel, ale poté, co jsem se zorientoval už jsem si film jen užíval. Je to jeden z posledních filmů, kde o Belmondovi můžeme bezpečně říct, že byl ve skvělé formě, i když tu na něm jsou znát leta. Co se týče příběhu a hlavní role, tak jsou jakoby ušitě na postavu J.P., stárnoucí hvězdu, která pomýšlí na vlastní jiný život, která za sebou zanechá jen dobré. Ač nemám rád cirkusové prostředí, tady byl zmíněn jen jako hlavní náplň života hlavního hrdiny. Vedle hlavní postavy tu nechybí Bebelovi kultovní herečtí partneři známí např. z Profesionála nebo z Kašpárka. ()
Trošku patetické ale zajímavý námět i herec :) ()
Film věnovaný památce Jacquese Brela nese mnohé stopy jeho tvorby i životního příběhu. Neobsahuje však zuřivou beznaděj ani drsný sarkasmus jeho nejslavnějších hitů, naopak, je posmutnělý, něžný a hravý, přesně jako některé Brelovy méně známé kousky. Cirkusák Sam, stárnoucí, ale výkonný a kreativní muž, uposlechne hlasu své toulavé krve a náhle se rozhodne položit mezi sebe a svůj – podle dnešních měřítek úspěšný – život oceán. Označení „rozmazlené dítě, které rozbilo všechny své hračky“ je výstižné jen částečně, jeho motivace nespočívají pouze v únavě ze stereotypu a přemíry práce. Mnoho tvůrčích lidí mívá čas od času a v různé míře intenzivní potřebu být „hluboce a bohatě sami“, jak říkala Sylvia Plath, aby mohli zrekonstruovat svůj vnitřní svět, ze kterého rozdávají, a znovunalézat inspiraci i sami sebe. A někteří to řeší hodně radikálně. Brel odjel tak daleko, jak jen mohl, i Sam Lion nakonec nalezne klid na tropickém ostrově uprostřed divokých zvířat, která tolik miluje. Někdy je možná třeba odstranit z toku velké kameny, aby mohla voda volněji proudit, když ale zmizí všechny, zanikne i koryto a voda zmizí v zemi. Nejsou to ale nakonec právě ty kameny, druzí lidé, kteří zdánlivě brání umělci v rozletu, ale svou existencí dodávají jeho životu tvar? ()
Je jasné, že Belmondovi tuhle roli napsali na tělo. Je to dokonale zvládnutý scénář, kdy starý bouřlivák je už unaven a potřebuje trochu odpočinku. Stárnoucí Jean Paul se na tu roli skvěle hodí a navíc všichni diváci přece vědí, jaký to byl sekáč, takže mu tu roli spolknou jako malinu. A to se taky stalo. Tenhle film je jen velmi jemnou komedií, je však především o lásce k rodině a k životu. O tom, že je dobré se zastavit, rozhlédnout a začít pomaleji a líp. Na všechno si dát dost času a hlavně na lidi kolem sebe. Film mi svou poetikou neskutečně sedl a Belmondo, ač celý film prakticky nezměnil výraz, to zmákl na výbornou. Vynikající hudební pozadí jen to jen celkově podtrhává...85% ()
Související novinky
Zemřel Jean-Paul Belmondo
Přichází smutné zprávy z Francie. Svět filmu dnes přišel o jednu z velkých hereckých ikon, ve věku 88 let totiž v Paříži zemřel oblíbený francouzský herec a producent, charismatický Jean-Paul… (více)
Přepsáno v červnu 2019. Cesta zhýčkaného dítěte je vyčerpání úspěšného života kapitalistického ritu. Činorodost je lékem na bolest vnitřního světa a osamělost duše. Úspěch je výsledkem zarputilé snahy o vzdorování ranám osudu již od útlého dětství. Cesta zhýčkaného dítěte je krizí středního věku, nitro začalo postrádat vznešené hodnoty a srdce zatoužilo po klidu, harmonii a zaplnění vyčerpávajícího pocitu prázdnoty. Cesta zhýčkaného dítěte je o způsobech přijímání života a zdolávat nepřístupné výzvy je přirozeností lidské ctižádosti. Claude Lelouch se nebrání lehkému odlehčení, nepřestává věřit v romantickou poezii a melancholicky zpívá o naplnění láskou. Prostředník lyrického filozofování nad životní cestou je Sam Lion (velmi dobrý Jean-Paul Belmondo, v době nalezení Nicolas Mallet, v počátcích cirkusové dráhy Firmin Gruss, na jejím konci Stephan Gruss a ve chvílích největšího osobního štěstí Paul Belmondo), bývalý cirkusový artista a majitel velmi úspěšné úklidové firmy. Cirkus je celoživotní láskou, prosperita je příjemnou přidanou hodnotou kapitalistického řádu světa. Přesto jsou vlastní potomci poznamenaní silnou osobností a pocit vnitřního naplnění nedostačuje. Úspěch je vykoupením intimní osamělosti, pochybnosti mají povzdech nad možností osobní porážky. Extrémní cesta úniku se stává snahou o vykoupení a znovuzrození. Hlavní postavou romantického zpěvu je Albert Duvivier (sympatický Richard Anconina), mladík, hledající své životní místo. Náhodné setkání uprostřed africké divočiny je šancí ke změně života, byť se musí novou cestou učit vhodným způsobům. Láska je odměnou za projevenou odvahu. Hlavní ženskou postavou je Victoria Lion (příjemná Marie-Sophie L., jako malá Marie Paquim), Samova dcera, poznamená nenaplněnou touhou k otcově osobnosti. Každý je nutně srovnáván, spokojenost vnitřního světa je nejdůležitějším životním cílem. Výraznou postavou je Jean-Philippe Lion (zajímavý Jean-Philippe Chatrier), Samův starší potomek, také poznamenaný silnou osobností vlastního otce. Vzájemné pochopení naráží na neviditelné bariéry. K výraznějším postavám patří také Pierre Duvivier (příjemný Daniel Gélin), Albertův starostlivý otec a provozovatel příjemného rodinného hotelu Bel Air, kde stále tepe život v bezstarostně upřímném veselí. Štěstí vlastních potomků je na prvním místě. Z dalších rolí: největší Samova láska a matka Jean-Philippa Yvette (Lio), druhá Samova manželka a matka Victorie Corinne (Béatrice Agenin), Samův notář s pokleskem proti zodpovědnosti Vergne (Michel Beaune), Samův přítel a pastýř lidských duší (Pierre Vernier), Samův osobní lékař (Philippe Lorin), Samova sekretářka a dlouholetá známá ze světa cirkusu (Annie Philippe), Albertova bezstarostná sestra (Céline Caussimon), či její statný snoubenec (Charles-Henry Tissot). Cesta zhýčkaného dítěte je bilancování prožitého života. Filozofické přemítání se prolíná s rytířským zpěvem, láskou a hledáním niterné harmonie. Život nabízí krásu, mámení i nespokojenost a pátrání po naplnění a štěstí. Životní předsevzetí Lelouch nestřídá a dál pevně třímá zástavu romantických ideálů a nekonvenčních způsobů. Jedinečné lyrické vykreslení a zhodnocení vnitřních pochybností. () (méně) (více)