U konce s dechem

Belmonda moc nemusím, no rešpektujem jeho herecké kvality, len mi je strašne nesympatický. To by ale nebol ten najväčší problém. Najväčší problém bola príšerná nuda, aleže fakt príšerná. Všetci chvália preslávenú posteľnú scénu, no mne prišla ako 20 minutové bľabotanie o ničom (skoro štvrtina filmu!). Tiež narozdiel od Pohŕdania tu stáli dialógy za deravý groš. Ani ten by som za to nedal. Keby sa v tej scéne pod paplónom bavili o hrncoch do kuchyne, bolo by to zaujímavejšie. A to nevravím o tom, že celkovo postava, ktorú hral Belmondo, bola povrchná a iritujúca. Taký idiotský šulin s tupými kecami. Takže nesymapatie na dvakrát. No a nakoniec tá príšerne trápna posledná scéna.... ale aspoň som sa zasmial. Podpriemer je tak akurát. 40/100 (31.01.2020)

Bonnie a Clyde pro intelektuály. (03.08.2019)

Čím jsem starší, tím jsem více alergický na filmy oslavující flákače, kriminálníky a tzv. bohémy. Vrcholem hnusu je pro mě populární večerníček "O loupežníku Rumcajsovi", který je nemorální oslavou zločince okrádajícího slušné obyvatele Jičína, který žije v jeskyni se svou milenkou Mankou a nemanželským dítětem Cipískem - neznám odpudivější zpracování klišé o lidovém hrdinovi, který bohatým bral, a chudým dával. U konce s dechem je podobnou ukázkou překrucování reality a manipulace s divákem. Chápu historický kontext a revoluční vyznění debutu tehdy 29 letého Jeana-Luca Godarda, ale budu do omrzení opakovat, že postava, kterou zde hraje Jean-Paul Belmondo, je krajně nesympatická kreatura, která patří za mříže. (20.04.2011)

Príručka mladého pozéra. Pseudointelektuálna, s papierovými figúrkami namiesto postáv. S peknou kamerou a dvoma neskutočne cool hercami. Na spropagovanie vtedajšej módy a Paríža (a seba samého) významný film. Najviac sa mi páčila scéna, kde ide Jean Seberg na eskalátore. Ale zajtra si nato nespomeniem. (11.02.2021)

Snímek debutujícího Jeana-Luca Godarda ( průkopníka francouzské Nové vlny ), který ho téměř přes noc proslavil. Nutno podotknout, že zcela po právu. Grázlík, bezstarostný snílek a rebel Michel užívající si života plnými doušky (v podání vynikajícího mladičkého živelného J.P. Belmonda) utíkajícího před policií, chystajícího se na cestu do Itálie a užívajícího si s mladičkou americkou studentkou Patricií ( v podání krásné, inteligentní a tak trochu i mršky J. Seberg), to vše v působivých černobílých lokacích romantické Paříže snímané převážně ruční kamerou Raoula Coutarda ( dvorního to kameramana Godarda). Smyčka kolem Michela se čím dál tím vice stahuje a vše míří k neodvratnému konci. Nutno ovšem podotknout, že notně působivou cestou. Godard závádí nový pojem a to sice existenciální (krimi) romance. ( informátoři informují, lupiči loupí, vrahové vraždí, milenci milují….) U konce s dechem je snímek o touze po nespoutanosti, volnosti a vyhýbání se jakýmkoliv společenským konvencím ( bontonu ). For me 91% (17.01.2011)

B(le)mondův charismatický bohém mě okouzlil natolik, že jsem si pořídil zbrojní pas a začal vykrádat trafiky, abych se alespoň z části cítil tak volně, nespoutaně a drsně jako on. Výborný film, při kterém jsem byl po těch nádherně dlouhých scénách bez jediného střihu u konce s dechem (26.09.2006)

mladý frajer belmondo v iniciačnom filme novej vlny a kongeniálnom debute experimentátora godarda predvádza bezhraničnú jazdu životom, ktorý mu je skôr súperom v ringu než niečím, čo by mal brať vážne. úžasný kusisko poriadneho filmiska (22.09.2006)

Pre pochopenie (niektorých) Godardových filmov treba mať zrejme za sebou podrobné prednášky o francúzskej novej vlne. Berie si voľne zápletku a drsnú hlavnú postavu z filmov noir. Postava Jean Sebergovej je asi jediná, ktorej "psychologický profil" zaujme aj "normálneho" diváka. Godard predstavil nový mix zvuku, keď používa iba postsynchrony. Na výsledný dojem z filmu to nemá žiadny dopad. Takže Na konci s dychom je film pre filmových znalcov a fanúšikov tohto obdobia. (05.06.2012)

Tento film zaručeně patří na večerní promítání pro pseudo intelektuály a čůráky v pražské kavárně. Bohužel tato kritiky (čti píčusi bez vkusu) přeceňovaná sračka v dnešní době zkrátka nemá inteligentním, mladým a sexy mužům co nabídnout. Pokud vám dnešní zdegenerovaná doba nevymlátila všechen vkus z hlavy, tak se této reklamě na nudu velkým obloukem vyhněte. Jean-Luc Godard si coby začínající filmař jednoho krásného dne hrál s kamerou a omylem vypustil do světa toto ryzí kamerové cvičení, které oslnilo nějakého hloupého šulina a začal mu bezdůvodně přisuzovat kvality, které rozhodně nemá. Tento snímek je po svoji kompletní stopáž nekonečně otravný. Všemožné píčoviny s kamerou a různé nahodilé skřeky působí maximálně rušivě a bezúčelně. Jsou zde v podstatě pouze proto, aby se snížilo riziko toho, že divák u něčeho tak nudného usne. Není náhodou, že se drtivá většina filmařských postupů z této píčoviny v dnešních filmech již nepoužívá, nebo se používá v naprosto minimálním měřítku, když to má nějaké opodstatnění. Belmondo ukázal, že byl ve svých mladých letech mimořádně slizký a nechutný herec a do role jakéhosi svůdníka se tedy vůbec nehodil, ale možná mám jen přehnaná měřítka, protože muže porovnávám s referenčním vzorkem, který obdivuji každé ráno v zrcadle. Takhle nevypadá umění, toto není ani hra na umění. Tento film je nadpozemskou sračkou, která se nedopatřením dostala do povědomí širší veřejnosti. Nejhorším úsekem filmu je rozhodně 30minutový rozhovor dementa s píčou na posteli, ze kterého jsem si málem provrtal uši šroubovákem. Jestli je i pod tímto dialogem podepsán Jean-Luc Godard (jako že asi je), tak je to skutečnost nanejvýš smutná. Opravdu nemám potřebu ztratit 30 minut života poslechem tak neuvěřitelně bezobsažných žvástů. Kdyby kterýkoliv filmař postavil na 90 minut kameru někam do parku a zachytil cokoli, co by tam zrovna bylo k vidění, tak by vznikl film větší hodnoty, než je tahle ubohost. Nejsem fanouškem tohoto hraní si na zachycení civilního života jakýchsi dvou nudilů, kteří tím, že se to snaží hrát, tak jsou ještě o stupeň nudnější. Viděno v pražské kavárně. (06.08.2019)

Popravdě řečeno nevím, co s tímhle filmem všichni mají. Belmonda mám v podstatě rád, ale tady mně v roli těžkého frajera co si s ničím neláme hlavu nijak neuchvátil. A to jeho neustále opakované rádoby smyslné gesto s přejížděním rtů... No, asi jsem zrovna neměl náladu. BTW, všimli jste si na začátku novin, které prodávala mladá dívka ("podporujete mladé?)? (06.03.2006)

Film, ve kterém vás laxní kamera svým osobitým stylem naprosto vtáhne do děje. Tím je útěk malého zlodějíčka před policií. Tento mladík se ocitá v Paříži, kde se stále snaží dobýt lůno jedné ze svých milenek. Uštěpačný humor vás nenechá chvíli v klidu..zkrátka opravdová klasika. :) (16.03.2006)

Hrozně rád bych tu ze sebe udělal přechytřelého ufona a müslitele, který hltal každý záběr této moderny a náležitě okomentoval novátorský střih, hluboké dialogy a nápaditě rafinovaný děj. Bohužel, musím odhalit své pravé já obyčejného kluka z malého města bez filosofického vzdělání na úrovni FFUK, kterému připadal debut Jeana-Luca Godarda jako usmolený paskvil bez špetky zajímavosti a bezbřehá nuda, a ve kterém se dozvíme pouze to, že "kameň drbe cyhlu" a "kdo se bojí, sere v síni". Oceňuji, že střihačovy běsy zřejmě měly vytrhnout děj z medového sevření, ale z mého pohledu to působilo spíše jako rušivý element. Snad mnou expresivně expresionisticky vyjádřené pocity z filmu neraní žádnou křehkou duši s jiným názorem, neb to rozhodně nebyl úmysl! Pouze jsem chtěl sdělit světu, že tento kult hodnotím jako unylou sračku. 30% (19.04.2017)

Slávny režisér nakrúti ďalší film. Okamžite sa naň vrhne celá kaviarenská intelektuálska smotánka a začína veľkolepý proces defragmentácie a interpretácie majstrovho diela. Interpretácie tak kreatívnej, že často je ňou sám majster prekvapený a priznáva, že pri nakrúcaní sa riadil intuíciou a pocitmi. Godardov film je z tohto druhu filmov. Čítal som množstvo článkov o ňom, ale videl som ho pred mnohými rokmi iba raz. Preto som bol zvedavý, ako sa na francúzsku novú vlnu pozerá senior, ktorý ju zažil v reálnom čase. Predovšetkým hviezdička dolu. Určite to nie je film, ktorý má pre mňa nespochybniteľnú hodnotu. Neupieram Godardovi obrovskú snahu nakrútiť film odlišný od filmov vznikajúcich v tej dobe, film, o ktorom sa budú viesť vášnivé diskusie. To sa mu podarilo, profesionalitu mu nikto nemôže uprieť. Horšie je to s výsledkom, najmä, ak sa na film pozerám dnešnými očami. Belmondov silený look parížskeho "štricáka", duchaplné sentencie deklamované v oblakoch cigaretového dymu určite inšpirovali časť vtedajšej mládeže. U mňa skôr neurčitý výraz tváre obvykle spájaný so slovami: "No dobre." Aj do budúcnosti však pre mňa ostáva svetlým zjavom filmu Jean Sebergová aj s postavou, ktorú stvárnila. (05.09.2017)

Po mnoha mozek ubíjejících hororech jsem dostal chuť na něco kvalitativně hodně odlišného, ovšem tohle bylo šlápnutí vedle. Přiznám se, že nejsem žádný "artofil" ( nemyslím nijak pejorativně) a tak možná bude můj komentář tady takovým slonem v porcelánu. U konce s dechem jsem vcelku solidně protrpěl, všímaje si sice různých technických cinkrlat, ale marně hledaje nějaký smysl či význam tohoto počínání a tak mi to nakonec přišlo jako užvaněné a na výsost nudné filmové cvičení, které mírně prozařoval úsměv Jean Seberg. Volím tedy útrpné dvě hvězdy. (10.01.2014)

Jean-Luc Godard přešel od slov k činům vynikajícím způsobem. Použil k tomu příběh pařížského floutka s pomačkaným ksichtem a zvláštně půvabné americké studentky a natočil s nimi film, jehož dlouhé dialogové scény jsou prakticky o ničem, přesto jsou stále zajímavé. Belmondova postava se ani nesnaží být nějak sympatická, přesto si nakonec mé sympatie získala. Výjimečný film, ale na pět hvězdiček to není. (28.03.2006)

tentoraz poriadne uberiem od vysokeho hodnotenia, ktore tento film ma. belmondo je fakt paradny, mlady, plny dobreho prirodzeneho herectva, latka v ktorej hra ma vsak urcite strbiny.. bojoval som s akousi nezazivnostou a tohto pocitu som sa az na par vynimiek nezbavil az do zaverecneho hvizdu rozhodcu. 70% (10.07.2007)

Od Belmonda o Belmondovi. Slyšel jsem na vlastní uši, jak se změnil život Belmonda přes noc. Byl jedním z mnoha, ale po tomhle filmu už patřil mezi těch pár, co se usadili mezi nejžádanější herce své doby. A nezbylo mu, než se s tím vyrovnávat. Později, když měl obavu, že není dobrý herec, tak se o tom zmínil Gabenovi, který mu řekl, že je dobrý, a jednou dojde tam, kam on. A Belmondo byl za ta slova rád, a poděkoval mu za ně pohledem. Díky čemu se stal Belmondo slavným? Ve filmu musí ukrást auto, "zavraždit" chlapa, nešťastně se zamilovat a utíkat... Proč "Nouvelle vague" a ve filmu? Neb právě tehdy vrcholil "Nový román", literární styl, který ovlivnil i filmaře, a pak sice ještě následoval styl "Nový nový román", něco jako ještě větší koláž jako odraz reality, která je slepencem událostí, ale ne chronologikých, ale nevyzpytatelných a antilogických. Rovněž tehdy vrcholilo absurdní drama, viz třeba Ionesco (Plešatá zpěvačka) či Benett (Čekaní na Godota). (13.09.2010)

Bohužel, nic pro mne. Krásná Jean Seberg, úžasný Belmondo a pak spousta dialogů, některé zajimavé a zábavné (v ložnici, v taxíku), některé ubíjející, ovšem u drtivé většiny mi byly absolutně ukradené. Za celou délku snímku se mnou U konce s dechem nehlo ani o milimetr a malinký úšklebek vytvořila až poslední věta. Zdejší hodnocení vcelku chápu, ovšem má hlava je trošku jiná. (06.01.2011)

Belmondo celý film jen chodí, kouří, ptá se kdy si zašuká a čte noviny. Tak vysoké hodnocení nechápu. 87 minut bylo utrpení a měl jsem chuť film vypnout, ale neuděl jsem tak. Bohužel. (13.10.2009)

Ačkoliv Jiřímu Krampolovi bylo v době práce na dabingu skoro o půl století víc než Bebelovi, daleko horší je mix zvuku, který ty prasata ze Soundwave pustili do oběhu. Je to asi jako kdybyste sledovali černobílý dokument opatřený jen hudbou, a někdo v řadě před vámi si do toho hlasitě povídal. Absence ruchů a naprosto nepasující stopa hudební, obrazová a česká zvuková způsobují, že je vám po pár minutách jedno, co se děje, a už chcete tuhle hrůzu mít za sebou. Skutečně jsou dialogy v originále takhle tupé? Za příklad uvedu rozhovor v pokoji, kde JPB pořád mluví jenom o šukání a vylepaná Sebergka z toho má ukrutnou legraci, zatímco divačky ve své době asi bezmyšlenkovitě hltaly mladistvé tělo budoucí legendy. Ten kripl kolem sebe všude rozhazuje odpadky a tvůrce ani nenapadlo, když už teda vzdávají hold anarchii či co, tam nějakou kůstku svlíknout. (05.12.2015)