Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Jestli Češi něco umí natočit, tak to jsou právě historické filmy. Colette je velmi příjemným překvapením. Jedno z nejhnusnějších období lidských dějin zobrazuje syrově a zároveň poutavě. Herecky je to kvalitně odvedená práce, bylo nezvykle sledovat české herce mluvit anglicky. Dramaticky to funguje, nechybí ani slizký záporák árijské rasy, který mě dokázal nadzvednout ze židle. Občas to na mě působilo až moc tendenčně, ale asi to tak i mělo vyznít. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing. ()

Reklama

castor 

všechny recenze uživatele

Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel. ()

AllShallFall odpad!

všechny recenze uživatele

Absolutní nesmysl. Tohle je jen další z řady vymývání mozku lidem. Neexistují žádné důkazy o tom, co se doopravdy dělo. Neexistují žadné důkazy o vyhlazení slovanstva. Existuji jen jací si svědkové, kteří ještě k tomu promluvili, až 60 let po válce, až když se to někomu hodilo. Lži a nesmysly. A ještě je filmovat. Propaganda jede ve velkém. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $300,257▐ režisérsky dosť pútavo a miestami aj odvážne na točené, dramaticky v celku zvládnuté, aj keď niekedy tie scény ktoré by mali poriadne s človekom zamávať sa až tak úplne nedostanú pod kožu, ináč postavy dobre zahrané v tomto smere som bol až milo prekvapený, až na výnimku Jiri Madla, ten proste s kamennou tvarou nevedel nikdy moc hrať, výhodou je že má takú úlohu ako má, kde samotný film až tak na jeho nevýraznosti netrpí, kamera a výpravnosť filmu na slušnej úrovni, štýlom prevedenia sa to chce vyrovnať Americkým produkciám, /videl v kine: 70%/ __moja recenzia ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Pro Clémence Thioly alias Colette byla nejtěžší její úplně první scéna v posteli s nacistou Weissackerem. To pro Jiřího Mádla bylo nejobtížnější pohybovat se v dřevácích. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film zmiňuje termín „Továrna na smrt“, což je odkaz na dílo (knihu) očitých svědků. Autory jsou Ota Kraus, Erich Kulka a zpověď dalších přeživších z celé Evropy, kteří pomohli detailně popsat dění v táboře právě pro tuto knihu. V knize je i shrnutí, jak byla (ne)potrestána většina dozorců, vůdců apod. (Bajkoo)

Reklama

Reklama