Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (458)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. ()

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Jestli Češi něco umí natočit, tak to jsou právě historické filmy. Colette je velmi příjemným překvapením. Jedno z nejhnusnějších období lidských dějin zobrazuje syrově a zároveň poutavě. Herecky je to kvalitně odvedená práce, bylo nezvykle sledovat české herce mluvit anglicky. Dramaticky to funguje, nechybí ani slizký záporák árijské rasy, který mě dokázal nadzvednout ze židle. Občas to na mě působilo až moc tendenčně, ale asi to tak i mělo vyznít. ()

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá. ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Keď som videl film po prvýkrát tak ma moc neoslovil a to hlavne kvoli tomu, že za sebou som mal už oveľa známejšie vojnové drámy a tie oproti tomuto filmu ukazovali celkový reál o chode v koncentračných táboroch. Je naozaj pekne, keď niekto napodobí veľkú katastrofu z roku 1912 a prenesie ju do koncentračného tábora. Naozaj skôr uverím, že niekto z nižšej triedy v Titanicu prežil užasnú romancu ako toto, lebo akokoľvek sa tvorcovia snažili zakryť totálne nedomyslene chovania postav, ktoré pramenili z obsahovej linky, aj tak v konečnom dôsledku to vystrelilo hrozne tupo. Ukázanie  neľudských podmienok a krutosti koncentračného tábora bola naozaj ukážková a aj herci sa snažili, hlavne Hric, Maurery a Thioly. A zase taký Jiří Mádl, ktorý mal byť ťahúňom celého filmu úplne zlyhal, neveril som mu to, tá jeho akože dramatická poza bola len pretvárka, jeho naozaj mám radšej v komediálnejších filmoch, tam sa pretvarovať nemusí. Ale aj tak, zvyšujem o 1*. Silne 3*. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on." [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem. (funhouse)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno