Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (559)
"Objevila se celá řada umělců, kteří v narážkách nebo otevřeně a přímo varovali před nebezpečím Nového světového řádu, jako například George Orwell ve svém románu 1985 nebo Terry Gilliam ve filmu Brazil. Avšak i když tato varování přišla s dostatečným předstihem a byla naprosto srozumitelná, většina populace se rozhodla je ignorovat, a to i tehdy, když se jednotlivé hrůzné vize v těchto dílech obsažené začaly jedna po druhé do písmene naplňovat." --- úryvek z učebních osnov dějepisu pro pátý ročník, někdy kolem roku 2113. ()
"Mistakes? We don't make mistakes." Ufffffff. Také zimomriavky aké sa mi dostavili počas sledovania Brazil som snáď pri filme ešte ani nezažil, ale všetko je raz po prvýkrát. Brazil sa nielenže vymyká bežným tradíciám svojim vizuálom a vyzobrazením nepeknej blízkej budúcnosti, je rovnako tak účinné pod povrchom, kde skrýva preveľký odkaz. Gialliamov štýl mi proste neskutočne vyhovuje a imponuje, jeho prezentácia myšlienok pomocou absurdných, ba priam naoko nezmyselných situácií a postáv sú prinajmenšom geniálne. Nedáva si servítku pred ústa - ak chce niečo skritizovať alebo vytknúť, spraví tak a je mu absolútne jedno, o čo sa jedná. Avšak v serióznejšej podobe mu tento výrazný aspekt jeho tvorby, ktorým ho môžete ľahko charakterizovať, funguje ešte lepšie. Paradoxne, aj napriek nehorázne depresívnej vízii toho, čo svet možno čaká, stále nestráca humor s ktorým perfektne vyvažuje negativizmus a pesimistickú atmosféru, ktorá sa vo filme nachádza od prvej sekundy. Jonathan Pryce skvelo zapadá do pozície človeka zožieraného každodennými pravidlami a životom, ktorý nastolil byrokratický systém plný bizarností. Rovnako bizarné sú aj zvyky a životné štýly ľudí, ktoré sú podľa spoločnosti "normálne", a tak autor kladie divákom nadčasové otázky, ktoré môžete pokojne preniesť do akéhokoľvek historického obdobia či súčasnosti a oni budú stále aktuálne. Ďalším skvelým prvkom Brazil je Robert De Niro v úlohe Harryho Tuttlea reprezentujúci posledné zostatky ľudskosti a inteligencie v rozpoložení, v ktorom sa svet nachádza. Inšpirácia od Orwella tam je značne cítiť - a je skvelé, že sa myšlienky z takej významnej knihy akou je 1984 dokázali preniesť aj na filmové plátno neskutočne dôveryhodným spôsobom. Vtipné, smutné, vážne, neseriózne, hlúpe a geniálne zároveň. Gilliam je minimálne poloboh. A o tom konci ani nebudem hovoriť - perfekcia. ()
Dusivá atmosféra totalitního státu ovládnutého byrokracií doléhá na člověka v každé scéně, žílené prostředí i rekvizity dokonale dotvářejí dojem beznaděje malého úředníka, který se v nepřející době zamiloval do svého snu. ()
Po prvním zhlednutí to buď zapijete vodkou s dvěma rohypnoly a budete se snažit ve spánku zapomenout na Sama, topenáře a další záblesky. Nebo v tom najdete jiskru geniality a tak o tom začnete přemýšlet, potom zjistíte že tam není jen jiskra ale celý přetekající kotel magmatu jménem Terry Gilliam. Je to šílené, zábavné. Je to mix snad všech filmových škatulek od hororu přes komedii, navrch zakápnuté spoustou nápadů a vychytávek. Hoďte do Mixéru Létající cirkus, Kafku, Orwella+84, šílenost a halucinace. A do toho všeho scény snů s hudbou která dokonale promasíruje Vaše zdání co je a není vhodné. Brazil je o snu a jeho hledání, o malichernosti, zranitelnosti a hnusu systému (kde jedno písmeno mění životy a zaměstnává stovky lidí). Říká se že do hlavy nám nevlezou, tady je ale možné všechno. Mozek je skládačka, pocity jsou záblesky a realita jen doměnka. Vzorec z toho nedostanete, chaos je to ale nádherný. Je to propagační video boha i ďábla, naděje i zmaru. A vrstvit další vznosné řeči nemá smysl, prostě skvělé a přitom ani nelze říci čím. Jeden z nejlepších a nedoceněných filmů všech dob a Občan Kane všech polobláznů. ()
Pro mě zklamání. Některé scény geniální, některé úplně pitomé. Příběh mě ale moc nebavil a svět budoucnosti si představuju jinak - pokud dystopii tak spíše něco ve stylu Zvláštní dny nebo Blade Runner. ()
Bieda, neprišiel som tomu na chuť. Gilliamov vrchol pre mňa predstavuje 12 opíc. ()
Tento psycho guláš od Terryho Gilliama je sondou do jeho zmýšľania. Treba sa s týmto faktom stotožniť hneď od začiatku, alebo film ďalej ani nepozerať. Surrealizmus srší z každého záberu a pocit nočnej mory v závere je toho krásnym odkazom. Kto si na filme zgustol podobne ako ja tak by som rád odporučil aj podobne sugestívne ladený film Barton Fink.90% ()
Na to, že tak okatě čerpá z 1984 a jindy zase ne, to kvalit té knihy rozhodně nedosahuje... ()
Takto šílenej film jsem snad ještě neviděl, ale dělo se tam tolik věcí že jsem se nemohl přestat koukat. Dostala se mi do rukou verze Director's cut a ta měla na závěr takový grády že jsem se totálně ztratil, ale úplný konec to uvedl opět na pravou míru. Na tento film si musí každý udělat názor sám, já nemohu dát více než 3*** i když nápadů a různých šíleností tu bylo víc než dost. ()
V poslednom čase pozerám jeden film za druhým a sem tam sa mi preto stane, že niektoré snímky poriadne “nevstrebem”. Brazil ma však vtiahol do deja doslova od prvej minúty a neraz som sa pristihla s otvorenými ústami :D. Veľmi originálny a vizuálne pre mňa nádherný film. Pripomína mi rozpohybované Centre de George Pompidou z Paríža všetkými tými farebnými trúbkami a zábavnou technikou :D. Miestami sa vo mne bili pocity desu a hnusu so smiechom a sympatiami s hlavným hrdinom. Nedá sa povedať, že by to bol film pre každého, ale určite stojí za pozretie. Pre mňa film s veľkou nálepkou umelecké dielo. ()
Tak toto veru nie. Mám Gilliama rád za jeho zvláštne a predsa silné filmy, ale pre toto si pochopenie nenájdem. Dej ma absolútne nebavil a že sa Terry inšpiroval Orwellovým 1984? To si snáď robí srandu. Otrasná zlátanina, ktorá postráda poriadneho hrdinu, poriadnu zápletku a vôbec nejaký zmysel. A snové pasáže s obrým samurajom ma mimoriadne znechutili a musel som ich pretočiť. Nebyť sympatickej minirole Roberta De Nira, bol by to odpad! Sorry, Terry... ()
Prazvláštny a čudný film typický pre Terryho Gilliama a nejak som ho na prvý krát nedokázal naplno stráviť a vychutnať si jeho realistickosť, bizardnosť a grotestnosť. Je pravda, že občas sa mi dokonca stalo, že som pri niektorých scénach tŕpol a fakt som sa už nevedel niekedy dočkať konca. Možno si na Brazil ešte nájdem čas, teraz 60% ()
První polovina byla velice dobrá. Vyobrazená společnost a její fungování bylo skvěle vytvořena a do detailu propracována. Druhá polovina byla pro mne však neuvěřitelně zmatená a místo geniality režiséra si spíše myslím, že si pěkně zahulil a proto z toho vznikl takový guláš...nebavilo mne to, ale pořád jsem čekal na něco úžasného na konci...nepřišlo to...smůla... ()
Skoda toho rozvlacneho a pro me tezko uchopitelneho zacatku nebo lepe, prvni poloviny. Ale kvuli te druhe to stoji za to videt! "Jill Layton is dead." - "Care for little necrophilia?" ()
Příběh průměr, atmosféra povedená, herecké výkony slušné, nicméně hlavní síla filmu Brazil je v detailech. Opravdu má smysl dát filmu pozornost, kterou si zaslouží a užívat si právě těch povedených detailů. Některé vás rozesmějí, některé přivedou k zajímavé myšlence. Přesto, že má film už více než třicet let, jeho aktuálnost je neskutečná. Osobně si myslím, že dokonce větší než v době svého vzniku. Naprosto zasloužené čtyři hvězdy. ()
Film s velkým F. Spolu s 12 opic a Monty Pythons a patří k tomu nejlepšímu, co může Gilliam nabídnout. SF klasika. Miluju černý absurdní humor a v tomhle filmu je ho požehnaně... ()
Gilliamovo mistrovske dilo. Nadherne vytvorena vize birokratickeho sveta plneho absurdit (jake maji Pythoni radi). To rozuzleni na konci bylo v americke verzi vystrihnuto, takze tam je konec uplne jiny. Nezapomenutelny je i messerschmittuv kr200. Nebyla to moje chyba, ze Buttleova srdecni slabost nebyla uvedena v Tuttleho spisu ()
Naprosto strhující, ať už si pod tím slovem představíte cokoliv! Co věta, to vtip či satira či parodie či kritika, vyberte si sami. Na divákovi je také, aby se rozhodl, zda se po filmu bude usmívat, bude dojatý nebo smutný... ()
Tak na tenhle film jsem se vážně moc těšil, s tím že to bude další úžasný zážitek zprostředkovaný režisérem z mých nejoblibenějších. Chyba lávky. Symbolika ve filmu je mi vesměs jasná a herecké výkony jsou na filmu snad tim nejlepším (snad krom stále se pitvořícího Michaela Palina, který podle mně není pro klasické herectví stvořený - viz. jeho další NePythonovské počiny), ale film postrádá drive a spousty vynikajících nápadů se ztrácí pod nánosem nudy. Na průměrné hodnocení zvedám hlavně kvůli konci, který jakoby byl předzvěstí Terryho pozdějších mistrovských kousků. ()
Nadčasový. ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)