Strach a hnus v Las Vegas

Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Moje hodnocení a dojmy mi opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka až na nějakou tu čestnou výjimku není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] (09.07.2022)

Tento snímek mi bohužel/bohudík (nehodící se škrtněte) nesedl. Snažil jsem se ho brát tak-jak-je, bavit se z něj, "poučit" se z něj, pochopit ho. Nic nepomáhalo. Film jsem dokonce vypnul a vrátil se k němu za pár dní; a to ve víře, že prozřu a konečně pochopím jeho sílu, hloubku a neskutečnou zábavnost nic se však nezměnilo skutečně nic. Poznámka: Film imho dostatečně dobrý do archívu DROP-IN; všichni na odvykačce by se mu však měli vyhýbat velkým obloukem. ;o) (07.09.2003)

O čom to kurva bolo? Niekam išli, zhulili sa a nedošli...To je asi celý príbeh v skratke, inak sledujeme sfetovanú dvojku a ich výpady a úlety a v podstate sledujeme čokoľvek, čoho je sfetovaný človek schopný i neschopný. Ťažko hodnotiť takýto film, keď čakáte film, teda myslím aspoň s nejakým príbehom a dostanene obyčajné sfetované nič...Herecky všetci ok, pravdepodobne rozdávali fet priamo na placi, ale film je pre veľmi zvláštnu skupinu divákov. Nechápem ako si toto niekto môže dať medzi obľúbené filmy. Je to film z kategórie, ktoré stačí vidieť raz v živote a nikdy viac. Opakovane si to môže dať len veľmi divný človek...40%. (17.05.2018)

Film postráda jednotný "príbeh", je sledom voľne spojených epizód. Odvíja sa ako novinárovo rozprávanie s komentárom rôznych vonkajších súvislostí. Obrazu drogového vnímania zodpovedá aj hektická kamera, prudký strih a bohatá zvuková stopa (s využitím dobových piesní). Nesporne zaujímavým atribútom snímky je herecké obsadenie: hlavné postavy vytvárajú na nepoznanie "maskovaní" Johnny Depp a Benicio Del Toro a v epizódnych úlohách sa objavujú známi herci. Johnny Depp a Benicio Del Toro sú herecká esá, ktoré tu predvádzajú čo im sily stačia, ale či je to dobre alebo zle, tak to možno len ťažko posúdiť. Už len preto, že príbeh samotný pôsobí dojmom, že ho písal zhúlený cvok. Dlho očakávaný film bol skôr sklamaním. (07.10.2019)

Většinou je tento film hodnocen jako Gilliamův nejhorší nebo prostě ten slabší. Nevím, jestli to je proto, že je o strašných zdrogovaných dementech nebo prostě nedosahuje film nějakých filmařských kvalit, podle mě neznámých parametrů. Strach a hnus je možná tím rozporuplným filmem, který jedny až dětinsky rozesmává a druhé nutí k vomitismu. Osobně jsem díky němu poznal Benicia Del Tora a dodnes tvrdím, že zde podal výkon nejlepší. Totéž platí i Johnnym Dé. Masky Tima Burtona jsou mu prd platné. Maska holohlavého novináře Huntera Thompsona je prostě trochu dál za pobledlým Edwardem nebo čokoládovým Majklem Jacksonem. (26.04.2011)