Das Adlon. Eine Familiensaga
Hotel Adlon
Režie:
Uli EdelKamera:
Hanno LentzHrají:
Josefine Preuß, Heino Ferch, Marie Bäumer, Wotan Wilke Möhring, Rosemarie Fendel, Katharina Wackernagel, Amy Mußul, Sunnyi Melles, Burghart Klaußner (více)Epizody(3)
Obsahy(2)
Jeho zdi zažily velké dějinné události i osudové chvíle životů jeho obyvatel. Výpravná německá minisérie zasazená do prostor jednoho z nejvyhlášenějších evropských hotelů. Středobodem výpravného historického dramatu, jež se odvíjí ve třech částech, je reálný hotel Adlon, jenž byl v Berlíně u Braniborské brány otevřen roku 1907. Ten se záhy zařadil mezi nejvyhlášenější podniky v Evropě a stal se místem, kde v nadcházejících desetiletích potkával byznys s politikou i životním stylem a jímž procházela historie. Vyprávění je koncipované jako rodinná sága plná zvratů a vypjatých emocí, ale také coby příběh o realizaci ambiciózní vize a jejím naplňování.
Na samém začátku dvacátého století pojal Lorenz Adlon plán dát Berlínu luxusní moderní hotel po vzoru předních hotelů v jiných světových metropolích. Pro svůj nápad získal podporu císaře Viléma II., jenž mu pomohl zajistit lukrativní místo na stavbu. Adlon měl vizi vybudovat nikoli pouhé místo, kde lidé přespí, ale centrum společenského dění. Hotel Adlon tudíž v maximálním luxusu spojoval celou plejádu služeb a volnočasových aktivit, ale disponoval i zázemím, jež z něj činilo soběstačnou jednotku (včetně vlastní výrobny elektrické energie). Záhy po otevření se hotel Adlon stal vyhlášeným středem berlínského života, v jehož pokojích byli ubytováváni hosté císařské výsosti i ministerstva zahraničí.
Seriál se zaměřuje nejen na tři generace rodiny Adlonových, ale především na pohnutý osud Sonji Schadtové, jejíž život byl již od narození bezprostředně s hotelem Adlon svázaný. Spletitá síť postav je rozprostřena na pozadí velkých dějinných událostí dvacátého století – od bezstarostných dob před první světovou válkou i divokých a blahobytných dvacátých let přes dobu etických otázek a osudových rozhodnutí pod vládou nacistů a následného období světové války, na jejímž konci hotel Adlon vyhořel, ale i nadcházející éry, během níž se hotel ocitl ve východním Německu.
Režie se ujal zkušený Uli Edel, věhlasný režisér filmů jako My děti ze stanice Zoo, Poslední útěk do Brooklynu, Mlhy Avalonu či Baader Meinhof Komplex. Klíčových rolí se zhostily přední talenty německé kinematografie jako Josefine Preussová, Heino Ferch, Marie Bäumerová, Wotan Wilke Möhring, Christiane Paulová, Anja Klingová, Ken Duken, Johann von Bülow, Burghart Klaussner a další. Hotel Adlon se stal poslední položkou v nesmírně početné filmografii zasloužilé filmové a televizní herečky Rosemarie Fendelové.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (24)
Aj dobré by to bolo, len mám rád keď sú životopisné filmy naozaj životopisné a nie, že sa do filmu umelo pretláčajú dnešné korektné nezmysly, len aby tam boli. A potom napíšu, že pardon, to bola fikcia, ale chceli sme to tam mať - čo je príklad čiernej slúžky. Tak buď točíme životopis, alebo slúžime progresu za každú cenu. Ale potom to nenazývajte životopisom. ()
První díl vypadal dobře a nadějně. Krásná výprava, ve které se odehrával příběh zakázané lásky a příslib do dalších dílů, které měly pojednat první a druhou světovou válku. Což by v prostředí superluxusního hotelu mohlo být dost zajímavé. Jenomže druhý a třetí díl na velkou historii úplně rezignovaly. Války se jen zmíní v několika větách, objeví se pár uniforem, ve třetím dílu pár scén z konce války, ale tím to hasne. Místo toho vyplnilo děj čím dál víc ucajdanější vyprávění postarší pamětnice, které se čím dál víc podobá nejpokleslejší červené knihovně. Zmršená investice do historických kostýmů. ()
Titanikovská forma vypravování místy (hlavně v závěru) sklouzává k citovému vydírání, místy k naivnímu romantickému příběhu (1. díl), ale celkově paralelní osudy Almy a Sonji + Sonji a Anny Marie jsou v prostředí Aldonu podány poutavě. Zajímavé je i užití dobových materiálů, které na pozadí příběhu vykreslují dějiny Německa. Nejvíc se mi líbil 2. díl. ()
Ani špatné, ani moc dobré. Jako jídlo v průměrné německé restauraci. 1) Trochu jiný pohled na německé dějiny minulého století s jinými akcenty, než jsme zvyklí. "Hotelobiografický" film pěkně vystihuje atmosféru Německa v různých etapách jeho dějin. 2) Střízlivé až suché vylíčení nacistů, sovětských vojáků i socialistického režimu velmi oceňuji. Ovšem určitý nádech červené knihovny kazil jinak slušný dojem. 3) Koncept třídílného miniseriálu (v Německu dokonce jen dvoudílného) je nevhodný. Vzhledem k množství postav by byl vhodnější delší seriál, který by mohl rozpracovat jednotlivé osudy do větší hloubky. 4) Zaregistroval jsem několik zajímavých chlapů: je tu 34letý Ken Duken (klavírista Julian Zimmermann), 31letý Tom Schilling (Louis Adlon junior), 28letý Johannes Klaussner (Fridrichův spolubydlící v hotelu Rudolf) a 24letý Kai-Peter Malina (Friedrich Lowe junior, skutečný otec Sonji). ()
Řekněme, že příběhy z doby první republiky mám moc rád, protože miluju První republiku a vůbec začátek 20. století. Tak jako tak, příběh postupně protne první i druhou světovou válku. Proč ne. Nejvíc jde právě na určitých místech či budovách vidět, jak se doba i svět mění. A na hotelu je to vidět hodně. Já osobně jsem si příběh užil. Možná by si víc zasloužila rozvinout ta první neuznaná láska. Každopádně mě mini série zaujala, ale jsou tu určité detaily, které mě znemožnily dát větší hodnocení. Například hlavní hrdinka by musela mít silně přes devadesát, ale její dcera v závěrečné scéně rozhodně na to, že by měla přes šedesát nevypadala. Nicméně to všechno jsou detaily jinak zajímavého příběhu. Mám zkrátka pocit, že tomu ještě něco chybělo. Možná, že je škoda, že mini série neměla více dílů a že jsme neviděli třeba dobu socialismu až do dnešní doby. Každopádně první a poslední díl byl zajímavý hodně. Bylo to kvalitní, bylo toho málo, ale něco tomu chybělo. Nějaké koření navíc... ()
Galerie (121)
Zajímavosti (13)
- Brandenburská brána bola pre účely filmu naskenovaná, aby sa dala použiť ako verná animácia v rôznych epochách. (Arsenal83)
- Hotel fungoval až do 70. let, kdy byl předělán na ubytovnu pro učně. V roce 1984 byla budova zbourána. V letech 1995 až 1997 byl na stejném místě hotel znovu vystaven, 23. srpna 1997 byl za účasti německého prezidenta Romana Herzoga znovuotevřen. (Jitomirka)
- Ohľadom lesbickej scény s Christiane Paul Maria Ehrich pre BILD povedala: "Nikdy predtým som nebozkávala ženu. Pre Christiane Paul a mňa to bolo prvýkrát. Nehanbila som sa. Naopak. Myslím, že keď dve ženy nakrúcajú milostnú scénu, je to ešte jednoduchšie ako je to s mužom a ženou. Dve ženy vedia o sebe viac, vedia ako to má vyzerať a aký pocit to má navodiť." (Arsenal83)
Reklama