poster

Poklad na Stříbrném jezeře

  • Západní Německo

    Der Schatz im Silbersee

  • Jugoslávie

    Blago u srebrnom jezeru

  • Francie

    Le trésor du lac d'argent

  • Československo

    Poklad na Striebornom jazere

  • Velká Británie

    The Treasure of Silver Lake

Western / Dobrodružný

Západní Německo / Jugoslávie / Francie, 1962, 111 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sidonka
    **

    Tak to teda sorry, Vinnetou mě nikdy nebral, ani v dětství. Musíte mi to odpustit. Konečně se veřejně přiznávám k tomuto hříchu! Už jako dítěti a puberťačce se mi to zdálo dětinsky naivní a doteď mě to navíc ani nebaví. Vždyť já ty dvě hvězdy dávám "z donucení". Snad jen pro to, abych moc nevyčnívala z davu. Jindy bych si to vyčnívání ze stáda asi i dovolila, ale lajsnout si tohle? Vždyť nemít ráda zfilmované legendární mayovky, to je hotové barbarství!!! Dávám dvě hvězdy z donucení a víc po mně nechtějte!(3.7.2017)

  • Segrestor
    *****

    Poklad na Stříbrném jezeře je obecně dobře hodnocen, protože jej valná většina hodnotících viděla v čase svého zrání potažmo v době šedého stereotypu přiblbých panelákových komedií a ideologických seriálů o životech kovaných soudruhů. Dnes z hlediska westernů se film jeví jako docela veselá parodie. Jenže, lze se na tento film zlobit? Lze jej nějak kárat za naprostou naivitu a neautentičnost? Normálně bych řekl, že je to nejlepší kovbojka, kterou jsem kdy viděl. Musel bych si ji ale pamatovat z dětství, ne ji vidět nedávno. Neříkám, i po letech ale může zapůsobit. Ti, co to ještě neviděli, musí hold překonat ten zub času a omluvit danou naivitu příběhu, jednání postav, mátožnost indiánů a vůbec neschopnost o nebetyčnou tupost padouchů. Navíc tento film dělá nezapomenutelný především hudební podkres a úchvatná příroda okolí Plitvických jezer v tehdejší Jugoslávii.(14.6.2011)

  • sud
    *****

    Nejpovedenější a moje nejoblíbenější Mayovka. Vzpomínám kdy jako malý jsem hltal všechny ty chvíle, kdy se na obrazovce objevil ušlechtilý Vinnetou - náčelník Apačů, jeho chrabrý a udatný pokrevní bratr Old Shatterhand, neodolatelně ztřeštěný Sam Hawkins s parukou na hlavě, podlý zrzavý bandita Cornell, mladý Fred Engel, půvabná Ellen Petersonová a další postavy krásného příběhu. A líbí se mi pořád. A to není zdaleka pouze důvodem nostalgie. Myslím, že to může oslovit mladší diváky stále. Je pravda, někdo může vytknout že jsou tam drobné chyby, nebo že je to moc naivní, ale koho to proboha v tomhle případě zajímá!!!(7.2.2005)

  • Douglas
    *****

    Po mnoha letech jsem se dnes po práci podíval na POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE. Inu, zaujalo mě na něm hodně věcí... Třeba to, jak pravidelně po ca. 20 minutách mění žánry a cíle v relativně volně pospojovaných epizodách. To, jak neustále vytváří uvnitř těchto epizod dynamiku rozdělováním dějových akcí na dvě linie. To, jak pracuje s hudbou občas skoro leoneovským způsobem (existují dvě skladby, které si začnu samovolně broukat každý týden: Chayennovo téma z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a téma padouchů z POKLADU, konkrétně tento žesťový motiv). To, jak se pracuje s fikčním světem, v němž se každý s každým zná. I to, jak je hrdinou filmu postupně se proměňující prostředí. Ovšem nejvíc mě zaujala práce s vyprávěním - a teď přijdou spoilery. ____ Podivoval jsem se jak nad centrální osnovou s mapou a pokladem, tak nad její realizací v procesu vyprávění. Hrdinové mají mapu a padouchové chtějí mapu. Hrdinové - z nichž někteří mapu studovali roky, další je indián, jiný znalec prostředí atp. - sami musejí nad kartograficky přece jen poněkud nemoderním artefaktem dlouho dumat, než ho rozlousknou, přičemž jeden z nich zná (Fred) mapu tak dobře, že ji k nalezení pokladu nepotřebuje. Lze tedy pochybovat, že by si padouchové s mapou vůbec poradili... ovšem to není potřeba, protože je k pokladu krok za krokem dovede Fred. ____ Samotná mapa se tak ca. v hodině filmu stane bezvýznamným MacGuffinem - a napětí se odvíjí od toho, zda se Vinnetouovi a Shatterhandovi povede dostat k jezeru první. Nepovede, padouchové se dostanou k pokladu, umřou a poklad nezíská nikdo (což jistě stařešinu, který ho celý život nesmyslně hlídal, potěšilo). Kde vykřesat napětí? Dlouhou sekvencí útěku Freda a Ellen - jež končí tím, že po minutě vítězného uplavání jsou opět chycení o padesát metrů dál. Co teď? Oběšení Freda, zatímco padouchové už jsou dávno mrtví. Záchrana na poslední chvíli, smutný pohled na zabité padouchy... závěr vlastně bez dlouhodobě motivovaného vyvrcholení. ____ Jinými slovy, ten film je nádhernou ukázkou popření funkční dramatické struktury na jedné straně a její neuvěřitelně účinnou imitací na straně druhé, přičemž dramatická struktura je vlastně jen záminkou. Záminkou pro inscenování různých typů žánrově rozmanitých potěšení, které utkví spíše samostatně: přepadení dostavníku, přátelské atmosféry v saloonu, noční infiltrace do tábora padouchů, osvobozování zajatců, přepadení farmy, souboje u indiánů, road movie, léčky v kaňonu, scény s pokladem. Záinkou pro neustálé zapojování figur do fotogenizovaných scenérií ve velkých celcích: projíždějí krajinou, čekají na břehu, plavou pod vodou, brání se v improvizované skalní pevnosti atd. ____ Není divu, že POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE dokázal v Evropě obstát i v konkurenci westernů jako V PRAVÉ POLEDNE, SEDM STATEČNÝCH nebo NA SEVER ALJAŠKY, protože je vlastně podvracením mnohých norem narativně klasického pojetí westernu ve většině jeho dostupných variací. To už neplatí pro další filmy série, které z různých linií westernových konvencí čerpají mnohem okázaleji, ale POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE coby film o honbě za pokladem, kde nikdo poklad nezíská, a film o hrdinech větších než život, kteří ovšem skoro všechno prošvihnou, je v tomto prostě obdivuhodný. je v tomto prostě obdivuhodný.(10.7.2018)

  • tron
    ****

    “Raz... dva... tri. Prásk, prásk, prásk! Chce ešte niekto niečo povedať?“ Mayova knižná predloha ide rozsahom cez 500 strán a kto ju čítal, bude krútiť nad tým, čo všetko vo filme nie je. V podstate nezostal kameň na kameni; napr. dobývaniu ranča je venovaného takmer viac času, ako samotnému pokladu. V mojich očiach tomuto dobrodružnému westernu výrazne pomáha, okrem krásnych koní, pestrá galéria hrdinov (Sam Hawkens, básnik, lovec motýľov lord Castlepool) a atmosféra Juhoslá-... Divokého Západu.(27.12.2004)

  • - Producent Horst Wendlandt podle slov filmového žurnalisty Ericha Kociana dlouho váhal, zda zfilmovat Karla Maye. Jednou seděl v restauraci a Wendlandt se náhodně zeptal číšníka, zda zná Karla Maye. Ten odpověděl, že četl všechno, a to zbořilo veškeré producentovy obavy. Podobnou příhodu údajně zažil s Wendlandtem také nakladatel Lothar Schmid v mnichovském hotelu Königshof, kde se vrchního ptal přímo na Poklad ve Stříbrném jezeře. (hippyman)

  • - Herbert Lom (Cornel) videl film prvý raz až v roku 2004. Dokonca sa pri nakrúcaní s Pierrom Briceom (Winnetou) ani nestretol. (Raccoon.city)

  • - Motýl Papilio polymnestor parinda, kterého ve filmu chytá Lord Castlepool (Eddi Arent), se vyskytuje na Srí Lance a nikoliv v Severní Americe. (Caszidy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace