Reklama

Reklama

Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura. HANY drze, s nadhledem a cynickým humorem zobrazuje společnost, které čas protéká mezi prsty. I z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli film odvyprávět v jednom kontinuálním záběru. (CinemArt)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (165)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Prázdná prázdnota nevypovídající o ničem, ani o prázdnotě samé. Jestli tohle má být pokus diagnostikovat generační frustraci, vzniklo jen hezky nasnímané generační klišé. Scénáristické cvičení s mizerně vybudovanými charaktery, nezajímavě stagnujícími situacemi, které ani při snímání na jeden (tři) zátah(y) nevytvářejí dojem fluidnosti času a prostoru, ale spíš rozpačitého těkání od detailu k detailu a odtud k bezradně zacyklenému celku. Přirozenost hovoru neustále sráží to, že postavy vedle všedního blábolení zdůrazňují i nošení masek a exhibicionistické zakrývání vlastní bezvýznamnosti (je to místy tak úporně doslovné, až to působí naprosto nerealisticky). Podstata frustrace a agresivity tu nejspíš nezáměrně vystupuje jako něco, čeho se tvůrci zpoza bezpeční kavárenských výloh skrytě obávají, ale nejsou schopni tomu dát smysluplný tvar a motivaci. Při odkazu Samira na London Riots se mi ve vztahu k Hany vybavuje výsměšný refrén destrukční symfonie londýnského rappera Plana B: "Oiy! I said Oiy! / What you looking at you little rich boy! / We're poor 'round here, run home and lock your door / don't come 'round here no more, you could get robbed for." Od nejmladší generace bych čekal radikálnost, dráždivost, podvratnost, ne pohodlné neobjevné stereotypy. To si fakt můžu jít dřepnout do Hany Bany a tupě čumět na ulici, kde se už roky děje to samé prázdné, nepodstatné, zato notně uřvané nic. Dvě za odvahu zkusit točit jinak a celkem působivou Žiaranovu kameru. [40%] ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

V květnu mají premiéru dva nové české filmy, přičemž jeden z nich rozhodně stojí za návštěvu kina... a Olmerův návrat jím (nejspíš) není. HANY není typický HEČ (Hezký Český Film), přestože jde o místy vtipnou podívanou se stylizovanými dialogy, za nimiž se ale skrývá dobře odposlouchaný způsob vyjadřování určitých generačních a třídních skupin. Je také formálně výlučným, ale rozhodně ne divácky nepřístupným dílem, jehož - s výjimkou epilogu - zdánlivá jednozáběrovost není tím největším náporem na udržení pozornosti. Rytmu je dosahováno jednak auditivními flashforwardy, které člení dění do jednotlivých aktů, jednak pečlivě načasovanými příchody nových postav (v první půlhodině jsou nové postavy uváděny na scénu zprvu po sedmi minutách) či variacemi stylu (přechod ze steadicamu na ruční kameru ve zlomovém okamžiku v první hodině, který je zároveň příkladem díky postprodukci "neviditelného" střihu). Překvapivě na pozornost náročnější je vyprávění s několika protagonisty, které střídá ohniska zájmu, je uskupeno do vzorců a má metafikční rozměr. Rozhodně ale nejde o nic nepřístupného, protože sebeuvědomělé pasáže jsou v tomto velmi návodné (pokud Foll v cameo roli hovoří o A - B - A1, jde zároveň o strukturu na sebe navazující trojice scén, kdy v první je spor mladého páru /A/, v druhé je odbočka ke starší generaci s vysvětlením /B/ a ve třetí se dostáváme k dalším partnerům v krizi /A1/). A zmiňovaný metafikční rozměr není nic, co by stíralo hranice mezi klasickým a uměleckým vyprávěním, pouze umožňuje významům volně putovat a nabývat nové podoby (symbolika hnijícího království je, doufám, více než jasná, že?). Epilog pak tne do živého, když ukáže, že postavy obývají uzavřený mikrokosmos, z kterého nejsou schopni vystoupit ani umělci, kteří na tento problém svými díly poukazují. Více v exkluzivní kritice. ()

Reklama

Cival 

všechny recenze uživatele

Český Birdman - ale jen tím, že vystihuje, jak hluboko je česká kinematografie pod světem. Mohl bych tak jako ostatní snaživě přičítat hvězdy, protože technická stránka nebo entuziasmus a formální ambicióznost jsou opravdu hodné úcty. Ale to bohužel nic nemění na tom, že Hany jsou bohapustě prázdným, blábolivým utrpením, které koncept naplnily podobně jako svého času Krysař. Katastrofa. Generační refelexe ale tam přeci jen je: Tak jako jsou postavy vesměs jen narcistními kecálky, kteří ze sebe chrlí emocionální i verbální skelnou vatu, tak... tak ani tvůrci toho mnoho smysluplného neřekli. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Hany je technický majstrštyk a herecká Oneman Show Jiřího Kocmana, které poněkud podráží nohy příběh , který není ani tak příběhem, jako spíše konsekvenčním řetězcem, což je samo o sobě zcela v pořádku, nezbývá v něm ale prostor pro motivace postav, díky čemuž zásadní "zvrat" postrádá motivační pozadí. Předzvěst a neustálá všudypřítomnost konfliktu je ovšem precizní... Mike Samir by měl natočit čistou žánrovku... Za mě každopádně thumbs up a velký respekt všem členům štábu, těm co jsou vidět i těm, kteří stáli v pozadí tohoto projektu, který nemá obdoby nejenom v kontextu českého filmu... ()

Fr odpad!

všechny recenze uživatele

,,TAK MI, KURVA, ŘEKNI, CO TO JE, KDYŽ TO JE… A NE, ŽE TO NENÍ"... /// Mladí lidé vypouštějící z držky hrozný píčoviny (že by intelektuálové?). (Nebo sračky – jak kdo chce.) Po 20ti minutách se vobjeví Ondřej Malý – srdce mé zaplesá, ZBYTEČNĚ! Pavlačový sračky, na který navážou sračky vod jednoho hospodskýho stolu. (TADY NĚKOMU SLUŠNĚ MRDÁ V KOULI. NATOČIT TAKOVOUHLE … UMĚNÍ?…). Pak manželský sračky. Asi za to může hyperbolická elipsa, jenž svedla dohromady hromadu nesympatickejch lidí, pod taktovkou komunistickýho (sorry, ale jinýho člověka, si pod tímhle dílem nedovedu představit) rejži. Tenhle film MUSÍ do světa! Aby všichni viděli, že dokážem držet krok. Neuvěřitelnej PŘÍBĚH vo Praze (Plzni, Brnu, Liberci ... - dosaď si svýho nočního favorita) plný exotů, je opravdu pro silný nátury a nedá se nazvat sračkou. Von tady totiž ŽÁDNEJ NENÍ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už si ze mě nikdo dlouho nedělal filmovou prdel. 2.) Chcu si pustit něco náročnějšího (ty vole, dej tam radši Goťáka!). /// PŘÍBĚH NE HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Galerie (23)

Zajímavosti (17)

  • Na place byl přítomen James Kemp z Londýna ve funkci hereckého supervizora, kterou zastával sám Michal Samir právě u filmu Bez doteku. Pod Jamesem Kempen se učilo mnoho významných herců jako například Tom Hardy, Michael Fassbender nebo Paul Bettany. (Zdroj CinemArt)
  • Na filmu režisér Michal Samir opět úzce spolupracoval s Matějem Chlupáčkem (Bez doteku), nejmladším českých režisérem, který tentokrát projekt zašítil jako producent a technický supervizor. (Zdroj CinemArt)
  • Film byl natočen v jednom jediném záběru bez střihu. Jedná se tak o první český film natočený tímto způsobem a jeden z mála na celém světe. (Zdroj CinemArt)

Reklama

Reklama