10 Rules for Winning Her Heart
10 pravidiel ako zbaliť dievča
Režie:
Karel JanákKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Miroslav ChyškaHrají:
Matouš Ruml, Kristína Svarinská, Miroslav Donutil, Jakub Prachař, Jan Dolanský, Tereza Nvotová, Petr Buchta, Anna Šišková, Ladislav Županič, Alena Mudrová (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Hlavní hrdina nové filmové komedie Marek je typickým příkladem mladého mimoně, žijícího ve vlastním vesmíru. Je to chytrý a milý student astrofyziky, jehož největší láskou jsou nejen hvězdy, ale i horoskopy. Jeho dráhu mu však jednoho dne překříží dívka snů a Marek se zamiluje tak beznadějně, že ve škole není schopen ani udělat zkoušky. V tento moment se do věci obouvají jeho odhodlaní přátelé. Rozhodnou se povolat na pomoc a zasvětit do Markových problémů jeho otce, který je úspěšným vydavatelem řady bestsellerů na téma: jak získat ženu. Společně pak začnou Markovi připravovat velkou strategickou hru, díky níž by se mu mělo podařit najít cestu k milované dívce. Tím mu však zadělali na nejeden veliký průšvih. Marek pod vedením otce a přátel absolvuje velmi svérázný kurz dívčí psychologie. Platí ovšem v životě těch 10 zaručených pravidel přesně podle knížek? (Falcon)
(více)Recenze (459)
Pokud se děj točí kolem postavy Mirka Donutila je to zábavička, horší je to už pokud se děj vydá točit jinam. Zmatkovitost hlavní hrdinky mě připoměla některé gagy Pierra Richarda (scéna s vozíčkářem ) a příliš mě k té kočce neladila. Nebudu se pozastovat nad reálností hlavní holky je to komedie, ale některé scény byly fakt nudný (ambasáda ) a dialogy taky nic moc, ale pořád lepší než výkony hlavních představitelů. ()
Vlastně první film, kterej absolutně stojí na Matoušovi Rumlovi a já mu musím sklonit poklonu, že se z Mladoboleslavského divadla dostal až do takového filmu. Kéž by takových filmů s ním bylo víc, vůbec bych se nezlobil. U téhle komedie jsem si totiž parádně odpočinul, což byl víceméně účel. Vlastně jsem ani netušil, že tenhle film bude tak dobrej. První dvaceti minutovka totiž vypadala všelijak. Pak se ale rozjela změť scének, které neměly chybu. A to, že se mi zvedla nálada o tisíc stupňů nahoru může i Prachař, Donutil, Dolanský a Buchta, kteří také udělali svý. Holky pak příjemně doplnily něžnější polovičku, která na rozdíl od chlapů byla víceméně rozumná a trošku ty vtipné scénky uklidňovaly. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,322,000▐ pohodová komédia, ktorá neotrávi ako plejáda žánrovo podobných, Donutil výborne vykrýva mladých, roztomilé a zábavné /60%/ ()
Ke komediím bychom měli být zpravidla více tolerantní a neočekávat od nich hlubokomyslné poselství s psychologickým přesahem a filosofickými anotacemi, na druhou stranu si nemyslím, že je jakkoliv troufalé od nich očekávat třeba trochu srandy, kurva! U tohoto jsem se zasmál jen jednou a to když mi čivava začala olizovat koule. Bázlivý frustrant, jemuž dívky říkají pouze "uhni debile", se marně snaží vyšukat umíněnou slovenskou pipku, která dělá mnoho povyků pro mrd. Hahaha! Marně pátrám, pro koho je tato nudná nezáživná sračka určená. Pro děti asi těžko, protože ty o šukání nic nevědí, teda pokud si je po školce nevyzvedává strýček Fridrich, pro generaci mého věku asi taky ne, protože nám stačí zajít na libovolnou diskotéku, kde si ke kýženému výsledku postačí vyhlédnout první sťatou šlápotu bez soudnosti, pro kterou je pozvánka ke koitu slovy "pojď mrdat, pičo" to nejromantičtější, co jí kdy kdo od dob fotrovýho "setři si to z huby a neříkej to mamce" pověděl, a pro starší už vůbec ne, poněvadž ti jsou doufám dost inteligentní na to, aby nechodili do kina na cokoliv, co má v názvu "10 pravidel", nebo "jak sbalit holku". Můžete si být jistí, že podle těchto pravidel byste úspěšně nesbalili ani mrtvýho psa. Prostě byste si ho museli normálně klasicky nabrat lopatou na gauč a pustit se do práce bez ptaní. Jsem nesmírně rád, že mě desítky hodin oduševnělé výuky v nedělní škole naučily, jak si získat dívčino lůno postaru, a to sice umlátit ji kyjem a odtáhnout si ji do brlohu. Úspěšnost zaručena. ()
10 pravidel jak natočit špatnou lokální nápodobu hollywoodské teneagerské komedie... ()
,,VŽDYŤ TY TO VŮBEC NEUMÍŠ S HOLKAMA! ODSTĚHUJ SE NA JINOU PLANETU!"... /// Marek je kluk, co potřebuje ,,trochu“ pomoc. Vyprávění v solidním tempu a rytmu moderních songů o tom, že láska je hra, při který je třeba umět improvizovat… Jsou teenegerský komedie a komedie pro teenagery. Tahle patří mezi ty, na jejichž konci jsem překvapenej, že (a jak) jedna osoba plahočící se za láskou dokáže pobavit všechny generace. Takže proč to nevocenit. Aspoň hvězdama. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Fotr do mě hustí jazyk budoucnosti. 2.) Neustálým hulením se připravuju na ,,Malajsii“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Lexa a h(r)omo-ero-tĺk v súboji o panenstvo Svarinskej. Otázka nie je ako to dopadne ale či naozaj je o čo súťažiť. 4/10 ()
"Láska je hra. Hra na kočku a na myš. Když chce kočka dostat pořádnou myš, tak si ji musí trochu proklepnout." 10 pravidel jak sbalit holku funguje a to dokonale. Hned po zhlédnutí filmu jsem je aplikoval na jednu slečnu a hned to vyšlo. Sice jsem ji úplně nesbalil, spíš sbalila ona mě a vlastně to nebyla úplně holka, ale to je jedno. Důležitý je, že to funguje. A skoro stejně dobře funguje tento hollywoodský spektákl v českým balení, neboť dodává přesně to, co slibuje. Jen kdyby v hlavní roli byl o něco menší Marťan s Merkurem ve čtvrtým kvadrantu, kterýmu jsem ani tak nepřál sličnou Stephanie, jako spíš úprk Velkým vozem za souloží s Velkou medvědicí. ()
Nebudu film podceňovat jenom proto, že většina českých komedií stojí za prd. Naopak jsem ráda, že se občas najde výjimka. A tahle je podle mě jednou z nich. Z postav mě asi nejvíc pobavil Jan Dolanský, kterému jsem jeho vyhulenou roli věřila. Perfektní byl i Donutil a Kuba Prachař. Hlavní hrdinka byla půvabná a víc se od ní asi ani nechtělo. Jen ten bambula, co nedokázal sbalit holku, nebyl nic moc. Když to shrnu, fajn scénář a v něm pár zábavných scén, pěkná kamera, nadprůměrný a neokoukaný herecký obsazení a hezký hudební doprovod. Ráda se kouknu znovu. 3,5* ()
Ty škatulky, kterým by se asi mělo říkat "hrdinové", jsou svojí plochostí (ze které kdykoliv odskakují k jiné plochosti) otravné, napsané je to fakt strašně debilně a anglický soundtrack na pozadí kotlíkářské scény vypadá svou nepatřičnou snahou o světovost jako něco z tureckých hvězdných válek. A Janák naprosto nezvládá timing opotřebovaných gagů. 1 a 1/2 ()
Scenáristická jalovina, pocitově třikrát tak delší. než reálná stopáž. ()
Na Janáka až příliš dospělé a nebýt soundtracku tak ho v tom snad ani nepoznám, ale to nic nemění na tom, že pořád umí a v rámci zatuchlého českého rybníčku jde o sázku na jistotu. Nikdy jsem neměl potřebu hanit jeho tvorbu, protože byla vždy jasně cílená na určitou generaci, u které taky uspěla a bylo tedy směšné sledovat utahaný fotry o rodin, když byli rozhořčeni nad jeho filmy pro teens, případně pro huliče, což je kategorie, do které částečně pasuje i tento kousek. Ale opakuji, ta dospělost tam je cítit a to jen dokazuje, že Janák není úplný střevo jako většina jeho konkurence. Ironií zůstává fakt, že z Janákových kinohitů mi přijde jasně nejslabší, ale mainstream ho nemá potřebu tolik hanit. Příště bych radil bez těch postsynchronů, Karle. Nebo to alespoň nenech dělat Trošku. To bude ten důvod, proč to máš všude rozhozený o dvě vteřiny ne? ()
„O čem se bavíte?“ – „No, o tenise…lžu.“ Od 10 pravidel jsem nečekal absolutně nic, a pokud přece něco, tak nekonečnou trapnost. Jenže film mě mile překvapil, jak svojí pohodovostí, tak tím, že byl kupodivu docela zábavný (nic „hláškoidního“, ale po většinu času jsem se u něho usmíval). Jinak to byla klasická teen (romantická) komedie, která byla předvídatelná od začátku až do konce, přesto jsem hlavnímu hrdinovi fandil, užíval si jeho „souboje“ s rivalem, střelených spolubydlících i otce (přesný Donutil). A upřímně nechápu nadávání na soundtrack, resp. jeho jazykovou stránku (to se jako musí v českém filmu zpívat jen česky a slovensky, aby si to na něco nehrálo?). Za mě to bude průměr. ()
"Rád čtu všechny příručky o tom jak režírovat a psát scénář, ale pak je musím hned zapomenout, jinak bych točil šablonovité filmy." Je zarážející, že tohle řekl režisér hned několika zcela šablonovitých filmů, které se ale - možná právě kvůli snaze "dělat si to po svém" neustále rozpadají na sbírku od reality odtržených konstruktů, které nejsou ani zbla vtipné, působí dojmem 40 let starého šuplíkového materiálu a navíc jsou i mizerně zrežírované, zahrané a ozvučené (zaručeně nejotravnější soundtrack roku, jehož snaha o hollywoodskost je v kontrastu zobrazovaných situací á la "hezky česky" směšná!). Jediný, kdo odchází se ctí, je jako vždy přesný Šurkala. Každopádně kandidát na sračku roku, kterou je nesmírně těžké dokoukat, aniž byste si rozrazili čelo zoufalým mlácením hlavy do zdi. ()
Nesympatickej loser furt před někym prchá nebo někam padá, nejlíp i s celým autem nebo s fejkovou sádrou, přičemž to vůbec není vtipný, zábavný, poutavý, naopak bych řekl, že jsem to už někde viděl. Jo, viděl! Recyklujou se tu totiž gagy ze Snowboarďáků a Rafťáků, které byly slabé už ve Snowboarďácích a Rafťácích. A tak je to vlastně s celým filmem. Vyčpělost a vyšeptalost každé modelové postavy, nesmyslnost a hloupost každého dialogu či dějové zákruty. A hrozná nuda. 30% ()
Smerovanie tuzemských rom-comov v mainstreame je bohužiaľ podporované nenáročným divákom, ktorému tento štýl, zdá sa, vyhovuje. Ani tento nie je výnimkou obyčajnosti a snaha o hollywoodsky feeling stroskotáva na tom najpodstatnejšom - scenári a hercoch. Vedľajšie roličky perfektné, bavil ma Donutil a Dolanský, ale to bolo asi tak všetko. Ústredná dvojica vo svojich rolách doslova tápala, chémia bola zmrazená v skúmavke v mrazáku, gagy a vtipy fungovali tak na päťdesiat percent a predvídateľnosť scenára bola jasná od prvých minút. Neviem, či sa z tohto námetu dalo vyťažiť viac, téma je okukaná odpredu-odzadu, takže nabudúce by to chcelo trošku viac fresh nápadov a hlavne stabilnejšiu dvojicu v hlavnej roli. 50%. ()
Je legrační, jak málo se mluví o tom italském filmu, ze kterého Janák vyšel ke své poslední taškařici. Kdo by ale dnes sledoval italské filmy, že? Tentokrát již nechvalně proslavený režisér necílí na teeny, ale na young adult publikum? Ať už je to jakkoli, pouze vytvořil slepeneček přísad posledních "úspěchů" českého kina. Takže je tu Mirek Donutil a jeho sólo, trochu arogantní, trochu šibalské, vždy ale egoistické. A hlavně Mirek klame tělem a neváhá nahodit novou barvu. Dále je tu další Slovenka, která dle MFD zachraňuje český film, takže Kristína Svarinská a její lokýnky. A od minule byl v inventáři do soundtracku osvědčený Dan Bárta. Co je povinností dneška, je samozřejmě Prachař, taky repríza alternativní figurky v podání Dolanského a neokoukaná tvář Terezy Nvotové (které to lépe sluší za kamerou než před ní). Čili pokud nemáte kolem sebe mládež, která by to ocenila, tak se ani neobtěžujte. Jedině, že byste ocenili scény z knihovny nebo knihkupectví. Ale ani ta Pragensie tu není tak pěkná jako v jiných soudobých trendy filmech. Nakonec, to hlavní, co má nápad, je plakát. ()
Jedno klišé střídá klišé...a to hezky po česku, jak to má naše populace ráda a houfně chodí do kina. Alfa samec se snaží sbalit holku, na kterou má zálusk i necharismatické, ovšem inteligentní nemehlo, které by přece nemělo mít ani náhodou šanci. Jakpak to asi dopadne? O tom se (ne)přesvědčte sami...50% ()
Obecně je téma, postavené na speciálních radách a instrukcích otce synovi, jak na ženské, debilní. Na něj se nabalují všemožné umělé situace, které jsou překvapivě snesitelné, ale pochopitelně se mezi nimi najdou i ty vyloženě otravné a trapné (schovávání trávy, boj o šátek, trable s dortem, zachraňování z vody pomocí auta). Cpaní divákům obraz nesmělého hňupa mě vždycky solidně vytáčelo, pasivní hrdiny prostě vyloženě nesnáším. Jeho krásný objekt sice zní luxusně slovensky i francouzsky, ale kvůli její „rozhodnosti“ a nezdravému úsudku bych si o ní kolo neopřel. Výsledek odbíhá od reality v každé třetí scéně, jednorozměrné postavy nedýchají, ale jen se pitvoří, světácký Donutil je pouze dobrý a režisér Janák, z jehož Ro(c)ku podvraťáků jsem chtěl kdysi odejít z kina, svůj nijak závratný stín nepřekročil. Sic jde o jeho nejdospělejší kousek, technicky opět velmi dobře zvládnutý, ale s láskou a hledáním to nemá nic společného. Solidní dvě hvězdy.. tři ale prostě nedám!! ()
Českou komedii 10 pravidel jak sbalit holku z roku 2014 jsem shlédl v rámci rodinného večera s manželkou a dcerou, pro které něčím tenhle film zaujal. Přiznám se, že nejsem příliš velkým příznivcem nových českých filmů a při pohledu na jméno režiséra Karla Janáka, autora teenagerovských komedií Snowboarďáci či Rafťáci, jsem neočekával nic převratného pod sluncem. Nicméně jsem alespoň doufal, že se budu dobře bavit a že se alespoň sem tam zasměji. Mé přání se nakonec vyplnilo a po uplynutí 100 minut jsem byl docela spokojen. Hlavním hrdinou této filmové komedie byl Marek Berger (Matouš Ruml), slavný Lexa ze seriálu Comeback. Student vysoké školy žil ve vlastním vesmíru, pro vnější svět byl mimo mísu, ačkoliv to byl chytrý a milý student astrofyziky. Jeho největší láskou byly nejen hvězdy, ale i horoskopy a jako takový se pro praktický život příliš nehodil. Jednoho dne potkal krásnou dívku Stephanii (Kristína Svarinská), do které se Marek zamiloval tak beznadějně, že ve škole nebyl schopen ani udělat zkoušky. Jelikož žil se svými kamarády v pronajatém bytě, ti se na jeho trápení už nemohli dívat a chtěli mu pomoci. Byli to vychovatelka dětí v mateřské škole Marie (Tereza Nvotová), student IT techniky Pavel (Petr Buchta) a věčně zhulený Erik (Jan Dolanský), který se mi z celého filmu líbil nejvíce. Jeho úsměv a pohledy mimo realitu u mne vyvolávaly největší salvy smíchu. Marie se s prosbou o pomoc obrátila na Markova otce Romana Bergera (Miroslav Donutil), který byl úspěšný vydavatel příruček o svádění žen. Ten byl sice zaskočený, protože se synem už nějakou dobu nestýkal, ale nakonec souhlasil a Markův život se tak změnil ve strategickou hru, která mu měla pomoct najít tu nejpřímější cestu k milované Stephanii. Racionální kurz dívčí psychologie vypadal jednoduše, stačilo pouze, když se Marek bude vyvarovat základních chyb a bude postupovat přesně podle deseti pravidel. Mladík se sice dopustil řady neobratností, pravidla však začaly zabírat. Samozřejmě se to neobešlo bez řady vtipných situací, které mne dokázaly rozesmát, třeba ta v autobuse a se slepcem byla perfektní. Jenže Marek nebyl jediný, kdo měl o krásnou Stephanii zájem. Kolem ní kroužil bohatý a sebestředný Filip (Jakub Prachař), který se v balení dokonale vyznal, protože již měl desítky takových situací za sebou. Souboje mezi Markem a Filipem byyl opravdu zajímavé a hlavně zábavné, třeba tak při kempování u jezera byla perfektní. Už to pro Marka vypadalo nadějně, když však Stephanie navštívila studenta v jeho pokoji, našla nákresy strategie jak ji sbalit a to byl konec. Dívka odmítla Marka a šla za Filipem, se kterým odjela na luxusní zámeček na večeři, kde pak měli spolu strávit noc. Byl jsem tedy zvědav, jak to celé dopadne, kdo z těch dvou kohoutů vlastně vyhraje a pro koho se tedy Stephanie rozhodne. Svůj účel tedy komedie dokonale splnila a snad by se dala najít i nějaká ta hlubší myšlenka, že si bohatá dívka nemusí vždy vybrat svůj zrcadlový protějšek, jelikož zkrátka může toužit po něčem co sama nemá. Z dalších rolí bych ještě zmínil vysokoškolského profesora Glogara (Ladislav Županič), slovenskou maminku Stephanie (Anna Šišková), autora knihy o balení holek (Radim Uzel) a slepce v autobuse (Zbyněk Vašíček). Mimochodem Matouše Rumla a jeho gesta bych poznal i kdyby se oblékl celý do černého, tvář si namaloval načerno a stoupl si do potemnělého tunelu. Suma sumárum, snímek 10 pravidel jak sbalit holku ode mne získal tři sbalené hvězdy ***. () (méně) (více)