Šingeki no kjodžin - The Final Season

Skončila sa éra či dekáda kvalitného anime zvaného Shingeki no Kyojin, štúdio MAPPA dokázalo nevídané a to zachovať mainstreamové dielo na úrovni masterpiecu (vrcholného diela) a občas jemne pod touto latkou, aby sa následne s veľkými fanfárami opäť a opäť vracalo na výslnie. Pamätám si ako som toto anime pozeral s priateľkou (keď som mal) a myslím si, že dokázalo k sebe naťahať masy, ktoré na ňom viac či menej vyrastali, keď tu bolo desať rokov. Táto finálna kapitola, etapa či ako to nazvať začína veľmi čudesne na úplne inom území a s veľa novými postavami, aby rozohrala finálnu hru, pri ktorej vlastne ani nebudete chvíľami vedieť čo sa vlastne deje, kto je s kým a kto je proti komu. Hráme sa tu s tak veľa vecami ako je napríklad to, kto je privilegovaný, segregácia obyvateľstva, útlak, vzbury, psychológia postáv, politika a podobne. Našťastie Attack on Titan nikdy nemalo problém s budovaním príbehu a s vysvetľovaním, aj keď veľa toho čo chceme vedieť sa vlastne dozvedáme v posledných dvoch dieloch, ktoré majú vyšší počet minút. Eren sa stáva z obyčajného poskoka, ktorý plnil rozkazy tým kto udáva všetko čo sa stane na celom svete, tento prerod na úplne inú postavu vyústil v to, že nie vždy sa dajú úplne presne chápať jeho činy, až napokon v posledných dvoch dieloch sú vysvetlené viac do podrobnosti. Tak isto tu skáčeme technologicky dopredu s výbavou a je zaujímavé sledovať rozdiely výbavy dvoch vlastne veľmi rozdielnych svetov, lebo jeden bol ovplyvnený rokmi bojovania proti titanom. Najdôležitejšia téma prichádza až v poslednom diele, tak aby koniec bol nejakým spôsobom dostatočne dobrý tu máme tému zmyslu života a to o čom je vlastne život a dotýkame sa toho či život má zmysel, alebo je o reprodukcii. Veľa iných diel sa týmto radšej nezaoberá, ale napríklad Trigun či Ergo Proxy môžeme spomenúť ako filozofické anime, ktoré sa dotýka podobných tém. Ja mám, ale pocit, že autor nezamýšľal takýto koniec, ale keď sa z tohto stal hit, musel jemne zmeniť svoj názor na to aký má byť koniec. Eren to teda jemne hrá na Leloucha z Code Geass, ale s oveľa hlbším psychologickým presahom, lebo sa divák musí zaoberať zvláštnymi narážkami na to SPOILER na vnímanie času a toho, že Eren vlastne vidí prítomnosť, budúcnosť a minulosť ako jeden celok KONIEC SPOILERU. Toto je potom vlastne neuveriteľné, že je tam naznačené aj to, že by vlastne koniec mohol byť úplne iný, ale tento koniec je vlastne najlepší zo všetkých možných koncov. O tom sa dá samozrejme polemizovať, ale za mňa je koniec zvládnutý výborne a o animácii a hudbe snáď nemusíme hovoriť, toto bude ešte dlho vrcholom svojho žánru v týchto sférach, ale že sme si museli na to veru počkať dlho. Mikasa nakoniec bude tou hlavnou postavou, ktorá bola pre príbeh naozaj dôležitá, častokrát v tieni Erena dostáva konečne svoj podiel v príbehu a naozaj veľmi dôležitý, kedy v tej neuveriteľnej láske, ktorá ju sužovala vlastne potrebovala Erena hlavne pochopiť a to sa nakoniec veru aj stalo. Najlepšie na tom je to, že divák po skončení a dopozeraní celého diela dochádza k domnienke toho, že vojny medzi ľuďmi, čo sa nevedia pochopiť sú nevyhnutelné za ich nejaké kultúrne či iné rozdiely, ale je tu naozaj občas aj maličký kúsok viery, že by sme si naozaj mohli všetci nakoniec nejak porozumieť, len by sme to mali skúsiť, lebo tento svet či už veľkých titánov, alebo náš ozajstný za to stojí. (05.11.2023) (méně) (více)

Pro někoho dneska jen skončilo jedno anime, pro jiného se právě dopsala celá éra. Přestože jsem v předchozích sezónách nikdy nebyl tím největším fanouškem AoT a u každé minulé série jsem si dokázal najít nějaký důvod, proč jsem nemohl dát 5*, tady se mi to už zkrátka nepodaří a vlastně i chápu, proč je pro mnohé konec AoT tak velkou událostí. Přeci jen jde o seriál, který (stejně jako předtím Pokémoni, One Piece, Naruto a po něm SAO) stvořil celou jednu generaci nových otaku (nebo prostě jen anime fanoušků), byl vstupní bránou k anime pro nespočet lidí, kteří třeba až zde pochopili, že ne všechno kreslené je pro děti. A tenhle jejich seriál, první pravá japonská kreslená láska – skončil, musí to být zvláštní pocit… Jedinou výraznou výtkou k téhle poslední řadě, tím, z čeho jsem si dokázal sám několikrát dělat legraci, byl vysílací formát. Takhle to natáhnout, použít snad všechny možné způsoby, jak značit pokračování jedné série, a tak stvořit „final season, final part, part 2“ nebo to bylo „final season, part 3, part 2“, na tohle určitě budu vzpomínat i celou další dekádu. Ale dá se to pochopit, byla to cena za udržení kvality, čekání, díky kterému byl každý další díl tím velkým a honosným zážitkem. MAPPA nic neuspěchala, všechno si pohlídala, dokonce i to CGI (pojem při které většině anime fanoušků běhá mráz po zádech) vypadá skvěle, a tak jedinou drobností, na kterou se ale dá zvyknout, je i zde výrazné stínování postav za pomoci šrafování (takže čáry pod očima, čáry pod krkem…) a znám minimálně jednoho kolegu, který si z toho nejspíš dělá srandu dodnes. Z čeho si ale už dělat legrace nejde, je příběh. Tahle poslední série je vytěžením všeho, co si autor během sérií předchozích připravil – včetně toho, co jen ukryl v drobných náznacích. Je to rozšíření příběhu do celého světa, přidání nových rozměrů a zároveň krásné otáčení úhlů pohledu na spoustu věcí a událostí, které jsme viděli. Je to nádherné filozofování o morálce, o lidech, o nenávisti, o válce – těch témat je tam nepočítaně a nic není černobílé a vše je otázkou úhlu pohledu, protože i hranice mezi hrdinou a teroristou může být velmi tenká, nebo spíš neexistující, protože vždy záleží, kdo se na naše činy dívá… Pro přemýšlivého člověka je poslední sezóna lahůdkou, kterou si užívá, skládačkou, která konečně zapadá do sebe a obraz, který dává, je tak nádherně komplikovaný, že si zaslouží další a delší rozebrání. Fungují tu emoce, které jsou sice pořád stejně intenzivní jako v předchozích řadách, ale s tím, jak je příběh pořád těžší – zvedají se sázky, jsou naprosto opodstatněné. Na postavách mi konečně začalo opravdu záležet, nikdo tu neměl nic jisté, takže mě smrt některých z nich opravdu zasáhla. Navíc jsem nečekal, že mi ukápne slzička i za jednu, z které jsem si dokázal dělat v předchozích sezónách akorát legraci. Samotné "finále" (poslední dva díly) bylo velkolepé, filmová kvalita, zúročení všeho, vysvětlení všeho, zakončení všeho --- no to bych zrovna neřekl, jsou věci mezi nebem a zemí, co neskončí nikdy – což je taky jedním z poselství celého tohohle anime. Co napsat víc? Pro někoho dneska jen skončilo jedno anime, pro jiného se právě dospala celá éra a Jeoffrey může jen říct, že pochopil, co lidi na těch "Titánech" vidí. 9,5/10   (05.11.2023) (méně) (více)