Blade Runner 2049

Futuristická depresivní melancholie, která má až nemístně přepálenou stopáž, která chvílemi nenabídne nic, krom úmorných natahovaných scén naprosto bez tempa. Na film jsem se těšil, snažil se, ale stejně jsem u něj třikrát usnul, kombinace hudby a scén chvílemi navozuje dojem videa pro lidi trpící nespavostí. Scénář by s elementárním vypravěčským tempem dal sotva na hodinu, další téměř dvě jsou jen pózou, vlastně je to futuristická verze Revenanta. Ten ovšem nabídl zajímavou zápletku, která člověka držela v pozornosti i při desetiminutových záběrech na koruny stromů, o Blade Runnerovi něco podobného říct bohužel nelze. Během téměř tří hodin bych rovněž očekával trochu více představení tamního světa, ne pár místností, jednu továrnu a veškerý exteriér zaplácnutý mlhami, tmou nebo hustou bouřkou, aby nebylo vidět pokud možno nic, krom loga Sony. Zklamání, čekal jsem víc a rozhodně něco diametrálně odlišného. 60 % (01.01.2018)

Komentář obsahuje kromě porce hejtu taky SPOILERY. Nejvýraznější vzpomínka den po zhlédnutí: Ryan Gosling měl fakt cool kabát, kterých bych si na zimu taky rád pořídil. Blader Runner 2049 je v kontextu současné hollywoodské produkce bezesporu nezvyklý film (podobným způsobem jako Spectre). Postavy, myšlenky a atmosféra jsou pro něj důležitější než zápletka. Hlavní hrdina přitom v příběhu nehraje tak významnou roli, jak se dlouho domnívá (a my s ním), což posiluje dominantní pocit existenční úzkosti z nemožnosti mít osud pevně ve svých rukou. Většina scén začíná o něco dříve a končí o něco později, než je potřeba k předání nezbytných informací. Jiné scény mají pro příběh zanedbatelný význam a slouží hlavně k navození specifické atmosféry nebo dokreslení fikčního světa. (Za originální nápad lze považovat i rytmizaci vyprávění pomocí úmrtí ženských postav, v posledním aktu zemře snad každých deset minut jedna, což ale svědčí spíš o nedostatku citu scenáristů než o jejich vypravěčských schopnostech.) Problém je, že tohle všechno drží pohromadě stylisticky fádní (zaujala akorát scéna v baru s „vypadávajícím“ zvukem, ve které Ford profackuje Goslinga) a přímočará melodramatická story o synovi hledajícím (s pomocí dřevěného koníčka) otce a otci hledajícím dceru (o závěrečném náznaku třídní revoluce, odpovídajícím svým jednoduchým zpracováním young adult románu, raději nemluvě) a celý film je ve své podstatě mnohem čitelnější, doslovnější a generičtější, než si o sobě myslí a než by odpovídalo pompéznímu aranžmá (nejzásadnější odhalení vidíte na plakátu). Blade Runner stejně jako zbytek Villeneuveovy tvorby potvrzuje, že film s herci tvářícími se celou dobu, jako kdyby jim někdo sebral oblíbenou hračku (což není v případě Goslingovy postavy tak daleko od pravdy) a natočený v táhlých záběrech doprovázených atmosférickým hudebním podkresem sice bude vážný a důležitý, ale jenom na povrchu. Zatímco Scottův film podněcoval množstvím nedořečeného k úvahám, v novém zpracování obstarávají veškeré filozofování za diváka postavy, vyjadřující se ve šroubovaných polopatických větách. Nám nezbývá, než žasnout, jak pěkně je to celé nadesignované (přinejmenším design zvuku by zasloužil Oscara), ale k tomu by stejně dobře jako takřka tříhodinový film posloužila coffee table book s fotografiemi výtvarných návrhů. Dost se obávám, že Villeneuveova Duna bude tím samým v bleděmodrém (resp. oranžovém). 65% (05.10.2017)

Tvůrci se chlubí tím, že toho kampaň Blade Runnera 2049 moc neprozradila, já měl ale přesně opačný pocit. Jistě, spousta věcí bezesporu zůstala utajena. I takhle se ale vykecalo příliš, takže jsem místo napětí často jen čekal, až se objeví Ford a co předvede Leto. Jenže víte co? S Letem to bohužel není moc žhavé a Ford je tak dobrý, že z filmu prakticky trčí ven. A přestože Villeneuve tráví veškerý čas tím, aby vám prodal Goslinga, nemůžu říct, že to na mě fungovalo stoprocentně. Původní Blade Runner je výjimečný právě kontrastem žánrového chladu a živelného jiskření, které do něj skoro až nepatří. To druhé však novému filmu chybí, takže tu máme "jen" originálně vymyšlenou a nádherně zrealizovanou sci-fi, která exceluje hlavně ve filozofováním nad samotným lidstvem. Řadě diváků to určitě bude stačit. Já jsem ale pořád čekal, kdy přijde něco absolutně nevídaného a strhujícího, a místo toho dorazil konec. (8/10) (05.10.2017)

| Rozpočet: 185 miliónov $ | Tržby: 259.2 miliónov $ | Dizajnerská dokonalosť tohto desaťročia. Každá scéna vyzerá dychvyrážajúco. V spojení s kamerou Rogera Deakinsa, ktorý uplatnil svôj neskutočný talent už aj v Sicario-vi a Skyfall, je to pastva pre oči. Hudba skvelo sekunduje. Villeneuve to dáva všetko podarene dokopy. Byť viac zhmotneného zla, je to film roku. I takto to ale bude kus, ktorý sa bude premietať desaťročia na filmových školách na obore kamery. (06.01.2018)

Sú filmy, pri ktorých človek nadobudne dojem, že aj po 160 minútach, by úplne s prehľadom zvládol ďalšiu porciu pol hodinky. Bohužiaľ, toto nie je prípad prvotiny z 82’, a ani tohto pokračovania po 30 rokoch. Nemôžem povedať, že by ma “dvojka” vyslovene nebavila, že by jej sledovanie bolo rovnako bolestivou skúsenosťou, ako pri prvej časti, no opäť je to miestami dosť rozťahané, padá to do dejovej rutiny, až má človek obavy, že sa z toho polospánku nepreberie. Presto všetko, že miestami predsa len dochádza k ako takému oživeniu, čo mierne zlepšuje celkový dojem z tohto scifíčka, nemám pocit, že by som bol svedkom niečoho svetoborného. Tri “zaslúžené” hviezdy, udeľujem “Blade Runner-u II” za vizuálnu stránku, hudbu, a samozrejme za “seba samého” v hlavnej úlohe. Ja fakt nechápem to nadšenie .. (01.01.2018)