Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
Po delší době příjemné překvapení! Čarokrásná příroda, příchod dešťů, opuštěná vypálená vesnice v lesích a cosi podivného ve tmě. Zneklidňující atmosféru vytváří nehostinné prostředí spolu s temným hudebním doprovodem (Stefano Sciascia). Hlavní hrdina se pokouší zjistit, jaký predátor loví tamější zvěř. Vlci? Medvěd? Když dorazí do opuštěné vybydlené vesnice, rozhodne se přijít záhadě na kloub. Příchod dešťů a rozvodněné potoky ho odříznou od civilizace a on se stává nedobrovolným vězněm na místě, kde je něco daleko děsivějšího, než hladový zvířecí predátor... Osobně bych do polorozpadlých domů nevlezl v noci ani za milion. Místy příjemně strašidelné (napínavější více do doby, než začíná být v děsivé věci jasno), závěr očekávaný a vítaný. Celkovým pojetím a pochmurnou náladou mi snímek připomněl severskou kinematografii. Pro někoho možná zdlouhavé, pro mne velmi dobré. ()
Italská hororová tvorba patří vůbec k nejslabším na této planetě a obecně považuju vyznavače jejich hororů za choromyslnou bandu úchyláků. Ovšem tohle je stará dobrá duchařina se skvělou atmosférou. Chvílemi jsem měl podobné pocity jako kdysi u Blair Witch. Další důkaz, že násilné a krvelačné horory jsou jen trapným přežitkem sedmdesátých a osmdesátých let a tento film by mohl nastolit novou a lepší éru italského hororu. Pro vyznavače ubližování a krve doporučuju se na toto nedívat a jít tiše masturbovat na jatka. ()
,,SATELITNÍ POKRYTÍ VYNIKAJÍCÍ. LIŠKA DORAZILA K ROZPADLÉMU DOMU, DALEKO V LESE. 45 STUPŇŮ VÝCHODNÍ DÉLKY. MRTVÝ DIVOČÁK, VÁHA 110 AŽ 130 KG. RÁNA VELKÝMI DRÁPY…" /// Starej zálesák si to šuká po lese, sbírá chlupy, kontroluje fotopasti a lišku vybaví mikrokamerou hlavně proto, aby se mohl bát. Robota ho velmi baví, páč je tam sám (a má klid). Nebo si to aspoň myslí. Ovšem ten predátor, kterej kolem brousí, má dost podivný chování… Hodně vo zvuku, vo světle z baterky a záběrech mimo reál (jo, jako z tý kamery!). V podstatě se nic neděje, ale bejt na místě toho týpka, asi si taky stříknu do plátna. Ano, TOHLE je komorní snímek! Hodně se naznačuje a neustálej vydatnej déšť mně uklidňuje a zavírá voči. Takže zajímavý, ale že bych z toho nemohl usnout… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si to šukám po lese... 2.) Su liška a po lese šuká nějakej zálesák... /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Talianska horrorová filmová tvorba zažila najväčší rozmach a zaznamenala najväčšie úspechy v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch minulého storočia. Pod režisérskou taktovkou takých výrazných majstrov ako boli napríklad Dario Argento, Lucio Fulci, Lamberto Bava, Joe D´Amato a mnohí ďalší vznikli kultové diela. Priznám sa, že i ja patrím medzi obdivovateľov starej talianskej horrorovej školy. Potešil som sa, keď sa mi do rúk dostal snímok "Oltre il guado". Bol som zvedavý v akej forme je súčastná talianska horrorová produkcia. Po zhliandutí tohto titulu však musím smutne konštatovať, že zlatá éra talianskeho horroru je nenávratne preč. ** ()
Extrémně pomalý film, těžící právě ze své pomalosti, rozvláčnosti. Vyvolává tím nepřetržitý a stoupající pocit nejistoty, neklidu a ...strachu... Dialogy veškeré žádné, scénář moc stránek prostě nepobral, ale tvůrci si o to víc vyhráli s exteriéry i interiéry, s počasím, zvuky a kamerou. Těžko se to hodnotí, protože to zase taková pecka není a časem asi zapomenu, že jsem to viděl. Ale na hodinu a půl stísněnosti a neklidu to bohatě stačí. ()
Reklama