Volání svobody

Pomalu plynoucí, klasicky vystavěné drama o krizi v jedné zemi a dvou silných charakterech, které se vzepřely době, poměrům a panující moci. Richard Attenborough představuje nepopiratelnou kvalitu, i když je zároveň poněkud konzervativní a nějaké dynamické a objevné filmařiny se od něj nedočkáme. Z jeho filmografie mám ale Volání svobody nejradši, dávám mu přednost i před mnohem slavnějším Gándhím, kde se až moc projevuje úcta k mezinárodní celebritě a k hodnotovému žebříčku, který ve své době představovala. Statečnost hrdinů Volání svobody je neokázalá, civilní a nejsou to zkrátka až tak čítankové typy, ale lidé z masa a kostí. Filmu se dá z pohledu dnešního diváka vytknout možná přetažená stopáž a nikam nespěchající tempo, ovšem příběh útěku z Jihoafrické republiky má i tak spoustu silných momentů. Umím představit řadu filmařů, kteří by dokázali zúročit ten příběh mnohem efektněji a pohrávat si s divákovými city a s napětím mnohem silněji, je mi ale sympatické, že Attenborough netlačil na pilu. Půl hvězdičky přidávám za téma. Celkový dojem: 90 %. (13.01.2010)

Pohled do historie Jihoafrické republiky. Scény s Denzelem Washingtonem mají svoje kouzlo, ale jinak se film děsně vleče a nudí. Nejhorší na všem mi přijde práce Attenbérougha, který tak nelogicky a pro mě chaoticky střídá scény. Příběh zajímavý, ale v tom příšerně natahovaném konci se vytratí skoro všechna jeho síla. (04.02.2010)

,,Cry Freedom" zosobňuje boj černošskej populácie Južnej Afriky proti apartheidu v rozvíjajúcom sa priateľstve umučeného černošského aktivistu Stephena Bika a liberálneho redaktora bielych novín Donalda Woodsa. Počiatočné fázy tohto epického filmu sú trochu ťažkopádne, ale akonáhle režisér Attenborough dosiahne svoju dynamiku, už vás nepustí od skvelého filmového zážitku. Výkony sú vynikajúce, davové scény úžasné a vyvrcholenie skutočne nervy drásajúce. ,,Cry Freedom" je  nezmieriteľné dielo autority a súcitu, je to skvelý politický film. 8,5/10 (18.10.2022)

„Všechny události ve filmu se skutečně odehrály...“ Oživlá učebnice dějepisu, pravda, ale nejen v dobrém. Richard Attenborough rozvinul do šíře svou posedlost epizodami ze života výjimečných osobností. O Bikovi jsem měl povědomí jen z provařené písně Petera Gabriela a k filmu jsem se odhodlával dlouho – na 157 minut si člověk musí vzít bezmála volno z práce. S ohledem právě na stopáž je s podivem, že celkem didaktické téma, přestože silnými emocionálními podněty neplýtvá, ani chvíli nenudí – proti tomu Attenborough nasadil hruštičky ve formě akcentování takových divácky vděčných událostí z jihoafrického repertoáru, jako útěky, zátahy, střelba do dětí (což se osvědčilo už v Gándhím) a vězeňské mordy. I tak má jeden dojem, že se toho krze tuto zábavnou formu celkem dost dozví. Tedy asi – srovnávací analýzu s jinými prameny jsem neuskutečňoval, ale nevadilo by mi, kdyby byl portrét dvou jihoafrických mesiášů načrtnut přece jen trochu méně idealisticky (a nutně tedy zjednodušeně). Dokumentární hodnotu bohatě kompenzuje katarzní účinek z roztrpčení nad vší tou nespravedlností – kořeníčko, které každý humanista potřebuje, ha ha ha ha ha. Forma, herecké výkony a další složky filmového řemesla nikdy neklesnou pod diskutabilně kladné hodnocení „dokonale profesionální“, což věru není málo. Jste-li odpočatí, ochotni přehlížet poněkud jednostranné pojetí a vydat se na předlouhou cestu (JAR → Lesotho → Botswana → Londýn...), nelze ani po drahných letech nedoporučit. (04.04.2012)

Veľký film na dôležitú tému, ktorý skoro nikto nevidel, akadémia ho takmer úplne odignorovala a diváci na neho zabudli. Veľká škoda. Ide o krásnu ukážku výborného historického filmu. Je úžasne zahratý (Washington aj Kline sa ohromne snažia), krásne natočený a má aj presah. Občas malinko zaváňa akademizmom a mohol byť aj kratší, no aj tak ide pravdepodobne o najlepší kúsok venujúci sa apertheitu (teda po druhej Smrtonosnej Zbrani, samozrejme).V JAR je situácia už našťastie úplne iná, ale okrem výborného zážitku môže Cry Freedom poslúžiť aj ako parádna učebnica dejepisu. 9/10 (21.11.2020)