Jak jsme hráli čáru

Již mnohokrát recyklovaný příběh, který nepřináší nic nového a navíc (převážně v roli malého Petra) působí až moc účelově. Mít dědu jakým je pan Lasica, tak to by chtěl asi každý kluk. Film bohužel stojí pouze na herecké dvojici Lasica, Vetchý, kteří jsou špičkoví, ale nenápadný scénář nenabízí nic navíc, jen se učebnicově drží při zdi! (10.06.2015)

CITÁT - Pod stromeček jsem si přála medvěda. Bílého............... Tak akorát tak koukám, jak to letí. Šafránková už hraje babičku. CITÁT - A když se konečně naučíš Maďarsky, bude z tebe správnej Slovák............ Trochu mi připadala, že se tvůrci snaží o vtípky, které by si divák zapamatoval. Několikrát jsem si vzpomněl na Pelíšky nebo Černý barony. Tady to ale nefunguje. Asi do půlky je to celkem nudné a i když se to pak lehce rozjede, stejně jsem si z filmu zapamatoval jen ten klobou na konci. (04.06.2015)

Film mě docela zklamal. Podivně zpracovaný námět, v kterém se prolíná pravda se smyšlenkami. I podle mě dal korunu tomuto dílu český dabing. Je až směšné uvádět jako důvod, že by slovenštině dnešní děti nerozuměly. Nemáme strach pouštět dětem filmy v angličtině, ale obáváme se, že by nezvládly slovenštinu. Většinu pro ně neznámých výrazů by pochopily z kontextu. Také by se mohly zeptat rodičů nebo prarodičů a v nejhorším případě si neznámá slova vygůglit. (31.05.2016)

Viděno v původním slovensko-česko-maďarsko-německém znění. Krapet zklamání. A nejen kvůli srovnání s početným zástupem podobně tematicky laděných filmů. Pokud kamera zabírá čistě „dětský svět“, tak je vše v pořádku a film baví. Dětští představitelé působí přirozeně, děj kolem nich zajímavě, daří se budit opravdové emoce (především díky zásahům černogardistů). Jakmile se do toho ovšem začne míchat svět dospělých, spadá film do průměru. Přirozeně působí snad jen výborný Lasica (hlavní důvod, proč jsem se na film díval) a Malý (který má podobný typ rolí v malíku), zbytek tvoří spíš karikatury v křeči než opravdové postavy (nejhůř z toho možná překvapivě vycházejí Šafránková s Vetchým). Černobílé a tendenční vidění tehdejší doby je z Rukojemníka cítit bohužel příliš silně a ani retro styl opírající se o dětskou optiku pro to nemůže být omluvou, alespoň z mého pohledu ne. Nenudil jsem se a film byl místy moc fajn, ale kvůli výše zmíněným skutečnostem nemůžu snímku přiklepnout víc než lepší průměr, škoda. (04.11.2017)

České postsynchrony jsou naprosto tragické, slovenští herci předabovaní do češtiny zní směšně a nechtěně vtipně. Jinak film nezaujal, snad až na to, že jak je to debilní, tak je to vtipné. PS: jak může někdo tvrdit, že je to předabované kvůli dětem, když ve filmu je to samý debil, svině, hajzl. To je teda výchovné. (28.10.2017)