Leviatan

Nemám co dodat, člověk často nemohl ani dýchat . (05.06.2015)

nudna kokotina ktora nema paru (13.07.2015)

Zkorumpovaná státní moc, zkorumpovaná církev a křehké lidské osudy. (09.11.2018)

Atmosférický, po všech stránkách působivý film, jehož poselství o bezvýznamnosti života jedince na Rusi má jedinou chybičku: inspirací pro jeho natočení nebyl (jak by divák očekával) příběh Kolji, opraváře z městečka na severu Ruska, utiskovaného ruskými oligarchy a institucemi, ale (jak říká samotný režisér) osud "Killdozera" Marvina Heemeyera, opraváře z městečka Grand Lake v Coloradu, kterého k jeho tragickému konci dohnaly americké úřady... (15.02.2019)

Skutečně dobré dílo, které ukazuje, jak moc v jakémkoliv systému nutně vítězí nadf pravdou a spravedlností. Jenže právě závěr filmu mě donutil jednu hvězdičku ubrat, protože ztotožňovat pravdu s pánembohem je protimluv a ačkoliv bylo zřejmé, že pop v tomto případě mluvil proti onomu Leviatanu (proto také záběry kostry velryby) v osobě městského starosty, ubralo mi to celkového dojmu z filmu. Také mi nebylo jasné, jakým způsobem žena došla (a zda nedošlo k ovlivňování pitvy) kezraněním, které jí měl působit manžel. Dobré herecké výkony zážitek z filmu umocňují. (09.11.2020)

Přidávám komentář o týden později a musím uznat, že tento film ve mě zanechal opravdu velké dojmy. Film ve mě nezanechal nic pozitivního, ale ty dojmy jsou opravdu silné. Rusko chladné, nelítostné, zrádné a samozřejmě vodka, ta zde teče proudem a nechává za sebou vyprahlou spoušť. Takže se musím přiznat, tento film se mi vlastně docela líbil, ale znovu si jej asi nikdy pouštět nebudu. (09.02.2021)

Nejsilnější punch-line který sem tenhle rok od filmu dostal. Když sem pak odjížděl z kina a z volebních bilbórdů na mě čuměli ti "naši" říkal sem si že jsme ještě hodně v pohodě. (07.10.2014)

Zlatý Glóbus 2014: Najlepší cudzojazyčný film (12.01.2015)

Zvjagincevův minimalistický autentický styl je uhrančivý. Souhlas Marigold. (10.02.2015)

Velice pomalounku polehounku se Leviatan snaží svými chapadly utahovat oprátku, ale ve výsledku nemá až tak silný stisk, jak jsem čekal. Obrazově je to však krásný kousek filmařiny, dávající si záležet na vykreslení jednotlivých postav a kompozice příběhu. Rozhodně nevylučuji, že v budoucnu zabrousím do Zvjagincevovy tvorby znovu. (26.02.2015)

Krásná práce - knockout přímo od Boha. Lidé přicházeli a odcházeli, jen utrpení bylo větší a větší... co zmůže jedinec proti organizovanému systému - Kafka rodinu fackoval celou stopáž. Bohužel k těmto fackám se přidal i kopanec v rovině osobní, který bolí daleko více. Slabost fyzická se dá druhému odpustit. Člověk, ale neuteče před sebou samým a vysoký morální kredit pak často zhasíná svíci života. Nešťastná náhoda, klepy a špatná interpretace tragédii dokonává. Naděje neumřela jako poslední, ale v polovině filmu. ____ Mám rád, když nacionální mentalita vyzařuje z filmu (Skandinávie, Balkán,...) a září svoji latentní poetikou... a ta ruská zde ... především melancholií politou vodkou. (31.07.2015)

Rusko v celej jeho kráse. Bezohladne, nelutostne, silne. Jednotlivec je len bezvyznamna kvapka v buracajucom mori, ktore naraza o tisicrocne skaly. (24.10.2019)

Plusy: Scénář. Uvěřitelnost případu i jeho průběhu. Herecké výkony. Zachycení ruských povah. Odvaha zakončit film reálně. Mínusy: Samozřejmě obsah. Hodnocení: 85%. (17.10.2020)

Typicky ruské, rozmáchlé, pomalé, aby posléze osudově gradovalo. Hlavní hrdina není zvláštní sympaťák a ruské ženy na severu nečeká zářivá budoucnost. Hobbesův Leviatan je prostoupen celou strukturou společnosti, i když je tu zmínka o náznacích demokratického uspořádání. Starosta sice projevuje jemné znepokojení nad výsledkem příštích voleb, ale jinak si počíná jako neomezený vládce, kterému je podřízeno vše a podle jehož scénáře jsou narýsovány i osudy těch, kterým vládne. Moc nemá jen starosta, ale i místní šéf policie, každý hezky podle svého místa na žebříčku. Kdo je nejníž, musí vzít na vědomí realitu a nevzpouzet se. Jinak si pokazí i tu stávající mizernou existenci. (23.11.2014)

Jsem schopný akceptovat intelektuální rozměr celé téhle dvouhodinové anabáze a pochopit, že "široká ruská duše" (super zpřesnění...zpřesnění?) může tenhle pochod strávit jinak než blockbustery, instagramem a rádiem hitů zhýčkaný Středoevropan. I tak ovšem Leviathan selhává na emocionálním a vypravěčském základu. Nádherná kamera, úžasní herci a absolutní jistota, že kdyby to nebylo točen v Rusku a nebyl trochu nepřístupný "art", tak se bavíme o průměrné podívané. (19.01.2015)

Rusky tíživá melancholická disputace o stavu společnosti je fascinujícím hledáním dobra ve světě, v němž zákon i církev jako záruky spravedlnosti selhaly a člověk zůstal na pospas sám sobě. U tohoto klasického námětu je vždy fascinující sledovat, k jakému závěru tvůrce dojde. Zvjagincev se dívá do tváře Leviatanovi, kruté skutečnosti, ovládané chaosem a krizí hodnot. Možná, že v takovém světě existuje Bůh, ale opustil kostely, které se staly příbytkem pokrytectví a moci, nebo zpustly. Zde je skutečně všudypřítomný, zhmotněný do syrově krásné severské pustina, poseté kostrami vodních monster. Na rozdíl od extatického katarzního závěru Tarkovského Andreje Rubleva však Zvjagincev představuje smutnou podobu Boha jako skeptika, který se vysmívá člověku do tváře. (27.02.2015)

Přecijen pro mě ve výsledku mírné vítězství formy nad obsahem. Jakkoliv je příběh tohoto díla vskutku zajímavým a poutavým, přesto si mě nedokázal zcela získat. Co na tom, že obrazy jsou chvílemi pomalu jak od Malicka, když příběh téhle rodiny mě ve svém finále tak trochu netečně obešel. Přesto se jedná o dílo velmi nadprůměrné, se solidní a uvěřitelnou atmosférou, prodchnutou drsnými reáliemi s důraznou vůní vodky. (13.04.2015)

Vysporiadanie sa s korupciou v ruskom štýle. k tomu patria aj predlhé zábery a pomalé tempo ako rozľahlá matka Rus. Vodka v hlavnej roli. Na rozdiel od hollywoodskej produkcie sa dočkáte pravdy na záver.. (13.06.2015)

Tenhle film možná vypovídá o současném Rusku víc, než by si sami Rusové přáli. Pobřeží Baltského moře vytvořilo pro našince nevšední kulisy, děj už tak dobrý není. Celému filmu by prospělo sestříhání na kratší stopáž. (25.06.2015)

Na jednej strane kritika skorumpovanej, márnivej a pokryteckej ruskej spoločnosti, na strane druhej silná rodinná dráma. Ide o film od nádejného ruského režiséra Andreja Zvjaginceva, ktorý je nie len tak nadarmo označovaný za druhého Tarkovského. Poriadna šálka depresie medzi tými pozitivistickými srandičkami, čo nám servíruje Holý úd. Povinná jazda pre všetkých, nie len pre emocionálnych masochistov (ako ja), ktorí cielene pozerávajú filmy, po ktorých vedia, že budú vidieť svet len šedo. V pocitoch bezmocnosti, ktoré divák prežíva spolu s hlavným hrdinom ho tromfne asi už len Jagten (2012). Prečo si nepripomenúť, aký je svet skazený a nespravodlivý, keďže Rusko má rozlohu 17 miliónov km2, je jednou z najriedkejšie osídlených krajín sveta (sen každého introverta), no ten nepodarený starosta si tú svoju vilu musí aj tak postaviť na zrovna tamtom špecifickom mieste. Veď prečo nie? Ponaučenie znie: neoplatí sa bojovať s veternými mlynmi, na svete sa obyčajný človek proste spravodlivosti nedovolá. Aj keď by som kritizovala rada, tu naozaj nie je čo. Leviathan patrí k najlepším filmom, aké som tento rok mala možnosť vidieť a jednoducho sa ho oplatí vidieť. Nenechajte sa však odradiť dĺžkou. Som si istá, že pri sledovaní filmu vás na hodinky ani nenapadne pozrieť. (13.12.2014)