Late Phases

Prekvapivo vydarená vec, ktorej veľa dal herecký výkon slepého bývalého vojaka a zaujímavý scenár. Vojnový veterán je rodinou odložený do dôchodcovského mestečka, nachádzajúceho sa v blízkosti lesov. Občas dôjde k útoku zvieraťa. Alebo to nerobí obyčajné zviera? Je to možno zbytočne dlhé a masky napriek snahe „urobiť to ručne“ a nie pomocou CGI (na čo ostatne zrejme ani neboli peniaze...) žiadny zázrak, ale ako celok to má niečo do seba. (11.01.2017)

Ambrose je starým veteránom z Vietnamu, ktorý pred pár rokmi prišiel o zrak. Nakoľko potrebuje občasný dohľad, jeho syn William ho presťahuje do uzavretej štvrte pre seniorov. Hneď v prvú noc po nasťahovaní do nového domu je "svedkom" brutálnej vraždy svojej susedy i milovaného psa, bez ktorého neurobil ani krok. Od miestnych ľudí či polície sa následne dozvedá, že jeden krát do mesiaca prichádza za nevysvetliteľných okolností o život nejeden dôchodca. Nakoľko je Ambrose bývalým vojakom, rozhodne sa že danej záhade príde na koreň. V sázke je totiž jeho vlastný život. Bogliano je bez pochýb talentovaným režisérom, ktorý vie spracovať horor v mnoha podobách subžánru. Bohužiaľ, napriek opätovne slušnému nápadu, svoj tieň neprekročil. V mojich očiach aj naďalej ostáva tvorcom priemerných snímkov, kde nie všetko funguje ako má. Po úvodnej, "polovičnej" (to už nám ozaj musia stačiť položené "jaternice" na bruchu?) gore scéne, nastáva doba "temna", kedy divák takmer hodinu čaká na niečo prekvapivé čo by ho mohlo zaujať (aj keď si treba samozrejme uvedomiť, že vtesnať mesiac do 50 minút nie je žiadna sranda ). Napriek tomu, že záverečná dvadsať minútovka vďaka pár zaujímavým gore záberom vynahrádza pomerne dosť, na viac ako 55% to nebude. A to zatváram obe oči pred schopnosťami aj keď zrelého, no predsa slepého 70-tnika. Kto vie či by to takto pekne zvládol aj môj otec, ktorý je "len" po výmene bedrového kĺbu - 55%. (24.11.2014)

Vskutku - na prvním místě především drama osleplého veterána, kterého přiváží syn do odlehlé uzavřené čtvrti plné starých lidí na dožití. Když přijde o svého psa a zjistí, že podobné útoky se opakují každý měsíc, rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou. Ba co víc, rozhodne se zemřít tak, jak se na vojáka patří... Raději bych si dal čistokrevnou vlkodlačí žánrovku, jenže jich moc není. Sympatické je, že tvůrci vsadili na mechanické efekty a masky (v přepixelované době to vždy ocením). Horší je, že vlkodlaci moc hrůzy nenaženou. Gore efekty vcelku jdou - vytrhané vnitřnosti, kusy masa z rukou i krku, efektní rozstřely a další. Poslední čtvrtina filmu je pěkně našlápnutá a z dramatu se stává horror. Příznivci klasického vlkodlačího horroru si ale nejspíš film moc neužijí... (08.04.2015)

Nick Damici má sice charisma jako hrom a jeho nevrlý dědek je super, jenže 95 minut zoufalé nudy prostě neutáhne.První útok vlkodlaka je skvělej a já se tešil na pořádnou vlkodlačí řezničinu a on je to dramatický příběh válečného veterána, kde se 80 minut mluví a na konci se objeví skupnka mentálně retardovanejch něčeho, protože to se ani vlkodlakem nazvat nedá.Když už se film vlekl jako dvanáctka po kalbě v práci čekal jsem fakt nějakej nářez a ono přišlo mizerné vystřílení pěti plyšových hraček z Dráčika.Po vlkodlacích z Underworldu a dokonce i z komedie Lobos de Arga nemohl ty vyšklebený hyeny Bogliano snad myslet vážně.Nebudu skrývat obrovské, ale obrovské zklamání!30%. (29.03.2015)

Nechápu vás. Ten design monster a "rukodělné" triky byly právě naprosto parádní, mám dost CGI serepetiček. Nick Damici má zvláštní charizma a i když jsem si na něj musel zvykat, tak mě ke konci jeho "do it yourself" morous chytl za srdíčko. První útok vlkodlaka parádní. Film, který ve mně zpětně spíše roste. (23.03.2015)