Logan: Wolverine

Vše, co si komiksový fanoušek, či milovník Wolverina může přát. Smysluplný a dojemný příběh, který se neutápí v hranicích PG-13 ratingu. Navíc zde perfektně působí chemie mezi hlavním triem Jackman, Stewart a Keen - ta pro mě natrhla prdel Chloe Moretz z Kick-Ass. Hudba zvolena citlivě a Loganův vnitřní souboj s identitou perfektní. Jednoznačná záležitost v podání Foxů... (06.04.2017)

To je zase ale v aleji nablito! Podle velkohubého cákání zdejších entit na všechny strany by jeden řekl, že jde pomalu na homixovou událost tisíciletí. Ano, je to dospělé, vyspělé, syrové a místy i surové, ale až příliš často to i vypadá, jako by naturalisticky akčního Mangolda skopl ze stoličky Refn ve snaze unudit navnaděného diváka xmrti nepřiměřeně dlouhým a unylým artovým cestofilmem, a táhne se to jako tchýnin chrchel. Něco jako honění s nezataženými adamantiovými drapáky. Zpočátku příjemné, ale když už se trochu rozohníte a začnete si to užívat, pořežete si, kurva, stehno. Velkým plusem je samozřejmě konečně homix, který není primárně určen pro náctileté retardy, jenž se však ve snaze o ýbrsofistikovaný scénář sem tam urval z žánrového řetězu a změnil se v umělecky otravné existenciální lkaní obstarožního rosomáka nad tím, jak už ta regenerace, dopiče, není tím, čím bývala. Každopádně kornatějící Australané vypadají asi všichni stejně, tudíž Džekmen zahrál toho Gibsna perfektně, záporák je dostatečně slizce záporný, adamantiová řezničina uspokojivě brutální a potěšil i terminální heavyend. Mít to místo půl třetí hodiny tak devadesát minut bez všech těch přiblblých poct starým, nudným a kýčovitým zápaďákům a neustálého sahání artovým hnědopichům do rozkroku, odpovídalo by to možná místní stádové masturbaci. (06.03.2017)

"Ve skutečným světě lidi umírají a žádnej kretén v posraným trikotu tomu nezabrání." Chřadnoucí Wolverine ani alzheimerující Xavier mě nedokázali pobavit tak, abych pociťoval nutnost svěřovat se netu, že Logan je tak nejvíc nejlepším filmem o X-Menech, že už ani úžasnější být nemůže. Za mě to žádný zázrak nebyl a pokud se mám vyjádřit k tomu, zda mě bavila němá divoška Laura, tak moje odpověď je jednoznačná - nevím. Zkrátka měla své chvilky, ale nebylo jich moc. Takže co zbývá? Samozřejmě lovec Pierce, jehož čím dál víc poničený úsměv mě, na rozdíl od neustálého dramatického kňourání prchajících mutantů, bavil celý film. (22.06.2017)

Všechno má svojí cenu – Singer to zprvu věděl. A Mangold jí teď za všechny ty přešlapy, papundekly, digitální vatu a nedodělky platí s úroky. Brutální, explicitní, sociálně dystopické, přitom velmi nostalgické a citlivé k postavám, které film svléká z trikotů a špikuje je smrtelnými chorobami, kašlem a pochybami. Ne, Mangold není elitní režisér, občas je temný tón na hraně přehánění, občas je tomu strašně vidět do žaludku, ale při posledním záběru mě to stejně dráplo tak hluboko jako žádný jiný X-Men film. Je to svým způsobem eR(voluce). Logan ji využívá nejen k vulgarismům a nevšední anatomické názornosti, ale i k tomu, že otevírá hodně neradostnou vizi budoucnosti, ve které je hrdinství už jenom mátožnou vzpomínkou z ošoupaných komiksových sešitů. Amerika v roce 2029 budovaná z náznaků, ale velmi aktuálních. Potomci lidí v superhrdinské verzi. Logan bolí. A to je dobře. Film pro pesimisty, kteří nedokážou přestat věřit. (01.03.2017)

Na pochopení postavy Wolverina jsme tu měli bezpočet filmů. Obecně můžeme říci, že jsme všichni pochopili, jak to s Wolverinem Hugh Jackman myslel. Pořád to na sklonku devadesátých let byl jeden z prvních super hrdinů, který se objevil v Hollywoodu a za to si zaslouží obrovský respekt. Nicméně po těch všech letech s Wolverinem moc dobře chápu, proč tvůrci chtěli Wolverinovy patálie ukončit. Jednou a provždy. Doteď jsem totiž pořádně nepochopil, jak ty jeho film šly po sobě. Pravda, nikdy jsem po tom nijak závratně nepátral, ale taky mi to ve filmech nikdo moc neusnadňoval. Naštěstí je v tomto filmu námět zřejmej a není kdoví jak složitej. Naopak. Hugh Jackman se tu samozřejmě loučí se vší parádou a tak tu počítejte s naprosto parádní akcí, které dominuje postava, která mě tímto filmem dokázala přesvědčit o tom, proč bych jí neměl nikdy zapomenout. Takže díky, sbohem a šáteček. (18.12.2017)