Den matek

Tento film sa snaží tváriť vážne. V podaní Tromy to znie dosť divne. Film úplne postrádal vtip, čo ma dosť nemilo prekvapilo. Keď idem pozerať Tromu chcem sa poriadne zabaviť, a nie sledovať trápny pokus o dusivú atmosféru a originalitu. Záver bol stráviteľný, ale viedla k nemu krížová cesta... 25 % (05.10.2008)

Výťažok z úvodných 'medzi rečou' dialógov: “There are three most important things in business: distribution, distribution and distribution.” Áno, to sú JEDINÉ tri hodnoty, na ktorých si Kaufmanovci postavili 'Troma byznys'. Kvalitu netreba, stačí distribuovať. Na všetko sa nájde spotrebiteľ. (19.07.2009)

Tak jsem zase po čase dostal chuť na nějakou pořádnou Tromu, ale holt jsem si nevybral docela dobře. Člověk tak nějak očekává hromadu naprosto absurdních úchylných scén, často překračujících hranici diváckého vkusu a tady k tomu námět přímo vybízel, ale jaksi se tak nestalo. A i když tu je pár povedených scén a vůbec celý film má dostatečně natvrdlý děj, i tak je to prostě slabota a nuda. Za mě tedy docela zklamání a příště si od Tromy asi radši dám trojku Atomového gymnázia nebo jejich adaptaci slavného Shakespearova díla, které se jmenuje Tromeo a Julie... :D Lepší 2* (05.12.2021)

Charlie Kaufman sa rozhodol spraviť si svoje ultimatívne hororové béčko. Na otázku, ako to dopadlo, vám odpoviem múdrou poučkou (ktorú som si teraz vymyslel): existujú tri druhy trashu - trash, trash s extra porciou demencie a jeho odnož, trpiaca po väčšinu stopáže zúfalou nudou. Hádate správne, v tomto prípade sa jedná o poslednú kategóriu. Kaufman totiž nielen že napchal po vzore psíčka a mačičky do svojej torty všetky hororové klišé a smery (slasher, mučenie, znásilňovanie, šialená rodinka, burani, kempovanie v lese, lovenie táborníkov, nevinné ženy, ktoré sa musia postaviť svojim väzniteľom), ktoré padli na firemnom brainstormingu; to by bolo samo o sobe celkom zábavné. On sa však totiž po prihlúplo úsmevnom úvodnom morde dvoch členov hnutia hippies (celá expozícia do deja trvá 6 minút) rozhodol trápiť nás ďalšiu cca hodinu sledovaním troch žien, ktoré stále nie a nie zomrieť alebo zabiť svojich mučiteľov a ujsť. Vážne sa tam celú tú hodinu, okrem nezáživného sledovania dvoch bratov v pokročilom štádiu demencie a ich zlatej mamičky, pod ktorej vedením trénujú, podpichujú sa, vtipkujú alebo trápia svoje obete, nič nedeje. Zvyšných 24 minút, ktorých je ešte blbších než predchádzajúcich 66 to zaklincuje. Amatérsku kameru, "herecké výkony", úroveň gore a soundtrack, z ktorého sála hrôza ponechám radšej bez komentára. Alebo som to len nepochopil, a celé je to fromálne dokumentárne spracovaná štúdia zhubného vplyvu celoživotného vplyvu matky na deti a rafinovaná kritika spoločnosti (scéna, v ktorej Ikeovi narazia celou silou televízor na hlavu predsa jasne symbolizuje vražedný účinok zmanipulovaných médií na modernú spoločnosť!)? Nech je to, ako chce, odpad dať nemôžem; pár ráz sa mi objavil úsmev na tvári :-) 5% (04.08.2014)

Když se řekne TROMA, znalcům pokleslých snímků je jasno. V dnešní době této nezávislé filmové produkční společnosti konkuruje svými počiny např. Asylum. Nízkorozpočtové převážně hororové snímky na pomezí frašky, gore a hektolitrů krve ve své době nemající obdoby. Mnohé lze, obzvlášť při dnešním pohledu, doslova a dopísmene považovat až za úchylné. Málo se však ví, že většinou udávaly směr a mnozí filmaři se jimi inspirovali. Týká se to i snímku ´Den Matek´, z jehož námětu se čerpá dodnes. Třeba série ´Pach krve´ (2003 -). I když je fakt, že zrovna tento počin se od tvorby TROMY dosti vymyká. Dějově tu tedy máme dva mentálně postižené bratry, kteří pro potěšení své dementní matky unesou tři dívky a nemilosrdně je mučí a vůbec patřičně likvidují. Ale jo, dalo by se i říci, že se zakladatel společnosti TROMA, stojící i za scénářem a režií, Charles Kaufman mohl sám inspirovat snímkem ´Texaský masakr motorovou pilou´ (1974). Když se to však vezme kolem a kolem, Kaufman se tímto jen zařadil do éry teenagerovských slasherů, které zrovna v kinech slavily divácký úspěch. Co do kvality díla samozřejmě neměl šanci, ale svůj zářez si udělal a to mu stačilo. Počátek osmdesátých let z díla doslova září, takže i nemilosrdný zub času udělal své. Za shlédnutí však stojí a to už jen kvůli hororovému fanouškovství. V jádru věci své nostalgické kouzlo přeci jen zákeřně ukrývá. (03.01.2021)