Straight Outta Compton

Musím sa priznať, že je škoda, že som "Straight Outta Compton" nevidel ešte minulý rok, lebo by som si pripísal do svojho zoznamu najlepších filmov ešte jeden film a myslím si, že by sa pokojne dostal aj do prvej desiatky. "Straight Outta Compton" rozpráva skutočne veľmi zaujímavý príbeh skupiny N.W.A. a ich kariéry, ich rozdelenia, pokusu o návrat až následného skutočného konca. Pre prípad, že príbeh týchto hrdinov nepoznáte, nebudem dávať spoilery o tom, čo sa udeje. Ja sám som to nevedel a som rád, že som tu mal tento film, aby mi to povedal. Veľmi dobre nám predstaví postavy a nemôžeme k nim neprejaviť určité sympatie. Dre a Ice Cube sú mi v tomto filme nadmieru sympatický. A v každej scénke kde sú presne človek chápe, čo sa odohráva v ich hlave. S Eazym je to trošku ťažšie, ale aj tam sympatie fungujú dobre. Veľmi chválim výber hercov, lebo presne človek vie, ktoré postavy reprezentujú, hudba je skvelá, film vyzerá veľmi dobre a najmä počas celého hracieho času ani raz nepustí. Nie je to nuda a človek úplne zabudne, koľko času uplynie. A to robí z tohto filmu skutočne skvelý zážitok. Určite si film čeknite. Hodnotenie: A (15.07.2016)

(Verze: 167 min.) „Neprosadili jsme se kvůli Jerrymu, ale kvůli tomu, že naše muzika je nářez!“ Ach ta ega…Nicméně, jedna věc je „skutečný“ příběh a druhá samotná hudba. Předně, nejsem fanouškem N.W.A. či jejích jednotlivých členů. Ale to mi nezabránilo chovat k hlavním hrdinům sym…ehm, silný odpor. Vážně, nenašel jsem tam jediného sympaťáka (jen magory). A když tu postavám nefandíte (pravý opak), je docela problém film sledovat. A tím se dostávám k první větě komentáře, ve které zmiňuji i hudbu. Ta je důvodem, proč jsem se vydržel dívat na celý film. Můžete si o ní (a textech) myslet všelicos, ale má energii a rytmus, které vás chytnou (tedy, určitě ne každého). Takže ve chvílích, kdy se nahrávalo/vystupovalo, mě film dokázal vtáhnout, mimo tyto momenty jsem se ovšem vracel do stavu apatie. A řekl bych, že velký podíl na tom mají producenti (dohlížet si na film o sobě samém? Jak to asi může dopadnout, že). Nemluvě o „brutální“ policii a pohledu na bělochy vůbec (obrácený rasismus). Kvůli hudbě dám slabší, ale ještě 3*. (13.07.2016)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

Za 4 rudé, ale po pravdě s dost odřenýma ušima.. On sice ten dohled Doktora a Ledové Kostky dodává filmu zdání legitimity, ale na druhou stranu, kdo už o téhle bandičce něco slyšel ten minimálně tuší, že se tu kluci vykreslili až okatě moc mirkodušínovsky. Natočené je to parádně, má to pár kulervoucích scén a herci jsou obsazeni charakterově tak přesně, že se jeden nestačí divit (hlavně teda Jackson Jr. dost rozmazává hranici mezi filmem a realitou), ale pořád je tam taková ta pachuť toho, že to je celé spíš jen parádní marketingový tah. (10.12.2017)

Príbeh z čias, kedy bol hip hop vyjadrením osobného názoru rapperov a ich životného štýlu, respektíve prostredia, v ktorom žijú. A tento prechod od "černochov s názormi" po komerčnú mašinu sa scenár snaží zobraziť. Ale chlapci z N.W.A. tento prerod od úprimnosti ku kalkulu prekukli a tak vidíme pomerne čiernobielo stvárnený film, kde sú producenti tí zlí, policajti anonymná násilná masa a obyvatelia ghetta viac menej obete. Niečo na tom rozhodne bude a Gary Gray to podáva tak, že sa na túto vlnu pohodlne naladíte a cestu za úspechom kapele budete úprimne priať. Aj Ericovi ten nezáväzný sex. Scenár taktiež elegantne dokázal zahrnúť do deja rasové nepokoje v L.A. počiatkom deväťdesiatok a účasť nastupujúcich tvári Snoop Dogga a 2 Paca (samozrejme hercov ich stvárňujúcich) je takou šľahačkou na palacinke. Ide o obdobie, kedy rapperi skutočne rapovali a nielen mumlavo recitovali popri vrtiacich sa ritiach vo videoklipoch a vyzerá to tak, že minimálne debut si vypočujem. Film mi ale pripadal natočený príliš konvenčne, ničím špeciálnym ma neprekvapil a vlastne som dostal zhruba to, čo som čakal a čoho som sa aj obával. Dĺžka neprekážala. (09.02.2019)