Divoké historky

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až ... se džbán naštve, popadne sapík a postřílí kolem všechny ty, kteří ho léta zneužívají jen k tahání vody a nikoho nenapadne vzít ho aspoň jednou na pivo. ___ Skvěle vypointované historiky o zlomové hranici, za kterou přestane fungovat civilizace, zákonnost i nepsaná pravidla a nastoupí bezbřehý uvolňující vztek, který pálí mosty i životy, ale pro tu nádhernou chvíli dokáže z ponižovaných a odstrkovaných jedinců udělat krále situace. ___ První tři povídky jsou krátké a ostře stavěné, další dvě jsou delší, takže dovolí větší rozehrání charakterů a poslední je vršením odplaty zoufalé nevěsty, která ve svatební den zjistí, že její nastávající není takový, jakým se jevil. ___ I na minimální ploše ukázané postavy mají dobře napsané charaktery, herecký projev všech je záviděníhodně sebejistý, kamera ani v krátkých příbězích nerezignuje na umělecký pohled (geniální scéna, kdy jediným záběrem na luxusní auto s nakřivo visící SPZ celou od krve, je jasně řečeno, co se stalo). _____Přírodopisné fotografie u titulků zobrazují šelmy a býložravce jako názornou ukázku, že svět je striktně rozdělený mezi lovce a kořist. Jak ale ukazuje film, role se můžou nečekaně prohodit. ____ Bravo, Argentino, držím palce na Oscarech! KULINÁRNÍ OKÉNKO NA OKRAJ - Zaujala mě preciznost argentinských svatebních dortů, které se po pádu na zem sice rozpadnou na jednotlivá patra, ale jdou bez potíží zase znovu složit, aniž by na nich předešlá nehoda byla vidět - důkladný matriál. Hranolky v zaplivaném bistru připravuje drsná kuchařka z pravých, čerstvě nakrájených brambor - tady by se měl učit McDonald i jiní. /13. 10. 14./ (13.10.2014)

Nevěřil bych, jak moc je život lidí v Argentině podobný tomu u nás, navíc u nich jim ty výbuchy víc věřil. Nejvíc se mi líbila povídka se soubojem řidičů a s bojem proti městské parkovací mafii, ale každá ze šesti má něco do sebe. // update 22, zvyšuju na 5. To je prostě super a bavil jsem se, i když jsem to už znal. (23.12.2014)

Dobré komedie se už skoro vytratily ze světa. Alespoň že v Argentině ještě vědí, jak se to dělá. 8/10 (26.02.2015)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Vynikající povídkový film, na který z mého pohledu musím naházet jen samá superlativa. Nenašel jsem příběh, který by mě od začátku zanudil, či od prvního okamžiku nestrhl. Nádherné prostředí Argentiny - Buenos Aires a okolí, excelentní herecké výkony. Některé povídky jako by vypadly z pera páně Hitchcocka. Mísící se vtip, ironie, akčnost, dramatičnost, v podobě posledního příběhu i ,,romantika,,. Jeden z nejlepších filmů propagující černý humor každým záběrem. (11.04.2015)

70% Všechny povídky jsou cynické, ale jen u některých se budete smát. Některé z nich spojuje společenský komentář, který další povídky postrádají. Mě osobně se líbila asi nejvíc povídka o dvou mužích, kteří se potkají na silnici. Co ale tomuhle povídkovému filmu přece jenom chybí, je to, že celek není víc než soubor částí. Nic kromě základního tématu povídky nespojuje a netvoří dohromady myšlenkový přesah (jak se to podařilo Pulp Fiction nebo Knoflíkářům). (29.06.2015)

Divoké historky fungují na základě škodolibosti. Postavám nelze fandit. V podstatě jen sledujeme, co jim autor za chvíli provede. Kloníme se k různým variantám a snažímě se odhadnout co přijde. A to většinou funguje. Někde je to sice předvídatelné, protože opravdu ta nejhorší varianta je často řešením, většinou se ale řemeslně fantastický film dobere k překvapivému zvratu, a zasadí vítěznou ránu. (04.08.2015)

Za mne zklamání. Začne to skvěle - příjemný lehce černý humor u letadla, částečně ještě pořád u restaurace, trochu málo u inženýra detonátora, ale jinak je to hnus nevtipný, násilný, bez humoru, zapšklý, jen aby něco bylo, a nejhorší je ta do absurdna vedená rádoby taškařice na konci se svatbou, kde vše vyřeší dobrý sex. Celkově je to vlastně depresivní film, který se věnuje jen těm špatným stránkám člověka, tomu zlému v nás, a nějak mi v tom chybí náznak pozitivna, radosti ze života. Jo, a štvalo mě, že některé povídky vlastně nejsou dokončené, potřebovalo to doznění. A dost možná škoda, že povídky něco nepropojovalo a nepropojilo. Jinak mě docela udivuje, že filmu s adorací nekřesťanských hodnot dal Mariin tak velké hodnocení. (13.08.2023)

[ČSFD projekce] Tak tohle mě dostalo. Ač jsou všechny historky svým pojetím, délkou a zpracováním poměrně odlišné, spojuje je všechny morální poučení nebo alespoň dobrá a většinou vtipná pointa v jejich závěru. 81% (08.10.2014)

Nejprve jsem se snažil hledat v povídkách souvislost, až jsem to tedy nakonec vzdal. S tím, že je spojuje pouze život a naše chyby. Možná bych byl radši kdyby byly některé kratší, protože na plné čáře u mě vyhrály ty dvě první. Celkově mi přišlo, že vyjma poslední svatební povídky to mělo sestupnou tendenci. Bomby v autech a sražená těhule mě moc nebavily, uznávám, že byly psychicky hlubší a více k zamyšlení, ale chyběla mi v nich akce oproti těm dalším. (01.06.2015)

Tak to byly opravdu divoké historky! Po nějaké době jsem zase zavítal na film, u nějž jsem předem neznal obsah, pouze se mi nesmírně líbil plakát a registroval jsem pozitivní ohlasy z festivalů. Šest povídek ubíhá svižným tempem, nenudí, pobaví či lehce šokují. Tři z nich jsou výborné a tři z nich jsou špičkové - povídka v letadle, autonehoda a svatební. Je dobře, že ta svatební byla až poslední v pořadí. A španělština je fakt krásný jazyk... (09.10.2014)

Ano, je to geniálne. (20.02.2015)

Povídkové filmy moc nemusím ale tohle se dalo, 1. Námět dobrý ale štvalo mě že pád letadla nebyl do konce, 2. Číšnice velmi slabý to bylo, 3. Nejlepší ze všeho kuchta dvou borců bavilo hodně, 4. Zajímavá pomsta za pokutu, 5. Slabší nehoda, 6. Nevěsta zabila na plné čáře konec sem čekal že dopadne jinak. (22.01.2017)

Neoznačil bych se zrovna za fanouška povídkových filmů, protože se v nich často výrazně liší kvalita jednotlivých příběhů, a to mi znemožňuje, abych si takovou záležitost naplno užil. Argentinci ve spolupráci s inkvizitory ale spáchali snímek, který pro mě podobné chyby postrádal, takže jsem si mohl vychutnat každý moment. A ještě důležitější bylo to, že se humor, který tu tvůrci použili, v určitých momentech už ani nedal nazvat černým, byl to spíš humor šibeniční, hřbitovní nebo přímo záhrobní. A mému vnitřnímu, záludnému já dokonale vyhovoval. Dovedu si představit, že by mohli někteří diváci tvůrce za takový pohled na zcela vážné věci odsuzovat, případně je po vzoru nejmenovaného kardinálního vyžírky dávat k soudu, ale my (a teď si dovoluji mluvit za diváky, kteří jsou denně deptáni sluníčkářstvím a politickou korektností), nestádní jedinci s dosud neznásilněným pohledem na život, jsme si konečně mohli něco naplno užít, aniž by musel děj provádět zoufalé kličky ve snaze zavděčit se kvótám respektive jejich dohlížitelům. Jemným, romantickým duším, pro něž je surovým násilím i utržení lučního kvítku, bych film vřele nedoporučoval, ale vy ostatní byste do toho rizika měli jít, třeba v sobě taky najdete ukrytého nadšence uklizeného téměř do podvědomí, který by si to mohl fest užít. / Poučení: Každý čin má své důsledky. (15.10.2022)

Bravo, tento způsob komedie zdá se mi šťastným. Šest příběhů, jeden lepší než druhý... tedy přesněji dva excelentní, dva výborné a dva celkem dobré. No já už jsem holt takovej, že se směju hlavně těm smutným věcem, takže opravdu stoprocentně mi sedlo pouze úvodní Pasternakovo letadlo a dostaveníčko dvou cholerických řidičů vprostřed argentinské pustiny. V těch ostatních příbězích bylo přece jen na můj vkus příliš mnoho krotkosti, nebo dokonce happyendovosti, někde více, někde méně. Ale třeba nevěstina řeč na střese, která přiměla manžela k záchvatu nevěřícného blití, byla taky skvostná. Moc rád bych druhý díl a v něm pořádně přitlačit na pilu prosím! (08.03.2015)

Super povídky, netradiční film, zábavné a povedené! :) (28.11.2014)

Různé stresové situace v podání různorodých lidí s různým řešením. S většinou z nich, jako s debilem na silnici či arogancí úřadů, se většina z nás setkala osobně a ty ostatní si člověk dokáže živě představit, pokud nepočítám úvodní intro, které ovšem mělo za úkol především správně naladit, což se mu v mém případě zcela povedlo. Že to nikdy neskončí tak extrémně, jako v Relatos Salvajes, je správné, stejně jako špatné, protože rozflákat okénko u přepážky, nebo si to vyřídit s exekutorským mafiánem, by duševnímu klidu určitě prospělo. Výborně zrežírované, zahrané a obsahující spoustu pasáží, které se vryjí do paměti. Za mě je to především střešní promluva nevěsty s následnou ženichovou reakcí. Jediné, co mě děsí, je americký remake. 100% (06.03.2015)

Nebylo to ani trapné, ani nevtipné, ale smíchy jsem se prostě taky úplně neřezal. Spíš to byl pořád takový "lehký smích"... :) A je to škoda, protože podle mě se na tom dalo vyblbnout opravdu o dost víc. Některé příběhy byly trochu víc fajn, některé méně, ale pohromadě opravdu moc nedržely. Ale co, hlavní je, že toho vznikla opravdu celkem dobrá absurdní pitomost. :) (08.10.2014)

95%. Letadlo: 100% - Špičková práce na začátek, geniální nápad, jednoduše gradující a hezky po cynicku zakončený. Mafián: 70% - Druhý příběh byl v porovnání s tím prvním slabší, především proto, že jsem očekával podobně laděnou zápletku, která však nepřišla. Jako samostatný krátký film ovšem velmi dobré. Auta: 90% - Co způsobí jedna nadávka za jízdy aneb karma je svině. Znovu vtipně sarkastický závěrečný záběr. Odtahovka: 90% - Tvrdohlavý zoufalec, přesně jako já. Vcítit se do hlavní postavy nebyl sebemenší problém, ještě teď mi běhá mráz po zádech. Divím se, že nezavraždil už tu advokátku. Doufám, že tenhle komentář nečte FBI, ale zachoval bych se asi stejně. A taky, že byl Bombita společensky osvobozen. Právem. Těhotná žena: 90% - Povolání: syn. Tatínek zaplatí, tatínek zařídí. Smutný příběh, který je v kapitalistickém světě bohužel rozšířeným fenoménem. Svatba: 90% - Nejlepší svatební den všech dob, řekl bych. Shrnutí: 90% - Co díl, to skvělý nápad narativně i stylisticky dotažený k dokonalosti. S výjimkou druhého příběhu všechny naprosto parádní, zábavné a bohužel tak kraťoučké. Práce s postavami, precizní scénář(e) a skvělý casting v kombinaci s unikátní jihoamerickou atmosférou z Divokých historek udělaly bombu hodnou Oscara. Málokdo by dokázal tak brilantně převést relativně běžné životní osudy na plátno tak silným, působivým a nutno říct že i brutálním způsobem. Po skončení svatby jsem měl neodvratný pocit, že potřebuji další dávku příběhů, a to značí jediné - bez váhání plný počet hodnocení. Velká škoda byla, že jednotlivé příběhy byly skutečně spíše krátkými filmy, než jedním povídkovým celkem; kdyby na sebe aspoň vzdáleně navazovaly, třeba jemnou synchronizací postav, dostaly by Divoké historky ucelenější obraz. A možná bych prohodil první a poslední historku, protože konec v podobě závěru svatební historky nebyl zdaleka tak kvalitní, jako závěr té první. Ale to už jsou jen maličkosti, které filmu (filmům) hodnocení neuberou, jen dolaďují nedokonalost, které se však Szifrón na pár kroků přiblížil. Taková zábavnější, brutálnější a živější Noc na Zemi. (12.06.2015)

Skvěle zpracované povídky. Ani nevím, která byla nejlepší. Všechny měly něco do sebe. A k tomu všemu byl film doprovázen výbornou hudbou od Gustava Santaolally, kterou jsem poznala hned podle prvního tónu. Určitě se na tento film ráda podívám znovu. 85% (19.07.2015)

For pure viewing pleasure… Divoké historky jsou jedním z mála filmů, který se zavděčí takřka všem výkonnostním třídám divácké obce. Viz slečna sedící v kině za mnou: „A stejně bylo nejlepší, jak na konci ošukala toho kuchaře, chichi.“ Jednotlivé příběhy balancují na hraně morbidní grotesky, zejména povídka „Audi vs. redneck“ v tom vyniká, a nabízí dostatek podnětů ke katarzním výlevům. To taky považuji za hlavní příčinu divácké úspěšnosti filmu. Jednotlivé příběhy jsou do té míry bizarní, aby udrželi pozornost, ale podstata každého je zároveň natolik konvenční, že se s ní dokáže ztotožnit většina diváků. Poskytují tedy platformu pro vybití emocí nebo výše zmíněnou katarzi. Film se skládá z šesti příběhů. Z nichž ten první se dá považovat za hodně navnazující intro. Další dva „Jen na krysy“ a „Audi vs. redneck“ jsou provokativní hra s diváckými očekáváními, kde se role aktérů mění jako na houpačce a zdánlivě banální situace zde gradují do absurdních rozměrů. Druhou půlku filmu považuji za o něco slabší. Příběhy ztrácejí tlak na pile a do nekompromisního humoru se vkrádá snaha zalíbit se divákovi. Poslední povídka, ač je zábavná a má kulervoucí entrée, na mě místy působila ve srovnání ze zbytkem filmu příliš vykonstruovaně (na svatební scény mám asi od Trierovy Melancholie příliš vysoké nároky). Celkově ale dobrý - mainstream se nažral a čest tvůrce zůstala neporušena. (09.10.2014)