Godzilla II Král monster

Asi budu znít jako kacíř a koleduji si o to, že do mě Godzilla cvrkne, ale ta z roku dva tisíce čtrnáct byla lepší. A opět budu znít jako hříšník, ale i lidský postavy byli v té předchozí Godzille lepší, tady za zmínku a celkový respekt stojí hlavně Ken Watanabe, který ve filmu hraje božsky. Ve filmu je i dost momentů, které působili naprosto úžasně a heroicky, dost tomu pomáhá i soundtrack, až se mi párkrát zježily chloupky i na místě, na kterém bych to nečekal. Ale tenhle film, je prostě až moc Hollywoodský, zatímco předchozí film se snažil držet při zemi a všechny své karty hned neukázat v prvních dvaceti minutách a to velký si šetřil až na konec. Tady těch velkých věcí, velkých monster a velkých akčních scén, je dost už od začátku, což je právě chyba, jelikož tomu v polovině začne docházet dech, ale naštěstí finále se drží v té napínavé rovině. Lidských postav je tady až moc a co se s nimi stane vás ani moc nezajímá, samozřejmně až na Kena Watanabe. I první film v tomhle případě vede, Aaron Taylor-Johnson sice nehrál bůhví jakou postavu, ale film ho uměl dobře podat, takže sem s ním lépe ztotožnil. Samotná Godzilla je trochu naivní a mohla být víc údernější. Kameraman si z nějakého neznámého důvodu, řekl, že bude fajn narvat každému monstru do nosních dírek kameru, to asi aby to působilo epicky. Soundtrack je úplně parádní. (13.06.2019)

Typický příklad filmu, z něhož se skvěle stříhají trailery a vypouštějí bombastické fotky - fragmenty boží, některé téměř geniální, ale ta výplň, z té krvácí oči. On i Kong nebyl scenáristicky žádné terno, ale tam aspoň fungovala dobová atmosféra a v obsazení bylo několik výraznějších charakterů. Tady jsou herci do jednoho nezajímaví a vlastně jen zdržují od všeho, co divák chce opravdu vidět. Zvrat s "netradiční rodinou" má nicméně ohromné koule, jen škoda, že to ve výsledku pořádně nikam nevede (motivace postav bohužel kličkují v logice ryze podle toho, co si příběh zrovna žádá). ALE i přes všechno zmíněné se na druhou Godzillu kouká docela dobře. Dougherty pravidelně dávkuje cool záběry, takže všechno to pitomé vždy ve správný moment utne nějaký dechberoucí moment. Snesitelný průměr, oproti skvělé jedničce ale velký krok zpátky. 50% (30.07.2019)

Millie a jej paradoxne úplne zbytočná postava, vytvorená len z toho dôvodu, že to dievča je momentálne v kurze, si to celé kradne pre seba, a rozžiari každú zmnoha scén, v ktorých sa ako hlavná postava (?) objaví. Mne ako fanúšikovi to robilo dve hodiny radosť, aj napriek tomu, jak hlúpy ten film miestami je. Značne slabšie ako predošlá Godzilla, aj ako Kong, ale ako hovorím, je tam Millie s jej trademarkmi. (04.08.2019)

Decentně epické probuzení a vypuštění Titánů. Ve výčtu monster chyběl už jen starý dobrý Kraken, který se omluvil s tím, že by Godzille a spol. kazil estetický průměr. Monstra opravdu hezká na pohled, jen ty halogeny chyběly, aby si je divák mohl dokonale prohlédnout. Nasvícení scén je citelnou slabinou. A jinak si myslím, že to nedopadlo nikterak ostudně. Lidská osádka hraje občas větší důležitost než monstra samotná. Nové obsazení na čele s Kylem Chandlerem, Verou Farmigou a Millie Bobby Brown prožívá své rodinné represálie s takovou vervou, až se hlavní aktéři z řad Titánů dostávají do opozice. Trojhlavá "saň" King Ghidorah se ovšem jen tak nevzdává a svůj "CGI čas" si příslušně dopřává, aby zatopila Godzille a dala si s ní finálový souboj. První díl mě zaskočil svým střídmým až téměř komorním rozměrem, načež jsem byl zvědav, jaké pojetí zvolí nový tvůrčí štáb v sequelu. Michael Dougherty, doposud nezatížen blockbuster angažmá, se do toho položil víceméně akčně, takže více jak dvouhodinová stopáž hází rytmické vlny, docela to odsýpá a nikterak významně to netrpí disharmonickými rodinnými vsuvkami, které občas působí přehnaně anorganicky. Dále režisér nechal upomenout na hrstku postav z jedničky, za zmínku stojí Ken Watanabe, podstatně symbolický prostor zbyl na Davida Strathairna a Sally Hawkins. Šprým v podobě letecké squadry, kterou tvoří Seth Green, Eli Roth i scenárista Zach Shields, je potutelný, ovšem pozornosti diváka snadno unikne. CGI je na pohled plně kvalitní, nicméně je třeba zdůraznit fakt, že osvětlovači patrně nedostali potřebnou gáži, takže u natáčení chlastali a výsledkem toho je, že většina scenérií je (zbytečně) tmavější a "svítí" se v ní očima, určitě bude nejeden divák tohle vizuálně zhoršené pojetí kritizovat. Až dojde na plánované setkání Godzilly s Kongem, lze očekávat, že tvůrci budou opět tvůrčím způsobem nevyzpytatelní, což mně vyhovuje. (Ne))zaskočen a zároveň příslušně pobaven tímto spolkem Titánů uděluji filmu velmi pěkné hodnocení. 9/10 (22.08.2019)

V předchozím počinu zacházel Edwards s odkazem TOHO filmů mnohem šikovněji. Fikaně napínal náznaky, a na konci předvedl přehlednou akci s několika ikonickými momenty. Ale tohle? Tenhle sequel má fantastický, vzrušující trailer, s nádherným hudebním motivem ´Somewhere Over The Rainbow´, který namlsá. Samotný film ale bohužel není ani fantastický a vzrušující už vůbec. V každém z 27 godzillích filmů, které jsem dosud viděl (Emmerichovu srágoru, která nemá s KAIJU nic společného, nepočítám), jsem se bavil více, než tady, a to včetně nejhoršího dílu, infantilního ´Son of Godzilla´, který byl alespoň příjemným guilty-pleasure. Tenhle film je jenom guilty, pleasure ani náhodou. Postavy, které mají plnou hubu rodinných hodnot, vás nezajímají, vizuálně to taky není žádné terno. Do zlatova barevné tónování je vysloveně hnusné a akce je NEPŘEHLEDNÁ, s rozklepanou kamerou, často je to jen takový shluk pixelů, který vám je lhostejný. Má to pár momentů, pár referencí na TOHO předchůdce, které potěší (žena je tady také katalyzátorem dějových zvratů, asi třikrát zazní notoricky známý motiv příchodu Godzilly, který známe z japonských kaiju), ale to nemůže stačit ani těm nezarytějších TOHO/Godzilla fandům, mezi které se počítám. Je to zklamání, které ještěrce doufám nezlomí do budoucna vaz. (31.05.2019)