Le Mille-pattes fait des claquettes
Stepujúca stonožka
Režie:
Jean GiraultKamera:
Didier TarotHudba:
Claude BollingHrají:
Francis Perrin, Roger Miremont, Jean-Jacques Moreau, Michel Galabru, Jacques Balutin, Jacques Marin, Yves Barsacq, Henri Virlogeux, Hans Meyer (více)Obsahy(1)
Venuše v bedně, nahý muž v zahradě a Němci, kam se podíváš... Cestu plnou dobrodružství prožívají ve francouzské komedii Stepující stonožka tři přátelé, kteří se v době okupace Francie rozhodnou zachránit před nacisty vzácnou sochu Venuše. Tajně ji vynesou z Louvru, pečlivě uloženou v obrovské bedně, a téměř před očima „uměnímilovných" okupantů se ji snaží odvézt na bezpečné místo, na zastrčený zámeček. Ale i tam jsou už Němci a jediné, co odvážným Francouzům zbývá, je jejich duchapřítomnost a pomoc dalších vlastenců. (Česká televize)
(více)Recenze (95)
Nejlepší erotická scéna, jakou jsem kdy viděla! :-) Super Němci a bordel, který vládl v okupované Francii ... jo a ten pravý bordel, je také moc pěkný. ()
Když jsem to viděl v mládí tak jsem se bavil, ale nyní mě to už tolik neuchvacuje , spíš mě štve neustálá "smůla" hlavních hrdinů, ale z nostalgie nechám 4!!!! ()
No, nedávno jsme "skoukl" dokument o tom, jak to bylo s oněmi francouzskými uměleckými skvosty v Louvru a jak se skutečně tehdejší ředitel snažil se svými zaměstnanci před Němci zachránit co se dalo (mj. převážením z jednoho místa na druhé), takže tahle bláznivá road story má svůj reálný základ. Ve filmu mně potěšilo i to, jak zde ona sympatická dívčina nahoře bez na začátku konstatuje, že Venuši nejdříve "čajzli" Francouzi Řekům a tak holt teď jim ji "čajznou" zase pro změnu Němci a vysvětlení tuším osoby ztvárněné Francoisem Perrinem mně dostalo do kolen.....inu, z těchto lidí se stávají jak politici, tak novináři. Zábavné, příjemné, ale - mezi námi - na Velký flám to nemá, stejně jako žádná z dalších komedií z tohoto období. No a musím konstatovat, že s tímhle filmem mám spojenou jednu v zásadě stejnou komickou příhodu, když jesm během vojny zažil, jak byl komunistický cenzor bdělý (z důvodu mravnosti onu výše zmíněnou dívčinu nechal vystříhat všechny záběry, kde byla vidět její prsa) a jak tlupa nadržených záklaďáků málem zbořila místnost s televizí, když zjistila, že jedna ze dvou (pro ně) klíčových scén ve filmu chybí. Druhá s německým generálem a jeho sekretářkou zůstala v plném rozsahu, takže televize i místnost zůstaly celé. Komické je, že onen komentář oné dívenky stran kradení soch cenzor ve filmu nechal, ačkoliv to byla argumentace vpravdě - bolševická...... ()
soft erotic. francuzky humor. Nemci vyzeraju ako drbnuty. Ale ked som to videl v puberte... hmm... 75% ()
Celkem dobrá komedie. Hodnocení: 70 % ()
Klasická francúzska komédia ponúka príbeh záchrany Milétskej Venuše pred transportom do Nemecka. To je príčinou množstva vtipných situácií. Pre začiatok prejdú bicykle dvom žandárom a pokúsia sa skryť na statku. Už tu sa začnú drobné pletky s dcérami hospodára. S výslužkou ich však zastaví nemecký dôstojník, ktorému sa pokazilo auto. Šmelina je síce zločin, ale privrel by oko, akurát je veľmi zvedavý čo je v tej bedni. Takže dostane po gebuli a maškrtami podplatia ostatných Nemcov (tých čo neboli zvedaví). Potom napotvoru dôjde palivo. Nablizku je akurát nevestinec, takže venušami sa to tu len hemží a madam je patriotka, Zoženie palivo a mladíci môžu pookriať v dámskych náručiach až kým nepríde polícia. Malá medzihra s prevlekmi a uteká sa ďalej. Lenže zlyhajú sviečky. Bedňu schovajú ale nájdu ju partizáni. Zajmú ich a prepustia. Ba dokonca ich odvezú aj s debnou do cieľa. Akurát sa to tam teraz hemží Nemcami. Malá hra so zámenou kníh za Venušu a noc strávená v spálni s nemeckým dôstojníkom a jeho milenkou. Bedňu berie dôstojník so sebou, preto nasleduje zmena prevleku a naháňačka s Nemcami, zajatie Britmi a "šťastný koniec", samozrejme vtipný. 70% ()
Tenhle film jsem viděla jen jednou, a sice, když mi bylo pět. Máma mě dovolila se na to dívat a dodnes si pamatuju, jak jsem seděla v pyžámku na křesle a brečela jsem smíchy. Nikdy jsem se takhle nenasmála a pak jsem všude rozhlašovala (zejména ve školce), že je to nejlepší film na světě. Radši už se na něj nechci nikdy podívat, protože když jsem dnes viděla další moje oblíbené filmy z dětsví, tak jsem zjistila, že jsou to kraviny. Ale Stepující stonožka pro mě navždy zůstane nejlepším filmem na světě. ()
Milá komedie, která je super na podívání... Hezké prostředí, exteriéry i námět... Ten konec stál za to ()
Příjemná komedie, ale Francouzi to uměli i lépe ()
Velmi dobra, klasicka komedie jako treba Velky flam nebo KAm se podela sedma rota.Neni tam moc znamych hercu/krome M.Galabru/ jako v jinych, ale to neni vubec na skodu.Je trochu opomijena nebo povazovana ve stinu tech znamejsich asi je to i pravda ale i tak to neni ztrata casu pri jejim sledovanim. ()
Z francouzských válečných komedií možná nejlpší film. Na rozdíl od jiných, které jsou dnes k smti nudné a zdlouhavé má film svižný děj, a nemá hluchá místa. Humor je možná trochu jednoduchý a prvoplánoviný, místy lechce lechtivý, ale myslím, že netřeba být přehnan uplatý. Je to veselá komedie na kulturní téma, která je o mnoho úrovní výš, než třeba Kameňák, nebo různé snímky ze spojených států, kde se za humor považuje to, že se celý film prdí a krká. Z válečných komedií mi příjde nejlepší, i když kvalit snímků jako Muž z Acapulka nebo Zvíře nedosahuje. Srovnání se snímky Les Charlots ale snese dobře, většinu předčí. ()
Průměrná Francouzská válečná komedie parta odbojářů potřebuje přemístit sochu jenže cestou narazí na spoustu problémů s německými vojáky,nastane spousta vtipných situací a ve spoustě z nich udělají z německých vojáků uplné blbce. ()
Snímek Stepující stonožka jsem viděl jako týnejdžr a z této dávné doby jsem si matně vzpomínal pouze na to, že zde hrála nějakou roli socha, že se to celé odehrávalo za okupace Francie během druhé světové války a dvojici nahých postav, běžících nočním parkem. Po X letech jsem si na tuto francouzskou komedii z roku 1977 vzpomněl a jal se na ni kouknout, abych se jednal pobavil a také mohl napsat tento komentář. Hned od začátku bylo téma filmu jasné, protože jsme začali v muzeu v Louvru, odkud chtěli nacisté odvézt mramorovou sochu Venuše Mélské zvané též Venuše nebo Afrodita Milóská, řecky Αφροδίτη της Μήλου. A nebyli by to Francouzi, pyšni sami na sebe, kdyby se nepokusili sochu ukrást z muzea dříve, něž ji odvezou do Německa. Postarala se o to trojice Francis Perrin, Roger Miremont, Jean-Jacques Moreau, obyčejní to lidé, kteří se tak stali hrdiny. Krádeží rozehráli spoustu komediálních i nebezpečných situacích ve kterých si uměli vždy dobře, originálně a účinně poradit. Celé se to vlastně odehrávalo v duchu my jsme ti chytří Francouzi a vy ti pitomí Němci, což bylo v osmdesátých letech 20. století ve Francii oblíbené téma. Stepující stonožka mi hodně připomínala podobně laděné filmy s jinou trojicí hrdinů a jednalo se hlavně o sérii s vojáky sedmé roty. Jen jsem měl dojem, že stonožka byla trochu slabší, hlavně ten začátek, od druhé půlky to bylo hodně lepší. Takže naše trojice ukradla sochu, šupla ji do dodávky jezdící na dřevěné uhlí, což jsem do té doby nikde neviděl. Už při pohledu na to auto mne napadlo, co to mají v předu před kapotou za dva kotlíky, že by na polívku či párečky ? Kdepak, záhy jsem se to dozvěděl, když jim došla zásoba uhlí na cestě do úkrytu. A protože jejich náklad a 203 cm vysoká socha znázorňovala Afroditu - v Římě známou jako Venuše - řeckou bohyni lásky, krásy, plodnosti a sexuální touhy, ani jsem se nedivil, když se tak stalo zrovna u jednoho luxusního francouzského bordelu. Jeho obyvatelky jim nabídly pomoc, úkryt i teplou náruč na jednu noc, ale druhý den ráno sem vtrhla policie a skoro výtečníky chytila. Naštěstí utekli a šťastně dojeli až ke strýčkovi na zámek, kde sochu chtěli ukrýt. Rodinné sídlo však zatím obsadila německá armáda a tak bylo otázkou, jak sochu přímo před očima Němců schovat. Na zámku pak vznikla celá řada komických situací a také jsem po letech opět shlédl onu běžící dvojici nahého muže a ženy v parku. Vůbec odhalených těl a nahoty v tomto filmu, bylo celkem dost, na to že se jednalo o válečnou komedii a ne o erotický film typu Emanuelle. Mně to ovšem rozhodně nevadilo a zrak jsem od TV neodvracel....Příjezdem na zámek pak začala závěrečná část filmu, který docela slušně odsýpal. Škoda toho smíchu mohlo být i více, ale celkově to špatný film určitě nebyl. Proto ode mne Stepující stonožka dostává tři hvězdičky se 100 nožičkama ***. ()
Můj první erotický film :-) ()
Nikdo, nikdo v poválečné Evropě nedokázal tak dokonale zesměšnit fritze jako františkové. Možná je to tím, že neváhali si zároveň dělat srandu sami ze sebe. Hudební motivy jako by dávaly pocítit, že Američani už jsou za humny a nemůže to dlouho trvat ....Je tu k přečtení kritika ohledně námětu, ale mně je to hodně blízké - někdy člověk musí udělat zdánlivou blbost jen tak, z principu. Můj děda, vesnický učitel, schovával za války na půdě bustu TGM. Zdánlivá blbost, co rozhodně nestála za ten risk. Kdyby ho tehdy někdo udal, asi bych sem dnes nic nepsala.... Ale prostě někdy to tak život skoulí. ()